Takový kulturní profesionál se může na Ministerstvu kultury nechat zapsat do Registru umělců, který mu mimo jiné umožňuje po splnění některých dalších podmínek žádat o stipendium na další tvorbu či vzdělávání. K zapsání do registru přitom stačí, aby zájemce vykonával uměleckou tvorbu alespoň 24 měsíců v posledních třech letech. Největším benefitem získání statusu umělce je v tuto chvíli možnost žádat o poskytnutí stipendií na další tvorbu či vzdělávání. Pro to je třeba splnit některé další podmínky, které se týkají výše příjmů či toho, že člověk nestuduje ani není zaměstnán na víc než půlúvazek. Registr by měl také ministerstvu pomoci lépe pochopit potřeby lidí živících se na volné noze prací v kultuře a v případě nenadálých krizových situací jim účinněji pomoci. Zájemců o zápis do registru zatím přibývá pozvolna, najdou se ale i mezi designéry. Další o zápisu zatím neuvažují, mají totiž pocit, že nejpalčivější otázky práce na volné noze v kultuře současná úprava neřeší.
Kdo je podle nového zákona umělcem?
Umělce můžeme podle nové zákonné úpravy definovat jako člověka odvádějícího tvůrčí práci pro kulturní sféru. Jde o tři skupiny lidí pracujících v kultuře, z nichž tu první tvoří výkonní umělci jako herci či hudebníci. Pro obory blízké designu je pak důležitá druhá skupina, tedy tvůrčí činnost umělecké povahy. Tu definuje autorský zákon ve svém § 2 odst. 1, kromě literární či kinematografické činnosti jde také o fotografii a výtvarnou tvorbu, konkrétně díla malířská, grafická a sochařská, ale také o architekturu a užité umění. Poslední skupinou jsou pak profese, které sice umělecké nejsou, jsou ale nutné pro vytvoření určitého uměleckého díla (pro představu sem patří technické složky divadel, tedy zvukaři, osvětlovači a podobně).
Kdo z designérských profesí do statusu umělce typicky spadá? „V podstatě každý designér, typicky v oblasti grafického či průmyslového designu,“ vysvětlila Jana Zechmeisterová z tiskového oddělení ministerstva kultury s tím, že pro zápis do registru umělců není rozhodující vzdělání, ale doložení designérské tvorby v jakékoli oblasti designu. „S mírnou nadsázkou lze jako příklad zmínit Otakara Diblíka, designéra dopravních prostředků a držitele ceny Czech Grand Design, jehož tvorba má velmi široký záběr od městského mobiliáře přes grafický design až po technické detaily průmyslových výrobků a dopravních prostředků. Nebo českého průmyslového návrháře a grafika Františka Kardause, který se věnoval grafickému designu, vytvářel například filmové plakáty, i designu průmyslovému, pracoval pro podniky Tatra či Tesla,“ doplnila s tím, že v tomto ohledu by oba tvůrci zřejmě byli úspěšnými žadateli o status umělce v oblasti designu.
V oblasti designu tedy podle Ministerstva kultury jde o grafický a umělecký design, dále sem může spadat i umělecko-řemeslná tvorba a práce architektů včetně architektů výstav. V oblasti vizuálního umění pak do statusu umělce spadají malíři, sochaři, grafici, umělečtí fotografové, ale také nová média, digitální umění a videoart, stejně jako konceptuální umění a performance. Status umělce mohou získat také ilustrátoři a komiksoví tvůrci.
Jaké jsou podmínky pro zápis do registru?
Pro zapsání do registru je třeba, aby se člověk věnoval umělecké nebo související činnosti alespoň 24 měsíců v posledních tří letech. Aby mohl žádat o peněžitou podporu, je navíc potřeba, aby jeho příjmy z této činnosti tvořily více než polovinu celkových příjmů, které zároveň nepřesahují průměrnou mzdu. Registrovat se a následně žádat o podporu nemůže student nebo člověk, jehož pracovní poměr přesahuje poloviční úvazek.
Ministerstvo přitom neřeší, v jakých oblastech člověk své výtvarné či designérské schopnosti využívá, a nevadí ani, že jsou jeho díla dále komerčně šířena. „Z hlediska zápisu do registru umělců (jinými slovy – pro vydání statusu umělce) je toto rozlišení bezpředmětné. Pro zápis do registru umělců je podstatné, že umělec – tvůrce musí doložit, že svou uměleckou či tvůrčí činnost vykonával alespoň 24 měsíců v období tří let předcházejících dni, kdy umělec žádost podal. Přitom nezáleží na tom, zda lze využití výsledků jeho činnosti označit za komerční,“ vysvětlila Jana Zechmeisterová s tím, že i umělecké dílo vytvořené s využitím tvůrčího stipendia může být využito komerčně (pro dosažení zisku) a v praxi se tak i děje.
Jak se do registru umělce zapsat?
Do Registru umělců je možné se zapsat od začátku července, doposud toho využilo několik desítek osob z různých odvětví kulturní sféry. Nejde přitom o nikterak komplikovanou proceduru, stačí vyplnit žádost online přes portál Ministerstva kultury, případně požádat o zápis do registru datovou schránkou či poštou. Uměleckou činnost je třeba doložit doklady, lze použít například smlouvy, objednávky či faktury. Pro zápis do registru je také potřeba uhradit správní poplatek 1 000 Kč. Ministerstvo kultury podle dodaných dokumentů posoudí, zda se žadatel o zápis věnuje této umělecké či tvůrčí činnosti po určitou dobu a zda to řádně doložil. Po zápisu do registru umělců vydá Ministerstvo kultury žadateli osvědčení – status umělce se specifikací druhu a zaměření činnosti.
Jakou podporu status umělce přináší?
Status umělce sám o sobě zaregistrovaným žádný příjem nepřináší, otevírá ale možnost žádat o stipendia na tvůrčí nebo studijní účely. Tato státní stipendia budou udělována na individuální tvůrčí nebo studijní projekty.
Status umělce sám o sobě zaregistrovaným žádný příjem nepřináší, otevírá ale možnost žádat o stipendia na tvůrčí nebo studijní účely. Tato státní stipendia budou udělována na individuální tvůrčí nebo studijní projekty. Finanční příspěvek má umožnit soustředit se na vlastní umělecký projekt, tedy například ilustraci knihy, vytvoření souboru fotografií a podobně. V případě tvůrčích stipendií sjednává Ministerstvo kultury s autorem-tvůrcem nevýhradní licenci. „To znamená, že může dílo užívat, autor (příjemce stipendia) pak může dílo dále šířit a uzavírat licenční smlouvy například s nakladatelstvími, avšak tyto licenční smlouvy nesmí uzavřít jako výhradní, protože by tím porušil licenční ujednání s Ministerstvem kultury,“ připomněla Jana Zechmeisterová účel stipendia. „Autor vytvoří výtvarné dílo a následně jej zpřístupní veřejnosti, třeba v rámci výstavy. Nebo jiný příklad: autor s využitím tvůrčího stipendia napíše rukopis knihy, ten odevzdá jako výstup projektu Ministerstvu kultury a může dále sjednat s nakladatelstvím nevýhradní licenční smlouvu, jejímž předmětem bude vydání knihy,“ doplnila.
První výzvy budou vypsány letos v srpnu a podle informací ministerstva si v nich až patnáct set žadatelů bude moci rozdělit částku 130 milionů korun, která půjde z rozpočtu Ministerstva kultury. Oproti dřívějším stipendijním pravidlům nový zákon odstranil věkové omezení a zároveň se rozšířila možnost opakovaného čerpání stipendia (doposud bylo možné stipendium čerpat pouze dvakrát). Stále ale platí, že nárok na stipendium není automatický a každou žádost posoudí odborná komise, která ministrovi doporučí přidělení či nepřidělení stipendia. To pak funguje opravdu jako stipendium, není třeba dokazovat jednotlivé náklady, jen zprávu o výsledném uměleckém díle.
K čemu kromě stipendií může být zápis do registru výhodný?
Oficiální status umělce či umělkyně je také užitečný pro komunikaci s úřady a případnou přeshraniční spolupráci. Registrovaní umělci získají přístup ke službám infopointu CzechMobility.Info, který nabízí právní a administrativní poradenství a zprostředkování zahraničních pobytů. S využitím registru ministerstvo počítá také v nenadálých krizových situacích, jakou byla například covidová pandemie. V takovém případě by měl registr sloužit k poskytnutí rychlé podpory těm nejohroženějším profesím. Stát díky registru získá přehled o tom, kdo se uměním skutečně živí, což by mělo pomoci nastavit férovější podmínky pro práci v kultuře. Kultura v Česku v současnosti zaměstnává zhruba čtvrt milionu lidí, z nichž téměř 40 % vykonává svou práci na volné noze, mnohdy projektovým způsobem.
A co na to samotní umělci a designéři?
V prvním měsíci od startu systému pro zápis do Registru umělců tuto možnost využila jen malá část z těch, kteří by měli nárok. Mezi desítkami zájemců jsou ale i zástupci designérských odvětví. „Mohu potvrdit, že v tuto chvíli jsou mezi žadateli lidé z oboru designu, např. výrobce bižuterie, keramiky, návrhářka oděvů, fotografové, ilustrátoři a grafici,“ potvrdila za Ministerstvo kultury Jana Zechmeisterová.
Mezi registrovanými umělci je i fotograf a básník Ondřej Lipár, který se o zlepšení podmínek pro práci v kultuře zajímá už několik let. Vstup do registru považuje za investici do lepší budoucnosti kulturních a kreativních průmyslů v Česku. „Je to první krok k narovnání pracovních podmínek pro lidi působící v kultuře. Zatím velmi malý a hodně, hodně opatrný. Potřebujeme, aby stát začal brát kulturu a lidi, kteří ji vytvářejí, podobně vážně, jako tomu je v civilizovaných zemích,“ uvedl s tím, že nyní by měly následovat další kroky ostatních ministerstev, narovnání situace v oblasti daní a podobně.
Tím naráží na fakt, na nějž upozorňují mnozí umělci, kteří se rozhodli do registru nezapisovat. Podle nich totiž zatím nejde o komplexní systém, který by řešil jejich současné problémy. Z pohledu mladých tvůrců na to upozornil například Johan Pertl. „Neřeší to hlavní problém, kterým je situace, kdy designér opouští školu. Tato část byla nejvíce náročná na finance i psychiku,“ poznamenal. Stejně jako mnozí další tak prozatím se zápisem do registru vyčkává.
