PŘEDPLAŤTE SI NÁŠ ČASOPIS ↗
Pan Maros 2

Když všichni odejdeme, kdo změní Slovensko k lepšímu? Maroš Schmidt vede Slovenské centrum dizajnu v časech, které nejsou pro tamní kulturu příznivé

Slovensko zažívá složité časy. Situace je dramatická a mění se každým dnem. Jaký vliv budou mít kroky současné ministryně kultury na slovenský design? A jaké poučení si mohou odnést Češi? Ptáme se ředitele Slovenského centra dizajnu Maroše Schmidta.

S jakými pocity vstáváte v poslední době do práce?

MAROŠ: Spím dobře, ale budím se hůř. A není to věkem. Nejistota, zda vstávám do práce, nebo na úřad práce, je s každým dnem tohoto klidu před bouří větší.

Turbulentní období, kdy slovenská ministryně kultury rozdává vedení kulturních institucí výpovědi, začalo před pár měsíci. Vaši kolegové ze SNG a SND, kteří už výpovědi dostali, hovořili v médiích o tom, že měli tušení a informace o tom, že jsou na řadě. A že si nakonec oddechli. Máte i vy nějaké indicie, že jste pro současné politiky persona non grata?

MAROŠ: Ministerstvo kultury Slovenské republiky (MK SR) reagovalo 8. srpna 2024 na můj status vyjadřující znepokojení nad čistkami v kultuře, který jsem se souhlasem celé naší instituce zveřejnil na webových stránkách a sociálních sítích Slovenského centra dizajnu (SCD). Krátce poté byl na stránkách MK SR zveřejněn text, v němž jsem byl spolu s bývalou generální ředitelkou SNG a generálním ředitelem SNM obviněn ze zneužití oficiálních stránek instituce pro své soukromé politické názory. Poté jsem zaslechl své jméno v podivném rozhovoru s Lukášem Machalem, generálním tajemníkem služebního úřadu MKSR . Podle mého názoru však ani design, ani Schmidt nikoho z vládních politiků skutečně nezajímají.

Národná cena za dizajn a přehlídka oceněných designérů Národná cena za dizajn a přehlídka oceněných designérů
Národná cena za dizajn a přehlídka oceněných designérů

Jakým způsobem je Slovenské centrum dizajnu financované?

MAROŠ: Slovenské centrum dizajnu je příspěvkovou organizací zřízenou Ministerstvem kultury Slovenské republiky na základě zřizovací listiny. Zřizovací listina vymezuje činnosti, které má organizace vykonávat. Financování činnosti je zajištěno z finančního příspěvku ze státního rozpočtu [z tzv. transferu] a z vlastních příjmů z prodeje zboží a služeb, které organizace poskytuje a zajišťuje v souladu se zřizovací listinou. Jedná se zejména o příjmy z tržeb za ediční činnost (publikace a časopis Designum), za odborné poradenské služby, za služby specializovaného muzea designu – SMD, za služby knihovny designu, za reklamní a propagační služby poskytované v souvislosti s odbornou činností a příjmy z tržeb z úhrady soutěžního poplatku za účast v národní soutěži Národní cena za design.

Měli jste v minulosti pocit, že je design pro slovenskou vládu priorita? Zlepšovala se situace ohledně jeho podpory?

MAROŠ: Pro žádnou slovenskou vládu nebyl design skutečnou prioritou. Vždy jsme byli v pozici, expresivně řečeno, žebrajícího subjektu, který může být rád, že si ho nikdo nevšímá. Čest výjimkám – mám na mysli konkrétní pracovníky MKSR, kteří nám v těžkých chvílích vždy velmi pomohli, a velkorysou podporu Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky, bez níž bychom nemohli uskutečnit řadu důležitých zahraničních projektů a výstav. Paradoxně největší podporu jsme však pocítili po příchodu „smeráckého“ ministra kultury Marka Maďariče, který za svého působení v roce 2014 umožnil, že po 84 letech úsilí několika generací významných umělců, designérů a teoretiků designu konečně vzniklo uměleckoprůmyslové muzeum s názvem Slovenské múzeum dizajnu (SMD), sice jen jako oddělení Slovenského centra dizajnu, ale s příslibem jeho růstu o dvě pracovní místa ročně. Sliby o zaručeném růstu počtu zaměstnanců nebyly naplněny. Dnes má SMD pouze dva a půl zaměstnance. Na lepší časy opět svitlo za vlády ministryně kultury Natálie Milanové, kdy se podařilo vyhlásit rok 2021 Rokem slovenského designu a zároveň zrušit nesmyslné a loterijní financování formou prioritních projektů pro pravidelně se opakující aktivity, jako je SMD a Národná cena za dizajn (NCD). Konečně se dočkali skutečného rozpočtu. V tom je nesmírně nápomocen současný generální ředitel pověřený řízením odboru umění, kreativity, médií a autorského práva a zároveň ředitel odboru umění, kreativity a uměleckých institucí Jozef Švolík, který se za každé vlády snažil pomoci různým odvětvím kultury, design nevyjímaje. Jsem přesvědčen, že právě díky němu došlo v posledních letech v oblasti designu k pozitivním změnám. Dnes je bohužel nárazníkem nesmyslné arogance moci vedení MK SR. Je velká škoda, že slovenská kultura plýtvá tolik potřebnou energií na takové umělé a ideologizované spory.

Národná cena za dizajn Národná cena za dizajn
Národná cena za dizajn

Vy sám jste designér. Jaké podmínky jsou v posledních letech pro mladé designéry stran uplatnění? Jsou slovenské firmy otevřené spolupráci? Sílí zájem veřejnosti?

MAROŠ: Slovensko je na chvostu regionu V4 ve spolupráci výrobců a designérů. Do NCD, kterou každoročně pořádáme, se sice dostává stále více projektů, ale pokud je rozdělíte na menší části, získáte kvalitativní mapu rozložení jednotlivých aktivit. Situace v komunikačním designu je uspokojivá, ale pokud jde o nábytek nebo průmyslový design, je situace žalostná. Studentské práce vykazují velký potenciál, ale následné propojení výroby a designu profesionálních designérů je špatné. Mladí designéři odcházejí za zaměstnáním do zahraničí, zatímco doma zůstávají učiteli, úředníky a pesimisty. Vím, o čem mluvím, jsem jedním z nich. Zájem veřejnosti o design je obrovský. Ze strany příslušných ministerstev není skutečný zájem. Už léta voláme po spolupráci MK SR a Ministerstva hospodářství. Před dvěma lety jsem s Institutem kulturní politiky (IKP) spolupodílel na vytvoření dokumentu: Strategii kultury a kreativních průmyslů 2030.  Před týdnem bylo toto oddělení na MK SR zrušeno a lidé byli propuštěni. Je jasné, že všechno se změní k lepšímu teprve tehdy, až politicky nominované kádry na postech ministrů a státních tajemníků nahradí kvalitní a vzdělaní odborníci ve svých oborech.

Řada slovenských designérů míří po škole do zahraničí, ještě nedávno však nebyla hlavním důvodem politická situace v zemi, ale nedostatek ekonomicky atraktivních příležitostí... Myslíte, že se nyní situace změní a mladí designéři pod vlivem současné situace budou zemi opouštět?

MAROŠ: Útěky ze Slovenska neuznávám, i když je do jisté míry chápu, protože zklamaný a talentovaný člověk může mít mnoho relevantních důvodů, například strach o budoucnost svých dětí nebo nesouhlas se směřováním země, ve které žije a pracuje. Ale když všichni odejdeme, kdo změní Slovensko k lepšímu? Designér si musí umět poradit v každé situaci, bez ohledu na politiku, a díky novým technologiím je vlastně ještě snazší navrhovat a konzultovat ze svého „dětského pokoje“ než kdykoli předtím. Spíše chápu, když designér ze Slovenska jede žít a pracovat na Bali pro inspiraci než do Česka pro konspiraci. 

Vaší specializací je automobilový design. Jozef Kabaň, šefdesignér Škodovky a BMW, patří k mezinárodním hvězdám tohoto oboru. Pomohl jeho příklad ve zvyšování atraktivity oboru? Proč jste ho šel studovat vy?

MAROŠ: Pro studium automobilového designu jsem se rozhodl poté, co jsem v Národní galerii (v kavárně Berlinka) viděl výstavu studentů oboru transport design VŠVU. Bylo to v polovině 90. let a já snil o tom, že jednou budu navrhovat auta jako Jožo Kabaň, který v té době pracoval na Bugatti Veyron. V roce 2002 už jsem s ním seděl u jednoho stolu ve studiu VW ve Wolfsburgu a diskutoval o designu aut. Dokonce jsme dělali společný projekt nového kupé. On dělal exteriér v měřítku 1:1 a já jako stážista kreslil návrhy interiéru. Jozef Kabaň byl a stále je přirozenou motivací pro všechny mladé automobilové designéry ze Slovenska. Hodně mě ovlivnil, i když jsem skončil jako státní úředník, což si někdy vyčítám.

Je důležité nezapomínat, že design se týká i funkčních předmětů Je důležité nezapomínat, že design se týká i funkčních předmětů
Je důležité nezapomínat, že design se týká i funkčních předmětů

Jsou to pro vás eventuelně nyní zadní vrátka? Chtěl byste se vrátit k aktivnímu designu? A na Slovensku, nebo v ČR?

MAROŠ: Jak jsem již zmínil výše, průmyslový design lze dělat kdekoli. Je však důležité si uvědomit, že průmyslový designér je jako fotbalista. Po čtyřicítce by už neměl udávat tvar, ale spíše předávat moudra mladším. Design má určitý podíl inženýrství, filozofie, umění a módy. Právě odpovědnost za vkus by měla být přenechána o něco mladším. Na zbytek si ještě troufám.

Výstava 100 rokov dizajnu byla k vidění do konce tohoto srpna a čítala více jak 500 exponátů, které vznikly od roku 1918 až po současnost Výstava 100 rokov dizajnu byla k vidění do konce tohoto srpna a čítala více jak 500 exponátů, které vznikly od roku 1918 až po současnost
Výstava 100 rokov dizajnu byla k vidění do konce tohoto srpna a čítala více jak 500 exponátů, které vznikly od roku 1918 až po současnost

Kdybyste měl zmínit tři jména slovenských designérů, které by měl znát celý svět, kdo by to byl?

MAROŠ: O Jozefu Kabaňovi jsem se již zmínil, takže si ho nechávám jako žolíka. Uznávám, že tři jména z celého spektra designu je velmi málo, proto prosím všechny, které jsem nezmínil, aby se na mě nezlobili. Pozornost si zaslouží i mladí designéři, ale já si dovolím vybočit a zmínit i ty o něco starší, jejichž tvorbu a myšlení dobře znám. Za komunikační design je to Peter Biľak, slovenský grafik a tvůrce písma, který žije v Haagu. Teď to vyřeším šalamounským způsobem. Celý svět by měl znát kolekci Colorcode (2015) a jejím prostřednictvím designéry, jako jsou Lenka Sršňová, Michaela Bednárová a tvůrce písma Ondrej Jób. Velmi si vážím práce Juraje Mitra, kterého považuji za domácího průmyslového designéra světové úrovně, a nejsou to jen sportovní vozy Praga, ale také jeho značka Mitro Design a tvorba nadčasových uměleckých interiérových děl z uhlíkových vláken.

100 rokov dizajnu, první expozice Slovenského múzea dizajnu 100 rokov dizajnu, první expozice Slovenského múzea dizajnu
100 rokov dizajnu, první expozice Slovenského múzea dizajnu

Napadá vás něco, rada nebo konkrétní krok, co by dnes Češi mohli a měli udělat, aby u nás nenastala podobná situace?

MAROŠ: Nevolte politiky, kteří vedou boj proti medvědům, LGBTI a současnému umění. Nevěřte lidem, kteří zpochybňují vzdělání, vědecké poznatky a jsou do morku kostí přesvědčeni o globálním spiknutí proti bílé rase. Nevěřte samozvaným budovatelům národa, kteří si přivlastňují vlastenectví, tradice a folklor. Poznáte je podle toho, že vše bezhlavě míchají v bublajícím hrnci plném středověké inkvizice, věrozvěstů, science fiction a převařených mystifikací, které jim vytvářejí mocnou argumentační matérii. Nebojujte s nimi jejich agresivitou, ale snažte se jim argumentovat klidně a vytrvale. Pokud děláte chyby, přiznejte je, buďte schopni naslouchat a analyzovat. Bude to těžké, nepříjemné, bolestivé, ale pokud to neuděláte, demagogie a nenávist vás zarostou jako plevel a udusí svobodu, umění a individualitu. Nenechte si unést svou vlast.

Mgr. art. Maroš Schmidt

ředitel Slovenského centra dizajnu

Koncept elektrického vozu VW ID.Life, jehož autorem je Jozef Kabaň Koncept elektrického vozu VW ID.Life, jehož autorem je Jozef Kabaň
Koncept elektrického vozu VW ID.Life, jehož autorem je Jozef Kabaň
Na poslední Národnej cene za dizajn se představil i Rodster od značky PATAK MOTORS Na poslední Národnej cene za dizajn se představil i Rodster od značky PATAK MOTORS
Na poslední Národnej cene za dizajn se představil i Rodster od značky PATAK MOTORS
MITRO Design a karbonový nábytek MITRO Design a karbonový nábytek
MITRO Design a karbonový nábytek
Národná cena za dizajn slavila minulý rok třicet let své existence! Národná cena za dizajn slavila minulý rok třicet let své existence!
Národná cena za dizajn slavila minulý rok třicet let své existence!
Rubriky:

Další z rubriky

Veronika Pařízková, šéfredaktorka magazínu Designnews
Číst článek
27. 12. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 2 min

Design Mirror. Plíživý strach mít svůj názor. Situace na Slovensku ukazuje, že těžké časy jsou děsivě blízko

V lednu 1993 se rozpadalo Československo na dva samostatné státy a řada dnešních designérských hvězd se teprve učila chodit. Více než 30 let staré politické rozhodnutí vzbudilo hodně emocí a napořád už změnilo běh dějin. Vzhledem k současnému stavu na Slovensku můžeme být dnes ale rádi.

Názory & polemika
Rukopisy, archiválie, výtvarná díla i knihy doplněné o díla současných audiovizuálních umělců – stálá expozice Muzea literatury umístěná v deseti sálech reprezentuje českou literaturu od národního obrození až do roku 1989.
Číst článek
27. 11. 2024
Ondřej Balada
Doba čtení 3 min

Propojení odbornosti a kreativity na výbornou. Nedávno otevřené Muzeum Literatury dokázalo obstát, výsledkem je ambiciózní a moderní prostor, který nenudí

Požadavky na muzejní instituce se v průběhu času mění a v jistém smyslu i zpřísňují. Jako návštěvníci se obvykle chceme něco dozvědět, ale zároveň nechceme být zahlcení informacemi. Chceme kulturní zážitek a obohacení, ale současně se u toho i bavit.

Názory & polemika Design guide
Meat Design se poprvé přesouvá do nové lokace! Opouští bývalé Vítkovické železárny a přesouvá se do Boutique Business Inkubátoru Ostravica.
Číst článek
22. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Byla jsem smířená s tím, že Meat Design nezachráním. Karolína Skórková už 9 let buduje v Ostravě festival na podporu lokálních značek, jaké jsou největší překážky?

Karolína Skórková není designérka, přesto je hlavně její zásluha, že se slovo "design" v Ostravě stalo běžnou součástí slovníčku místních obyvatel. Meat Design Ostrava funguje s přestávkami už 9 let. Co ji vedlo k nápadu festival založit? A kdo ji nejvíc podporuje?

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
.
Číst článek
18. 11. 2024
Tereza Urban
Doba čtení 5 min

Designéři bez diplomu. Co mi chybělo v řemesle nebo technice, jsem vyplnila vášní. Je dnes potřeba mít formální vzdělání, aby člověk uspěl v prostředí designu?

Formální vzdělání se v mnoha oblastech považuje za základní kámen úspěšné kariéry. Je tomu tak i v oboru, kde titul z prestižní školy a studium v ateliéru významného designéra bývá alespoň kvalitním odrazovým můstkem na cestě k úspěchu?

Design & umění Názory & polemika
Na festivalu najdete například i hravé textilní výrobky od značky Vigvam
Číst článek
09. 11. 2024
Redakce
Doba čtení 4 min

Česká hračka zažívá těžší období. Největší překážka je stagnace trhu. Ptáme se českých tvůrců, v jaké kondici je obor, ve kterém podnikají

Tvůrců, kteří se věnují výrobě a prodeji hraček, znatelně přibývá. Vidět je to i na pravidelném festivalu mini, kde se současní tvůrci prezentují. V jaké kondici ale momentálně obor opravdu je?

Design & umění Názory & polemika
20240924 KATARZYNA KOZYRA foto Roman Polasek JPG 18
Číst článek
01. 11. 2024
Nikol Galé
Doba čtení 7 min

Česká republika zásadně zaspala. S ředitelem GVUO v Ostravě Jiřím Jůzou nejen o tom, proč zde poslední samostatná galerijní budova vznikla před 100 lety

Před rokem jsme s ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) Jiřím Jůzou probíhali témata spojená s touto významnou institucí. Nedávno jsme si dali „opáčko“, při němž jsme bilancovali.

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
Jak to mají sklářští designéři se sociálními sítěmi?
Číst článek
11. 10. 2024
Redakce
Doba čtení 5 min

Problém jménem algoritmus. Žijeme v bublině a nedostávají se k nám věci, které by nás mohly posunout. Jaká rizika a výhody má instagram pro české designéry?

Bez nich se už neobejdeme, ale soužití s nimi přináší i řadu nepříjemností. Sociální sítě ovlivňují všechny obory a design není výjimkou. Jak s nimi pracují úspěšní lokální designéři?

Názory & polemika
Šéfredaktorka Veronika Pařízková se tentokrát zaměřila na téma menstruační chudoby
Číst článek
11. 09. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 2 min

Design Mirror. Vložky pro všechny! Menstruační chudoba trápí i Česko, jak může pomoct design?

To, že design umí pomáhat, je známá věc. Produktů, které by ale dokázaly řešit celospolečenské problémy, je stále v českém prostředí pomálu. Topíme se pod záplavou váziček, lampiček a židliček. Co ale opravdu může pomoct obrátit ustálené principy? Třeba menstruační kalíšek!

Názory & polemika
Andrea Krejčí
Číst článek
09. 09. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Děsivý trend, který je třeba vyřešit. Andrea Krejčí se snaží zachránit etablovaný prostor GaP ve Znojmě, kde vystavují špičkoví umělci

Znojmo díky ní ožilo kvalitním designem a uměním. Andrea Krejčí stojí za realizací vyhlášeného prostoru GaP v Kollárově ulici. Ještě než začalo léto se ale od radnice dozvěděla, že jim bude zvýšen nájem. A to výrazně. Dokáží podobné projekty přežít bez podpory města?

Názory & polemika Rozhovory
Jak se na praktiky Brašnářství Tlustý dívají zakladatelé a designéři malých českých značek?
Číst článek
16. 08. 2024
Redakce
Doba čtení 7 min

Raději budu bankrotář, než lhář. Lokální výrobci reagují na kauzu Brašnářství Tlustý, může negativně ovlivnit i jejich fungování?

Tuhle kauzu minulý týden zaznamenal snad úplně každý. Nešťastný marketing Brašnářství Tlustý rezonoval ve všech médiích. Výsledek je jasný, firma ztratila renomé i kredit. Nemůže ale podobné chování negativně v očích zákazníků ovlivnit i jiné české značky?

Názory & polemika
Cover KD1 25
Mangoshake.cz

AKCE A UDÁLOSTI

Jediné výhradně české ocenění v oblasti interiérového designu určené pro české profesionální interiérové architekty a interiérové designéry. Czech Interior Award brzy uzavře své přihlášky!

DEADLINE: 20. února
Zobrazit detail →

NEWSLETTER

Nejnovější články

Milena Bartlová je historička umění, která se už přes třicet let věnuje středověkému umění, muzeologii a otázkám národní identity. V posledních letech se zaměřuje hlavně na to, jak se dějiny umění jako obor vyvíjely a jakými metodami pracují.
Číst článek
12. 02. 2025
Sabina Ježková
Doba čtení 6 min

Velká moc s sebou nese i velkou zodpovědnost. S teoretičkou Milenou Bartlovou o smylu národní identity, našem vztahu k historii designu i nepovedené rekonstrukci Máje

Jak spolu souvisí dějiny umělecké teorie, otázky identity a společenská odpovědnost umělců? Co nám může minulost říct o současnosti a budoucnosti umělecké tvorby? A proč je důležité připomínat širší společenský rozměr umění? I o tom hovoří historička umění Milena Bartlová v následujícím rozhovoru.

Rozhovory
Lenka náhled
Číst článek
10. 02. 2025
Michaela Irová
Doba čtení 4 min

Určitě bych nenazývala architekturou všechno, co se dnes staví. Lenka Míková před 10 lety opustila úspěšný ateliér a rozhodla se založit vlastní studio, které dnes patří mezi lokální elitu

S architektkou Lenkou Míkovou jsme se potkaly na pražské Akademii výtvarných umění. Bavily jsme se o tom, proč její kroky na začátku kariéry nezamířily právě sem, ale na techničtější Fakultu architektury ČVUT. Probraly jsme první roky a zkušenosti až po založení vlastního ateliéru a mnohem víc...

Interiér & architektura
Magniflex
Číst článek
07. 02. 2025
Redakce
Doba čtení 2 min

V boji proti spánkové deprivaci. Jak vybrat matraci na manželskou postel a nastolit harmonii v ložnici?

Dokonalý spánek má zásadní vliv nejen na naše zdraví, ale i na kvalitu partnerského života. A právě matrace Armonia Memoform Dual 12 od Magniflexu je ideálním spojením luxusu, pohodlí a funkčnosti, která podporuje soulad v ložnici i ve vztahu.

Interiér & architektura
Zleva: Adam Štěch, Eva Slunečková, Jan Press
Číst článek
07. 02. 2025
Redakce Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Rok 2024 v Designu. Jaký byl? Co se povedlo? A co vůbec? Ptáme se odborníků, kurátorů a novinářů

Loňský rok byl v mezinárodním měřítku všechno, jen ne poklidný. Turbulence a zvraty se týkají umění, politiky i bezpečí. Jak rok 2024 ovlivnil design? Zeptali jsme 5 odborníků.

Design & umění
Soutěž ocení mladé designéry nejen finanční odměnou!
Číst článek
05. 02. 2025
Redakce
Doba čtení 3 min

Velká jména designu. Zlin Design Week letos v porotě přivítá respektované osobnosti. Kdo bude hodnotit práce v soutěži Best in Design?

Michael Dolejš ze studia Najbrt, uznávaný sklář Lukáš Novák a další velká jména designu se letos stanou součástí poroty mezinárodní soutěže Best in Design. Ta probíhá v rámci festivalu Zlin Design Week, který pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Akce a události Design & umění
Anetalozkova
Číst článek
03. 02. 2025
Eliška Vrbová
Doba čtení 2 min

Fibromyalgie jí změnila život. Aneta Ložková strávila tři roky zjišťováním, jakou nemocí vlastně trpí, dnes o ní chce návrhářka šířit povědomí

Pracovala u Zuzany Kubíčkové a tvořila i vlastní kolekce. Když Aneta Ložková začala cítit neobvyklé bolesti v zádech a postupně v celém těle, opakovaně chodila za lékaři na psychiatrii, neurologii a další oddělení. Až nakonec zjistila, že se jedná o často přehlížené onemocnění s názvem fibromyalgie.

Rozhovory
F 2
Číst článek
31. 01. 2025
Veronika Pařízková Redakce
Doba čtení 3 min

Člověk si v galerii nemá připadat hloupě. Hranice ale překračovat chceme, v umění je třeba riskovat, říká šéfkurátorka Oblastní galerie Liberec, do které se daří lákat čím dál tím víc návštěvníků

„Na publiku se musí pracovat a není to ze dne na den,“ říká v podcastu Tea Záchová, kurátorka Oblastní galerie v Liberci. Ta sídlí v rekonstruovaných prostorech bývalých lázní a daří se jí lákat na sofistikovaný program, ale i atraktivní doprovodné aktivity.

Design & umění Podcast
V roce 2023 získala Kamila v soutěži Národní cena za studentský design za svůj návrh schránky ocenění Dobrý design.
Číst článek
29. 01. 2025
Tereza Patzenhauerová
Doba čtení 3 min

Nemyslím si, že by „vločky” potřebovaly zacházení v rukavičkách, reaguje designérka Kamila Dvořáková na kritiku mladé generace. Její práce se věnují duševnímu zdraví, sexismu i rovnoprávnosti

Zapůsobila na porotu Národní ceny za studentský design. Její tvorbu jste mohli spatřit na Designbloku pod značkou Klimchi. Nebojí se experimentovat, kombinuje hravost a barvy, ale nevyhýbá se ani vážným tématům – seznamte se s Kamilou Dvořákovou!

Design & umění Rozhovory
Modré salonky zámku Křinec po rekonstrukci.
Číst článek
27. 01. 2025
Klára Rokosová
Doba čtení 6 min

Rekonstrukce s modrou krví. Hrady a zámky napříč republikou se těší z citlivých renovací, které stojí za návštěvu?

Historické zámky jsou svědky minulých epoch, zachycují krásu starobylých stavebních stylů a vyprávějí příběhy někdejších majitelů. Díky rekonstrukcím se jejich atmosféra znovu oživuje a návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost nahlédnout do historie a objevovat kouzlo těchto míst.

Interiér & architektura Design guide
S hotelem je samozřejmě spojené i wellness a velkorysý bazén
Číst článek
24. 01. 2025
Veronika Pařízková
Doba čtení 3 min

Ve jménu eklekticismu. Na jihu Rakouska stojí hotel Falkensteiner, který jde příkladem, jak přistoupit k renovaci nevyhovujících starých budov

Doba je rychlá a nároky na relaxaci se bryskně mění. Co ale s objekty, které před lety dobře sloužily jako hotely, ale dnes už jsou démodé? Recept našla společnost Falkensteiner, která místo stavby zbrusu nových budov rekonstruuje ty staré. A výsledek stojí za pozornost!

Design guide