PŘEDPLATNÉ ČASOPISU
Nové proměny bydlení ↗
Ve spolupráci s veřejnými vysokými školami vznikla doporučení pro institut ombudsosob, která pomáhají se zavedením a zakotvením jejich funkce.

ZNEUŽÍVÁNÍ MOCI, OBTĚŽOVÁNÍ I ŠIKANA. VYSOKÉ UMĚLECKÉ ŠKOLY BOJUJÍ PROTI TOXICKÉMU PROSTŘEDÍ, POMOCT MAJÍ NOVÉ POZICE OMBUDSOSOB

Na akademické půdě je bezpečí klíčové. Většina vysokých škol už dnes ombudsosobu má. Jaké úkoly má ale plnit a kde leží pole její působnosti? Proč je tato funkce důležitá a jak vypadá současná situace na českých univerzitách?

Pro článek jsme oslovili několik ombudsmanů, ombudsmanek a ostatních osob v obdobném postavení z českých vysokých škol zaměřených na design a architekturu. Zeptali jsme se jich, jak vnímají atmosféru na škole, zda k nim mají studenti či pedagogové důvěru a jaká je jejich hlavní agenda.

Proč je dobré míti ombudsmana

V České republice byla jedna z prvních ombudsosob ustanovena v roce 2014. Od té doby se tato funkce zásadně vyvíjí. I přesto, že ombudsosoby již nějaký ten pátek na vysokých školách působí, jejich postavení se na jednotlivých univerzitách liší. Obecně můžeme práci ombudsosob rozdělit do dvou kategorií – intervenční a prevenční. V případě intervence řeší ombudsosoby aktuální problémy, konflikty a individuální podněty od studujících a pracujících. V rámci prevence pak pomáhají problémovým situacím předcházet, zvyšují povědomí o problematice a přispívají ke vzdělávání v nejrůznějších oblastech. Petr Polák, ombudsman DAMU, popisuje, že jeho agenda nijak nevybočuje od ostatních ombudsosob na českých či zahraničních vysokých školách: Společně s lidmi na DAMU chci po dobu svého mandátu vytvářet a udržovat prostředí, v němž všichni respektují jedinečnost každé lidské bytosti, dodržují právní a etická pravidla a setrvale usilují o férové studijní a pracovní podmínky. Pracuji v podstatě na tom, aby mě za pár let nebylo na DAMU potřeba.“

Petr Polák, ombudsman DAMU Petr Polák, ombudsman DAMU
Petr Polák, ombudsman DAMU

Funkce ombudsosob rozhodně není zbytečná či zanedbatelná a je velice přínosné, že se u nás pomalu a (doufejme) jistě, stává běžnou součástí vysokých škol. Zpochybňování reálných důvodů pro existenci této pozice může spočívat i v nepochopení funkce samotné, její náplně práce či pozitivních změn, které do akademické obce přináší. Ombudsosoba je nezávislým prostředníkem, jehož cílem je zprostředkování dialogu mezi dvěma stranami v případě sporů a hledání objektivního řešení problémů. Pracuje s důvěrou, řeší mocenskou asymetrii a vychází ze třech základních zásad – neutralita, nezávislost a nestrannost. Ombudsosoby se zkrátka starají o to, aby byla akademická půda bezpečné, podporující a pozitivní prostředí, kde je radost studovat i pracovat, a kde se studující i zaměstnané osoby budou cítit bezpečně, svobodně a rovnoprávně při realizaci svých studijních i pracovních povinností a cílů. Být ombudsosobou s sebou nese i jistou dávku odvahy – člověk musí akceptovat, že vše, co bude řešit, ho svým způsobem zasáhne a zanechá na něm stopy. Pokud chce svou funkci vykonávat zodpovědně, musí k tomu být duševně nachystaný. Petr Polák ale připomíná: „ombudsman není Superman, ale může spoustu věcí nasvítit a posunout je dál.“

Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Fakulta umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Kromě ombudsosob mohou na školách vykonávat činnost i ostatní osoby v obdobném postavení, jako například ochránce práv studujících, kontaktní osoby nebo koordinátoři pro sociální bezpečí apod. Mezi takové patří Anna Vartecká a Tomáš Suk, kteří působí jako koordinátoři iniciativy Bezpečné prostředí FUD na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem: „Základem naší agendy je posouvat uvažování o různých sociálních a genderových tématech tím, že vytváříme prostředí pro diskuzi, kterou mnohdy i sami iniciujeme. Můžeme plnit roli mediátora, ale máme kompetenci provést šetření v případě podezření na nevhodný sociální jev. Vyšší instancí je následně univerzitní ombudsmanka, které jsme k dispozici, pokud potřebujeme nějakou konzultaci ve věci naší fakulty, či participaci na šetření.“

Změna klimatu

V posledních letech lze zaznamenat nárůst otevřených prohlášení o nevhodném chování na fakultách ve formě šikany, bossingu nebo sexuálního obtěžování. Na univerzitách se čím dál tím častěji otevřeně mluví o problematice násilí, predátorství a dalším nepřiměřeném chování. „Atmosféra na fakultě se mění, stejně jako v celé společnosti, to si uvědomujeme a musíme na to reagovat“ dodává Helena Hexnerová a Martin Dočkal, ombudsosoby FSv ČVUT. Sami studenti často přebírají iniciativu, zakládají spolky a organizují edukativní programy. Příkladem může být studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet, která se v dubnu roku 2021 prostřednictvím anonymního formuláře zeptala studentů a studentek divadelních fakult DAMU a JAMU na jejich zkušenost se studiem. Tehdejší prohlášení studentů znělo: “Domníváme se, že chování, které je na naší škole normalizované a považované za adekvátní, adekvátním není. Často dochází k diskriminaci studujících, ať už na základě pohlaví nebo z jiných důvodů, zneužívání moci ze strany pedagogů a pedagožek, k překračování hranic a následné psychické újmě. O těchto tématech se mezi sebou někdy studenti a studentky baví, nahlas a veřejně se o nich ovšem nemluví nebo jsou bagatelizovány.“ Na studentskou iniciativu následně navázali studenti FAMU.

Studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet Studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet
Studentská iniciativa Ne!musíš to vydržet

Mezi další veřejně známé kauzy patří medializace odchodu pedagoga UMPRUM Jiřího Černického. Emotivní kauza, která se až příliš propírala v médiích. Černický nejprve zveřejnil původně interní materiál určený pedagogům a studentům UMPRUM a následně dával jeden rozhovor za druhým. Chybným očekáváním pak je, že ombudsosoba vyřeší za vedení nepříjemné situace či dokonce „skandály“. V situacích, kdy se lidem nedaří komunikovat, funguje ombudsosoba jako průvodce, který vyslechne obě strany a snaží se mezi nimi vést rozumný dialog. Pokud je na univerzitě někdo, na koho se mohou studenti i pedagogové obrátit, k takto vyhroceným situacím pak ideálně vůbec nedochází. Sami studenti se v reakci na otevřený dopis Černického vyjádřili: „Těšíme se, že na UMPRUM bude docházet ke kultivaci dialogu s pomocí vedení. Je tedy zřejmé, že dialog považujeme za důležitý, ale domníváme se, že tato forma byla spíš důkazem, že ne každý je schopen ho vést, a mrzí nás, jakou zprávu vysílá současným studujícím.“

Tereza Nešetřil Vejřík, ombudsmanka UMPRUM Tereza Nešetřil Vejřík, ombudsmanka UMPRUM
Tereza Nešetřil Vejřík, ombudsmanka UMPRUM

Ombudsmanka Tereza Nešetřil Vejřík, která se za své působnosti na UMPRUM s Černickým osobně nesetkala, popisuje atmosféru na škole jako otevřenou: „Nerada bych situaci generalizovala, věřím, že jiní lidé budou mít možná jinou zkušenost či názor, ale já osobně mám dojem, že jsem vstoupila do prostředí, kde je otevřená atmosféra. Také zde vidím velkou akceschopnost lidí z UMPRUM hájit to, v co věří. Zažívám zde, že velká část lidí má dovednost respektovat názor druhých. V rámci setkávání se studentstvem a pracujícími na UMPRUM se domnívám, že si důvěru postupně budujeme. V průběhu času mě oslovuje více lidí, tak věřím, že jsme na dobré cestě k tomu, aby mezi mnou a lidmi na UMPRUM byla dobře vybudovaná důvěra.“

Běh na dlouhou trať

Cesta k bezpečnému prostředí na uměleckých školách je dlouhá a hledání hranic mezi neformálními vztahy a uměleckým vzděláváním může být někdy velice obtížné. Nejasná hranice mezi neformální konzultací mimo akademickou půdu večer v hospodě, a nevyžádaným pozváním na drink nebo na večeři, je nebezpečně tenká. Motiv hranic je přitom zásadní. Studující často nevědí, co je ještě v pořádku, nebo kdy už se jedná o zneužití moci a nevhodný nátlak. Pokud má někdo moc rozhodovat o vašem studijním (ne)úspěchu a profesním uplatnění, je mnohdy nelehké se mu postavit a ozvat se. Navíc takové situace odvádí pozornost od hlavního účelu studia, jímž je umělecká tvorba samotných studentů a studentek. Na menších oborech bývá v ročníku či v jednotlivých ateliérech menší počet studentů, mocenská převaha je tak ještě výraznější. „V uměleckém prostředí jsou lidé, více než kde jinde, křehcí“, vysvětluje Tereza Nešetřil Vejřík.

Ve spolupráci s veřejnými vysokými školami vznikla doporučení pro institut ombudsosob, která pomáhají se zavedením a zakotvením jejich funkce. Ve spolupráci s veřejnými vysokými školami vznikla doporučení pro institut ombudsosob, která pomáhají se zavedením a zakotvením jejich funkce.
Ve spolupráci s veřejnými vysokými školami vznikla doporučení pro institut ombudsosob, která pomáhají se zavedením a zakotvením jejich funkce.

Otázkou je samotná současná kultura českých vysokých škol, kde je zneužívání moci často považováno za normalizované chování. Normální to ale není, a jednou z cest ke zlepšení je právě pozice ombudsosoby, která jakožto mediátor usiluje o to, aby byl celý proces odstraňování problémů i problematického chování spravedlivý, transparentní a vedl ke vzájemně přijatelnému řešení. I proto je ideální, aby byl ombudsosobou někdo mimo vedení fakulty. Někdo, kdo si dokáže udržet zdravý odstup, neutralitu a nadhled. Podle Terezy Smužové, právničky, projektové manažerky kanceláře rektorky Univerzity Karlovy a mimo jiné také autorky sbírky doporučení pro zavádění a zakotvení funkce ombudsosob, je stěžejní zakotvit funkci ombudsosob do předpisů vysokých škol: „Důležité je, že vzhledem k nastavení českého vysokoškolského práva nemohou ombudsosoby zasahovat do rozhodování jiných orgánů týkajících se jednotlivců, nemohou tak například být dalším opravným prostředkem. Mohou přinášet pouze stanoviska či doporučení, ale o právech a povinnostech studentů rozhodují vždy správní orgány a pracovněprávní pravomoc mají rektorky/rektoři, respektive děkanky/děkani.“ Postavení ombudsosoby je totiž značně oslabeno a efektivní fungování ztíženo, není-li její pozice nijak závazně zakotvena.

Činnost ombudsosob je běh na dlouhou trať. Pozitivní změny a zlepšení studijních i pracovních podmínek se mohou projevit až s odstupem času. Jedno je ale jisté – má to cenu. Je důležité přestat zavírat oči a dát najevo, že nevhodné chování nebude na vysokých školách tolerováno. Koneckonců, akademická půda by měla být půdou svobodného projevu rámovaného vzájemným dialogem, respektem, porozuměním, důvěrou a bezpečím pro všechny její členy a členky.

Rubriky:

Další z rubriky

Lukáš a Ilona, Tomski&Polanski
Číst článek
14. 05. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Hodiny práce a odměna žádná? Ptáme se ilustrátorů, zda za svoji precizní práci dostávají důstojnou mzdu

Čeští ilustrátoři patří dlouhodobě mezi lokální špičku. Jejich práce sklízí zasloužený obdiv i respekt. Dostávají za svou mravenčí a precizní práci ale adekvátně zaplaceno?

Názory & polemika
Velká Věc
Číst článek
09. 05. 2024
Nikol Galé
Doba čtení 4 min

Zoufalost líhně apokalyptické společnosti. Výstava studentů UMPRUM má velké ambice, v mnoha směrech však selhává

Ve foyer technologického centra UMPRUM v Mikulandské ulici je k vidění výstava s názvem Velká věc a odvážným podtitulem: Studující UMPRUM nabízejí řešení, jak žít o něco lépe.

Názory & polemika
NPB0624 cover
Robotický vysavač
ČSOB - Úvěr k dotaci
Dextura
Luxol

SOUTĚŽNÍ PŘÍSPĚVEK

BANER0624 vyrocni soutez Chci soutěžit →

AKCE A UDÁLOSTI

Kdo byla významná fotografka Bauhausu? Kunsthalle Praha představí komplexní výstavu o životě a díle Lucie Moholy

30. května – 28. října 2024
Zobrazit detail →

NEWSLETTER

Skanska_ctvrt_Emila_Kolbena

Nejnovější články

Architekti z hurá studia mají zkušenosti z rekonstrukcí malých bytů
Číst článek
24. 05. 2024
Kateřina Tobišková
Doba čtení 3 min

Celý byt velký jako obývací pokoj? I malé bydlení může mít své kouzlo, dokazují architekti z hurá studia

Uvažujete o vlastnickém bydlení, ale děsí vás přesun do menších prostor? O zařizování výrazně menšího bydlení jsme mluvili s architekty Alexandrou a Jakubem Hoffmannovými (hurá studio) a jejich klientkou Jolanou Hršelovou z projektu 37,5 m2.

Interiér & architektura
Betonové bludiště a podzemní katedrála zanechají nesmazatelný dojem
Číst článek
22. 05. 2024
Jana Brandtlová
Doba čtení 4 min

Tajuplná mystika v Brně. Monumentální vodojemy staré přes 100 let se dočkaly vkusné a působivé renovace

Prosím, 3x vodojem a navrch jeden nový park! Brno v březnu zpřístupnilo poslední vodojem z trojice monumentálních památek a rozhodně se nedrželo zpátky. Proběhla i vkusná revitalizace parku včetně návštěvnického centra. Pojďme se podívat pod povrch!

Design guide
Designérka a vůdčí osobnost značky Totemo, Adriana Kolda, si ráda kreslila už jako malá.
Číst článek
20. 05. 2024
Lenka Kašparová
Doba čtení 5 min

Nová hvězda české hračky. Adriana Kolda založila značku Totemo před 4 lety, dnes její stavebnice z plastu sklízí obdiv

Česká hra z recyklovaného plastu má několik interaktivních sad, se kterými si můžete vytvořit cokoliv, co vás napadne. Tryskáče, autíčka, ptáky, kočky... Designérka a vůdčí osobnost značky Totemo je Adriana Kolda.

Design & umění
Lukáš a Ilona, Tomski&Polanski
Číst článek
14. 05. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Hodiny práce a odměna žádná? Ptáme se ilustrátorů, zda za svoji precizní práci dostávají důstojnou mzdu

Čeští ilustrátoři patří dlouhodobě mezi lokální špičku. Jejich práce sklízí zasloužený obdiv i respekt. Dostávají za svou mravenčí a precizní práci ale adekvátně zaplaceno?

Názory & polemika
Pavlína Blahotová, Veronika Pařízková
Číst článek
13. 05. 2024
Pavlína Blahotová
Doba čtení 5 min

Kvalitní design není pro elitu, ale úplně pro každého. Chceme sejmout z designu nálepku, že je jen pro snoby, říká šéfredaktorka Designnews Veronika Pařízková

Je design opravdu pro všechny? Veronika Pařízková, šéfredaktorka designnews.cz, je o tom přesvědčená. Ale jak to těm „všem“ vysvětlit?

Rozhovory
Interiér Bistra Karel
Číst článek
13. 05. 2024
Klára Rokosová
Doba čtení 4 min

Otevřely místo, kam chce jít na brunch každý. Bistro Karel přineslo do pražské Troje stylovou gastronomii

Karolína Pomahač má ráda výzvy a změn se nebojí. Na Vinohradech provozovala úspěšný podnik Slow cafe, který po pěti letech uzavřela, aby mohla pokračovat jinde. V pražské Troji spolu s Elen Chvojkovou založila Bistro Karel.

Design guide
Jiří Jiroutek získal významnou cenu CGD, Foto: Dita Havránková
Číst článek
13. 05. 2024
Julie Motyčka
Doba čtení 4 min

Jeho nábytek milují všechny generace. Jiří Jiroutek se stal ikonou už za svého života, ptáme se proč?

Obývací pokoje v Československu měly dlouhou dobu jedno společné: kus nábytku, který vymyslel Jiří Jiroutek. Talentovaný designér, který před rokem zemřel, dokázal ve svých návrzích geniálně skloubit praktičnost s výrazným estetickým stylem.

Design & umění
Foto Ondrej Kosik
Číst článek
12. 05. 2024
Eliška Vrbová
Doba čtení 3 min

Na kreativní práci potřebuji dostatek času. Žena si musí vybrat, muži mohou dát kariéře opravdu všechno, otevírá složité téma sklářka Kateřina Handlová

Před rokem a půl převzala po Rony Pleslovi kreativní vedení sklárny Rückl a v první kolekci Heroine vzdala hold ženským hrdinkám. S designérkou Kateřinou Handlovou jsme si povídaly i o tom, jakou pozici podle ní mají ženy v současném českém designu.

Rozhovory
Mikolášková&Drobná - stolky Candy Tables. Výherní kolekce nejlepšího nábytku z roku 2023 v soutěži EDIDA 2024.
Číst článek
09. 05. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Málokdo studuje design proto, aby zbohatl. Téma peněz je ve společnosti stále tabu, říká dvojice Mikolášková a Drobná

Jsou mladé, talentované a žádané. Jenže ne všechno, co na stránkách časopisů vypadá dokonale, takové opravdu je. S jakými svízelemi se v oboru potýká dvojice designérek Kristýna Mikolášková a Tereza Drobná?

Rozhovory
Kvartýr byt Zlín - jídelna
Číst článek
09. 05. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Život ve stínu Bati. Mladá architektka Alena Valová si ve Zlíně zrenovovala byt, který vkusně mísí tradici s modernou

Alena Valová je architektka, která tvoří polovinu studia Kvartýr. Léta působila v Praze. Nyní se vrátila na rodnou Moravu, kde vlastními silami renovovala byt. Jak se jí to podařilo? A nese život ve městě, jehož estetiku formoval klan Baťů, i úskalí?

Interiér & architektura