PŘEDPLATNÉ ČASOPISU
Nové proměny bydlení ↗
Rukopisy, archiválie, výtvarná díla i knihy doplněné o díla současných audiovizuálních umělců – stálá expozice Muzea literatury umístěná v deseti sálech reprezentuje českou literaturu od národního obrození až do roku 1989.

Propojení odbornosti a kreativity na výbornou. Nedávno otevřené Muzeum Literatury dokázalo obstát, výsledkem je ambiciózní a moderní prostor, který nenudí

Požadavky na muzejní instituce se v průběhu času mění a v jistém smyslu i zpřísňují. Jako návštěvníci se obvykle chceme něco dozvědět, ale zároveň nechceme být zahlcení informacemi. Chceme kulturní zážitek a obohacení, ale současně se u toho i bavit.

Muzeum literatury nyní sídlí v Petschkově vile. Muzeum literatury nyní sídlí v Petschkově vile.
Muzeum literatury nyní sídlí v Petschkově vile.
Foto: Anna Pleslová

V posledních letech vznikla v tuzemských výstavních institucích řada stálých expozic, ať už jde o výtvarné umění, architekturu, nebo design. Namátkou expozice užitého umění a designu v Moravské galerii v Brně, expozice s podobným zaměřením v pražském UPM nebo výstava sbírek Národní galerie věnující se umění na území Československa po 2. světové válce s názvem Černobílá doba. Ačkoli o výše zmíněných projektech vzniklo několik textů, z nichž některé neskrývaly zklamání, Muzeu literatury se tolik pozornosti nedostalo. Možná je tomu tak proto, že jeho expozice stojí na rozhraní mezi obory, možná za to může fakt, že jde v podstatě o novou instituci. Kvalitativně totiž za ostatními projekty nezaostává, právě naopak.

Petschkovi patřili mezi nejbohatší rod v období první republiky. Své bohatsví nabyli hlavně díky investicím do uhelného průmyslu. Petschkovi patřili mezi nejbohatší rod v období první republiky. Své bohatsví nabyli hlavně díky investicím do uhelného průmyslu.
Petschkovi patřili mezi nejbohatší rod v období první republiky. Své bohatsví nabyli hlavně díky investicím do uhelného průmyslu.
Foto: Milan Kuzica

Vznik muzea přitom nebyl jednoduchý. Památník národního písemnictví, mateřská instituce muzea, který téměř sedmdesát let sídlil ve Strahovském klášteře, získal v roce 2007 zchátralou Petschkovu vilu v Bubenči. Po restitučních a administrativních peripetiích v roce 2017 začala celková rekonstrukce a otevření budovy i expozic proběhlo na podzim 2022. Proměnu pak doplnila, nebo možná završila, nová vizuální identita od studia 20YY Designers.

Vizuální identita Národního památníku písemnictví Vizuální identita Národního památníku písemnictví
Vizuální identita Národního památníku písemnictví
Za konceptem a realizaci výstavních prostor stojí studio OBJEKTOR. Za konceptem a realizaci výstavních prostor stojí studio OBJEKTOR.
Za konceptem a realizaci výstavních prostor stojí studio OBJEKTOR.

U vstupu do nového sídla nejprve zaujme rozlehlá zahrada. Nemusíte přitom být ani milovník literatury, ani platit vstupné, abyste prostory využívali k trávení volného času nebo popíjení kávy. Interiér rekonstruované vily z 20. let minulého století je překvapivě moderní, což je dáno i tím, že se ve vile nezachovalo původní vybavení, a při rekonstrukci tak bylo možné její prostory upravit pro potřeby instituce. Ačkoli je deklarovaným cílem muzea představit bohatou sbírku literatury, ve dvou patrech členěných do místností a prostorů různorodé velikosti se skrývá deset stálých expozic, které ačkoli na sebe v některých případech více či méně úzce navazují – lze vnímat jako řadu malých tematických výstav.

Dobrá muzejní výstava by přitom měla být zajímavá pro dospělé publikum, dospívající a ideálně i pro menší děti. To je náročný úkol sám o sobě, se kterým se muselo vypořádat i poměrně specificky zaměřené muzeum literatury. Dobrá muzejní výstava by přitom měla být zajímavá pro dospělé publikum, dospívající a ideálně i pro menší děti. To je náročný úkol sám o sobě, se kterým se muselo vypořádat i poměrně specificky zaměřené muzeum literatury.
Dobrá muzejní výstava by přitom měla být zajímavá pro dospělé publikum, dospívající a ideálně i pro menší děti. To je náročný úkol sám o sobě, se kterým se muselo vypořádat i poměrně specificky zaměřené muzeum literatury.
Foto: Anna Pleslová

JAZYK, KULTURA A ZVYKY

Kurátorský tým čerpal z rozsáhlého archivu čítajícího rukopisy a různorodé materiály od 18. století do současnosti. Vedle knih a archiválií je ale součástí Památníku národního písemnictví i oddělení uměleckých sbírek. Díky tomu lze sledovat úzkou vazbu mezi literaturou a výtvarným uměním, respektive vztahy mezi společenskou a kulturní situací, a jejich postupný vývoj. Právě dualita mezi literaturou a výtvarným uměním je výrazným prvkem expozic muzea, jejichž název Rozečtený svět může trochu mást. Primárně se totiž opravdu jedná o literaturu a umění, které vznikly na našem území. Expozice začíná národním obrozením, jež si možná řada z návštěvníků pamatuje jako nudnou kapitolu z dějepisu na základní škole. Kurátoři ale zvolili revizionistický přístup a v expozici polemizují s otázkami, jako je vznik národa a národnost jako taková. Jakým způsobem vzniká? A jakou roli v tom hraje jazyk, kultura a zvyky? 

Ihned po vstupu je zároveň jasné, že výstava nespoléhá jen na úhledně vystavené knihy a listiny, potažmo busty slavných spisovatelů. Vedle fyzických exponátů je zde výrazným prvkem řada audiovizuálních prvků od videí Jakuba Jansy a dalších současných tvůrců po namluvené texty autorů přístupné skrze sluchátka. To je doplněno interaktivními prvky expozice jako Poetomat vyzývající k experimentu s písmeny, slovy a znaky, díky kterým mohou vznikat kompozice podobné dílům předních představitelů české experimentální poezie Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala. Výše zmíněné propojení výtvarného umění a literatury představují například ilustrace Josefa Váchala ke kresebným výzdobám Otokara Březiny nebo básně Vítězslava Nezvala, jež jsou v rámci Abecedy poetismu doplněny o fotografie pohybových kreací Milči Majerové, to celé zabalené v grafickém designu od Karla Teigeho.

Kromě výstavních prostor návštěvníci v muzeu najdou také studovny, badatelská pracoviště, dílnu pro děti a sál pro doprovodné programy. Kromě výstavních prostor návštěvníci v muzeu najdou také studovny, badatelská pracoviště, dílnu pro děti a sál pro doprovodné programy.
Kromě výstavních prostor návštěvníci v muzeu najdou také studovny, badatelská pracoviště, dílnu pro děti a sál pro doprovodné programy.
Foto: Anna Pleslová

V LABYRINTU KNIH

Fyzickou podobu výstavních prostor vytvořili architekti Václav Šuba a Jakub Červenka ze studia Objektor. „Zrušením bariér dveří vzniká tekutý prostor, členěný samotnou tektonikou domu. Pracujeme s dramaturgií pohybu návštěvníka, proměňujeme proporce prostor, šířky průchodů, výšky podlah, materiály, barevnost, světelnost. Každému okruhu navrhujeme specifický architektonický, vizuální kód, který rozvíjí myšlenku libreta a v jehož logice jsou exponáty organizovány,“ popisují realizaci autoři. Architektura expozic je tématem sama o sobě, o její scénografii už u nás dokonce vznikají i diplomové práce. V poslední době se jí mnohdy věnují i výtvarníci, například Dominik Lang nebo Zbyněk Baladrán. Vyzvanou soutěž ale tentokrát ovládli architekti a jejich „rozvíjení myšlenky libreta“ poukazováním na různorodost jednotlivých prostor zdůrazňuje, že místo jedné rozsáhlé expozice vlastně vidíme deset jednotlivých výstav od různých kurátorů a kurátorek. Zatímco v některých případech jsou prostory uzavřené a připomínají tradiční bílou kostku, jindy se možná překvapivě otevírají a nechávají vyznít samotnou budovu a její okolí, například otevřeným průhledem do zahrady. Architektura výstavy zároveň vědomě pracuje s problematikou vystavování fotografií a papírových archiválií, které nemohou být na rozdíl od jiných typů uměleckých děl nasvíceny a exponovány nepřetržitě. Předměty se tak musí průběžně měnit a s nimi je možné pohybovat i řadou výstavních prvků. Nejzřetelnější je to v poslední části, věnované literatuře od 60. let do sametové revoluce a rozdělené do panelů, které je možné přemisťovat a měnit jejich uspořádání. Část fotografií a archivních tiskovin citlivých na světlo architekti umístili do uzavíratelných polic a šuplíků, jež mohou návštěvníci sami prozkoumat.

Přehled kurátorů či zajímavý koncept?

Rozdělení expozice na mnoho menších výstav má samozřejmě i několik nevýhod. Například sledování kontinuálního historického vývoje české literatury je zde přinejmenším obtížné a celek funguje spíše jako průřez vybranými kapitolami. Domnívám se, že je to přiměřená cena za pestrost a různorodost i za možnost ponořit se do některých děl a epoch detailněji.

Stálá expozice nese název Rozečtený svět prezentuje českou literární tvorbu od národního obrození až po rok 1989. Stálá expozice nese název Rozečtený svět prezentuje českou literární tvorbu od národního obrození až po rok 1989.
Stálá expozice nese název Rozečtený svět prezentuje českou literární tvorbu od národního obrození až po rok 1989.
Foto: Anna Pleslová

Výstavní koncept Aleny Petruželkové ve spolupráci se Zdeňkem Freislebenem a dalšími osmi kurátory a kurátorkami vedle multimediálních děl současných tvůrců navíc doplňují i všudypřítomné QR kódy. Ty odkazují na on-line verze sbírek a další informace. Už tento celek je dobrý sám o sobě. Kurátorský tým na první pohled možná ne zcela atraktivní téma dokázal představit pestrou zážitkovou formou a v rámci revizionistického přístupu k historii klást zajímavé otázky. Díky výstavní architektuře, doprovodným materiálům se skvělým grafickým designem a novému vizuálnímu stylu se však z Muzea literatury nestal jen zajímavý výstavní prostor, ale i příkladná ukázka toho, jak by podobné instituce měly vypadat a jak se prezentovat. Propojení odbornosti a kreativity zde totiž dopadlo na výbornou a byl bych rád, pokud by se podobný přístup u nás nestal ojedinělou výjimkou, ale novým standardem.

Rubriky:

Další z rubriky

Meat Design se poprvé přesouvá do nové lokace! Opouští bývalé Vítkovické železárny a přesouvá se do Boutique Business Inkubátoru Ostravica.
Číst článek
22. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Byla jsem smířená s tím, že Meat Design nezachráním. Karolína Skórková už 9 let buduje v Ostravě festival na podporu lokálních značek, jaké jsou největší překážky?

Karolína Skórková není designérka, přesto je hlavně její zásluha, že se slovo "design" v Ostravě stalo běžnou součástí slovníčku místních obyvatel. Meat Design Ostrava funguje s přestávkami už 9 let. Co ji vedlo k nápadu festival založit? A kdo ji nejvíc podporuje?

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
.
Číst článek
18. 11. 2024
Tereza Urban
Doba čtení 5 min

Designéři bez diplomu. Co mi chybělo v řemesle nebo technice, jsem vyplnila vášní. Je dnes potřeba mít formální vzdělání, aby člověk uspěl v prostředí designu?

Formální vzdělání se v mnoha oblastech považuje za základní kámen úspěšné kariéry. Je tomu tak i v oboru, kde titul z prestižní školy a studium v ateliéru významného designéra bývá alespoň kvalitním odrazovým můstkem na cestě k úspěchu?

Design & umění Názory & polemika
Na festivalu najdete například i hravé textilní výrobky od značky Vigvam
Číst článek
09. 11. 2024
Redakce
Doba čtení 4 min

Česká hračka zažívá těžší období. Největší překážka je stagnace trhu. Ptáme se českých tvůrců, v jaké kondici je obor, ve kterém podnikají

Tvůrců, kteří se věnují výrobě a prodeji hraček, znatelně přibývá. Vidět je to i na pravidelném festivalu mini, kde se současní tvůrci prezentují. V jaké kondici ale momentálně obor opravdu je?

Design & umění Názory & polemika
20240924 KATARZYNA KOZYRA foto Roman Polasek JPG 18
Číst článek
01. 11. 2024
Nikol Galé
Doba čtení 7 min

Česká republika zásadně zaspala. S ředitelem GVUO v Ostravě Jiřím Jůzou nejen o tom, proč zde poslední samostatná galerijní budova vznikla před 100 lety

Před rokem jsme s ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) Jiřím Jůzou probíhali témata spojená s touto významnou institucí. Nedávno jsme si dali „opáčko“, při němž jsme bilancovali.

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
Jak to mají sklářští designéři se sociálními sítěmi?
Číst článek
11. 10. 2024
Redakce
Doba čtení 5 min

Problém jménem algoritmus. Žijeme v bublině a nedostávají se k nám věci, které by nás mohly posunout. Jaká rizika a výhody má instagram pro české designéry?

Bez nich se už neobejdeme, ale soužití s nimi přináší i řadu nepříjemností. Sociální sítě ovlivňují všechny obory a design není výjimkou. Jak s nimi pracují úspěšní lokální designéři?

Názory & polemika
Pan Maros 2
Číst článek
18. 09. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Když všichni odejdeme, kdo změní Slovensko k lepšímu? Maroš Schmidt vede Slovenské centrum dizajnu v časech, které nejsou pro tamní kulturu příznivé

Slovensko zažívá složité časy. Situace je dramatická a mění se každým dnem. Jaký vliv budou mít kroky současné ministryně kultury na slovenský design? A jaké poučení si mohou odnést Češi? Ptáme se ředitele Slovenského centra dizajnu Maroše Schmidta.

Názory & polemika Rozhovory
Šéfredaktorka Veronika Pařízková se tentokrát zaměřila na téma menstruační chudoby
Číst článek
11. 09. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 2 min

Design Mirror. Vložky pro všechny! Menstruační chudoba trápí i Česko, jak může pomoct design?

To, že design umí pomáhat, je známá věc. Produktů, které by ale dokázaly řešit celospolečenské problémy, je stále v českém prostředí pomálu. Topíme se pod záplavou váziček, lampiček a židliček. Co ale opravdu může pomoct obrátit ustálené principy? Třeba menstruační kalíšek!

Názory & polemika
Andrea Krejčí
Číst článek
09. 09. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Děsivý trend, který je třeba vyřešit. Andrea Krejčí se snaží zachránit etablovaný prostor GaP ve Znojmě, kde vystavují špičkoví umělci

Znojmo díky ní ožilo kvalitním designem a uměním. Andrea Krejčí stojí za realizací vyhlášeného prostoru GaP v Kollárově ulici. Ještě než začalo léto se ale od radnice dozvěděla, že jim bude zvýšen nájem. A to výrazně. Dokáží podobné projekty přežít bez podpory města?

Názory & polemika Rozhovory
Jak se na praktiky Brašnářství Tlustý dívají zakladatelé a designéři malých českých značek?
Číst článek
16. 08. 2024
Redakce
Doba čtení 7 min

Raději budu bankrotář, než lhář. Lokální výrobci reagují na kauzu Brašnářství Tlustý, může negativně ovlivnit i jejich fungování?

Tuhle kauzu minulý týden zaznamenal snad úplně každý. Nešťastný marketing Brašnářství Tlustý rezonoval ve všech médiích. Výsledek je jasný, firma ztratila renomé i kredit. Nemůže ale podobné chování negativně v očích zákazníků ovlivnit i jiné české značky?

Názory & polemika
01
Číst článek
12. 08. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 2 min

Design Mirror. Špinavá hra nadnárodních korporací. Jak tabákový průmysl využívá české designéry?

Mají designéři svědomí? A můžeme ho vidět?

Názory & polemika
Lightworks
IKEA
Kare design
Prospanek.cz
Gadesign

AKCE A UDÁLOSTI

From: Umprumshop To: You. Letošní ročník Umprumshopu se nese neostýchavě ve vánoční atmosféře. Doražte do Mikulandské, pořiďte designové dárky a poslechněte si přednášku "Unwrapping experiences" s absolventy. Vernisáž již 4. prosince!

Od 4. do 8. prosince, každý den od 11 do 20 hod.
Zobrazit detail →

NEWSLETTER

Výstaviště Praha - imerzivní divadlo a gastronomie

Nejnovější články

Název studia je odvozen od slova beseda, které evokuje dle autorů přátelské rozhovory, zábavu, tanec a prostor.
Číst článek
04. 12. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Toužila vymyslet zákusek, který ještě neexistuje. Studio Besiidka osciluje mezi jídlem a designem, dává toto spojení smysl?

Jídlo a design? Trend, který je v poslední době čím dál tím víc populární. Studio Besiidka z Brna, které tvoří Nikola Chromečková a David Hotárek, patří mezi ty, kteří tyto dvě ingredience umí smíchat víc než dobře!

Design & umění Rozhovory
První půlkulatiny podcastu jsme oslavili s hostem Ondřejem Zitou.
Číst článek
02. 12. 2024
Redakce
Doba čtení 3 min

Židle UM od Jiřího Pelcla je budoucí ikona designu, sedět se na ní ale nedá, přiznává zakladatel značky Master & Master Ondřej Zita

„K židli Um vždy s nadsázkou dodávám, že je to budoucí ikona designu. Stejně jako její slavné předchůdkyně je přísná a nedá se na ní moc sedět,“ vypráví výrobce českého nábytku Ondřej Zita. Nevadí ale, že není pohodlná? A co znamená demokratický design?

Design & umění Podcast
Autentická zimní fotka na koupališti v Brně Zábrdovicích.
Číst článek
29. 11. 2024
Nikol Galé
Doba čtení 5 min

Žádná holá fakta a nudný průvodce. V Brně pořádají Autentické prohlídky pro milovníky lokálních příběhů i bizarností

„Chceme ukázat město z různých úhlů pohledu, optikou běžných lidí a s citem pro lokální témata,“ říká ředitelka TIC Brno.

Rozhovory Design guide
Spolupráce a konzultace s odborníky na psychologii a osobní bezpečnost a účast v Technologické inkubaci CzechInvestu a akcelerátoru PrusaLab, dala vzniknout „chytré“ kabelce IRMA.
Číst článek
25. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Kabelka, která zabrání znásilnění. Klára Šmakalová se bála o malou dceru, vymyslela proto módní doplněk, který umí ženám v nebezpečné situaci zachránit život

Násilí na ženách není bohužel žádná chiméra. I v objektivně bezpečných městech jako je Praha, se dívky a ženy na řadě míst necítí bezpečně. Vyřešit nebo alespoň zmírnit tento problém se rozhodla Klára Šmakalová. Výsledkem je rafinovaná kabelka Irma. Co vše na pohled jednoduchá taška umí?

Design & umění Rozhovory
Meat Design se poprvé přesouvá do nové lokace! Opouští bývalé Vítkovické železárny a přesouvá se do Boutique Business Inkubátoru Ostravica.
Číst článek
22. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Byla jsem smířená s tím, že Meat Design nezachráním. Karolína Skórková už 9 let buduje v Ostravě festival na podporu lokálních značek, jaké jsou největší překážky?

Karolína Skórková není designérka, přesto je hlavně její zásluha, že se slovo "design" v Ostravě stalo běžnou součástí slovníčku místních obyvatel. Meat Design Ostrava funguje s přestávkami už 9 let. Co ji vedlo k nápadu festival založit? A kdo ji nejvíc podporuje?

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
Tereza letos vystavovala sérii Počátek i na prestižním veletrhu Salone dle Mobile, pod záštitou značky TON.
Číst článek
20. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Myslím, že volné umění o moc nepřišlo, když jsem se raději věnovala dceři. Tereza Talichová upřímně o tom, jaké je to rozjet značku ve 40 a zda cítí generační propast

Tereza Talichová je neuvěřitelně milá, skromná a talentovaná. Její značka Tititi se zrodila z touhy po svobodě, ale dala si načas. Dnes s ní sbírá zasloužené úspěchy.

Design & umění Rozhovory
.
Číst článek
18. 11. 2024
Tereza Urban
Doba čtení 5 min

Designéři bez diplomu. Co mi chybělo v řemesle nebo technice, jsem vyplnila vášní. Je dnes potřeba mít formální vzdělání, aby člověk uspěl v prostředí designu?

Formální vzdělání se v mnoha oblastech považuje za základní kámen úspěšné kariéry. Je tomu tak i v oboru, kde titul z prestižní školy a studium v ateliéru významného designéra bývá alespoň kvalitním odrazovým můstkem na cestě k úspěchu?

Design & umění Názory & polemika
Lejaan
Číst článek
15. 11. 2024
Eliška Vrbová
Doba čtení 4 min

Z Instagramu přímo do ložnice. Je to jako spát v hotelové posteli, shodují se influencerky a designérka, které vyzkoušely povlečení české značky Lejaan

Když si ho pořídily, zamilovaly se. Domovy producentky Natálie Majvaldové, designérky Adély Mitrengové a budoucí psycholožky Jany Albrechtové jsou osobité, jedno ale mají společné - postele povlečené do české značky Lejaan. Proč je povlečení nadchlo, jak o něj pečují a čím utvářejí svůj domov?

Interiér & architektura
Vesnický ráz se nezapře ani v interiéru.
Číst článek
13. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 3 min

Vrátili se z Ameriky a zachránili zchátralý statek. Původní západočeská usedlost Darmyšl se díky péči manželů Ivanových proměnila ve výstavní bydlení

Podobné místo byste v Česku hledali stěží. Má atmosféru Toskánska, moderní vybavení hodné Švýcarska a eklekticky vybavený interiér, jak to umí ve Francii. Statek Darmyšl přitom najdete ve vesničce kousek od kláštera v Kladrubech.

Interiér & architektura Design guide
Na festivalu najdete například i hravé textilní výrobky od značky Vigvam
Číst článek
09. 11. 2024
Redakce
Doba čtení 4 min

Česká hračka zažívá těžší období. Největší překážka je stagnace trhu. Ptáme se českých tvůrců, v jaké kondici je obor, ve kterém podnikají

Tvůrců, kteří se věnují výrobě a prodeji hraček, znatelně přibývá. Vidět je to i na pravidelném festivalu mini, kde se současní tvůrci prezentují. V jaké kondici ale momentálně obor opravdu je?

Design & umění Názory & polemika