VÍRA V HODNOTU

Pokud dnes děláme rozhovor s mladými designéry na začátku kariéry, jako největší problém zmiňují, že neumí pracovat s cenotvorbou a problémy jim dělají i právní aspekty jejich práce. S jakými dalšími problémy za vámi chodí?

BÁRA: Nejčastěji za námi lidé přicházejí právě s tím, že si nejsou jistí, kolik si mají za svou práci říct — a hlavně, jak to vyslovit nahlas a obhájit před druhými. To je téma, které se opakuje napříč obory a zkušenostmi. Není to vůbec o tom spočítat si hodinovku, ale opravdu si uvěřit, že moje práce má hodnotu, že si za ní umím stát a zároveň přijmout, když si pro ni někdo nesáhne. Hodně lidí taky neumí pojmenovat, kdo vlastně jsou, co chtějí svým zákazníkům nabídnout a jak to říct srozumitelně a sebevědomě. Branding je toho krásný příklad — není to o barvě loga ani o počtu příspěvků na Instagramu, ale především o schopnosti porozumět sobě, definovat své hodnoty a příběh, který chci předávat, a dlouhodobě ho udržet. 

A pak jsou tu samozřejmě i úplně praktické situace, které umí zaskočit: třeba nekomunikující dodavatel z Asie, nebo když se zakladatelky jednoho projektu rozejdou ve zlém. To jsou chvíle, kdy se ukáže, jestli člověk umí nejen tvořit, ale i podnikat. A přesně na to jsme tu my — pro strategii i pro krizové chvíle.

Projekt GAMEBAZE podporuje herní vývojáře a jejich tvorbu, podnikání ve [vývoji her] a regionální rozvoj herního průmyslu

Na střet s realitou by designéry měla ideálně připravit škola, podobný problém je zde už několik let a zdá se, že školy tedy nereagují dostatečně pružně a efektivně... Kde myslíte, že je ten hlavní problém?

BÁRA: V českém školství je pořád hodně prostoru pro změnu — hlavně v tom, jak zachází s osobností studentů. Namísto podpory odvahy, zdravého sebevědomí a hledání vlastní cesty se děti ve škole často učí hlavně poslouchat, přizpůsobit se a držet se pravidel, která někdo napsal za ně. A právě v kreativních a podnikavých oborech se takové nastavení rychle ukáže jako překážka. Školy reagují pomalu hlavně proto, že pracují v prostředí plném byrokracie, přetížených pedagogů a s minimálním kontaktem s praxí. Často chybí čas i prostor zamýšlet se nad tím, jaké dovednosti a postoje budou studenti skutečně potřebovat.

Věřím ale, že už jen to, že se o těchto věcech otevřeně mluví a že přicházejí noví pedagogové s odvahou měnit přístup, je dobrý začátek. A že školství může postupně přestat studentům brát to nejcennější: chuť objevovat, tvořit a mít vlastní názor.  

KUMST funguje také jako prostor třeba i pro mezioborový networking

POMOCNÁ RUKA

Nesupluje určitým způsobem KUMST právě roli vysokých škol?

BÁRA: KUMST nechce suplovat vysoké školy a ani to neumíme. Naopak, chceme být doplňkem — tvůrčím prostředím s vlastním názorem a odlišnou energií. Vysoké školy připravují studenty hlavně v oblasti odborných tvůrčích a řemeslných dovedností, a podle mě v tom dělají dobrou práci. Často jim ale chybí trochu té podnikatelské odvahy, svobody a vůle zkoušet nové věci, které jsou v praxi potřeba. Tam vidím prostor, kde se dobře doplňujeme.

S univerzitami aktivně spolupracujeme — některé z nich už dnes ve spolupráci s JIC pořádají podnikatelské předměty, workshopy i soutěže. A i když si nemyslím, že by měl každý student nutně podnikat, je důležité, aby věděl, že tu možnost má a kde najde podporu a know-how, pokud se pro tu cestu rozhodne.

KUMST sídlí v zrekonstruované budově z roku 1927. Tu pro účely proměnilo studio Denisy Strmiskové ve spolupráci s ateliérem KOGAA

Do KUMSTu za vámi mohou přijít jak začínající designéři, tak i zavedené brandy, které potřebují pomoct s nastartovaným podnikáním. Jaký je nyní  jejich poměr?

BÁRA: Nejvíc za námi pořád chodí začínající designéři a lidé z malých startupů, kteří chtějí svoje podnikání teprve rozjet. Ale čím dál častěji přicházejí i zakladatelé a lídři větších, zavedených firem. Je podle mě důležité si umět přiznat, že jako leader nemusím všechno zvládnout sám — že je úplně v pořádku přijít se poradit s někým zvenčí. Navíc je úžasně inspirující a často i úlevné slyšet od ostatních lídrů, že řeší stejné situace a vnitřní boje jako já. Sdílení zkušeností mezi sebou má obrovskou sílu.

Do KUMSTu můžete zajít na 1:1 poradenství, nabízí ale spousty přednášek a workshopů. Spoustu know-how sdílí i ve svém podcastu

Brno řadu let nebylo na poli designu silným hráčem, ale situace se dynamicky mění. Stačí zmínit značky jako Plastic Guys, Kooga, Besiidka nebo Mango Shake. Co myslíte, že byl ten zásadní moment, kdy se začalo v Brně opět designu dařit?

BÁRA: Brno a jihomoravský kraj mají v designu hluboké kořeny — stačí se podívat na odkaz textilních podniků jako Vlněna nebo Mosilana, které formovaly zdejší průmysl a kulturu práce s materiálem, nebo na významné postavy moderní architektury jako Bohuslav Fuchs či Ernst Wiesner, kteří dodnes inspirují.

Myslím, že zásadní moment nebyl jeden konkrétní, spíš jsme v posledních letech dokázali tu dlouhou tradici přirozeně navázat na současnost a zviditelnit ji skrze nové projekty a značky. Začaly se objevovat příběhy lidí a studií, kteří uspěli nejen tady, ale i za hranicemi, a to inspirovalo i další. Je to výsledek kontinuální práce a odvahy ukázat, co v Brně umíme.

Bez dostupného coworking by to nebyl ten správný hub! V prostorech najdete ale i stálé kreativce mezi které patří Kera studio, Less & Better nebo Nestydo

BRNĚNSKÁ SCÉNA

Kdo je podle vás nyní z brněnské scény ten, ke komu se vyplatí vzhlížet? Brand, kterému se podařilo uspět ve všech směrech?

BÁRA: Třeba aplikace European Coffee Trip, která pomáhá lidem najít ověřené výběrové kavárny po celé Evropě a dnes ji používá přes čtvrt milionu lidí — krásný příklad, jak může lokální nápad vyrůst do evropského měřítka. Nebo label Mikeroft se zpěvákem Callinem, který ukazuje, že i v Brně může vznikat autentická a sebevědomá hudební značka.

A pro mě osobně je úžasně inspirující práce Denisy Strmiskové a jejího studia. Na poli interiérového designu je podle mě nepostradatelnou vypravěčkou příběhů, skutečnou královnou autenticity. Zároveň kolem sebe udržuje spokojený tým, má zdravou propagaci a klienty, kteří na ni čekají ve frontě. To je podle mě úspěch na všech frontách.

Existují nějaká omezení pro designéry nebo značky, které chtějí od KUMSTu nechat poradit? Stává se že někoho odmítnete? 

BÁRA: Ano, občas se stane, že spolupráce s KUMSTem nedopadne. Nejčastěji ve chvíli, kdy na druhé straně není odhodlání podnikat naplno a spíš zůstává u úrovně hobby. To je úplně v pořádku, ale v takovém případě už naše programy nedávají smysl.

Někdy je to ale spíš o načasování. Člověka ani nápad neodmítneme navždy — spíš mu dáme čas dozrát, sledujeme ho a jsme rádi, když se po nějaké době vrátí připravený jít do toho naplno.

„Pokud už má někdo rozjeté podnikání v kreativní sféře, tak jsme schopni ho propojit s expertem v dané oblasti, který zájemcům pomůže posunout jejich podnikání na další úroveň," představuje nabízené možnosti Barbora Netopilová

Foto: David Pařík

Kolika firmám a značkám už KUMST od počátku své existence pomohl?

BÁRA: Od začátku existence jsme v KUMSTu pomohli už stovkám firem, značek i freelancerů. V tuto chvíli chystáme příběhy našich úspěšných klientů představit i veřejnosti — zatím je můžete vidět u nás v showroomu jako success stories, ale brzy se s nimi setkáte i na našich sociálních sítích. Tak nás sledujte, nebo se rovnou přijďte podívat k nám do showroomu.

Musí být designér nebo firma z Brna nebo jižní Moravy?

BÁRA: Určitě ne. Jsme otevření všem — ať už přijdou z kteréhokoliv kraje, nebo i ze zahraničí. Často za námi jezdí lidé z jiných regionů opakovaně, protože si tu našli místo, kde jim dává smysl řešit svoje projekty. Máme navíc kolem sebe spoustu expertů a mentorů z celé republiky, takže i díky nim dokážeme propojovat lidi napříč kraji a nabídnout jim různé úhly pohledu. A když je potřeba, často se pak potkáváme i online.

Výstava, která bude dostupná v KUMST až do března příštího roku. EduShowroom: Startuji změnu představuje realizované projekty a inspiruje k vlastním podnikatelským nápadům

Foto: David Pařík

DESIGN A BYZNYS? 

V září pořádáte Design & Byznys Days, pro koho je tato akce určená? Co si z ní mají návštěvnicí především odnést?

BÁRA: Design & Byznys Days je pro všechny, kdo chtějí svoje nápady a značku posunout dál — od začínajících designérů po zavedené firmy, které hledají nové impulzy. Letos u nás vystoupí grand designérské studio Lexová & Smetana, pražská platforma LeMarket a brněnský Object Store — společně se podíváme na to, jak dostat produkty do designových obchodů a jak o nich přemýšlet obchodně i tvůrčím způsobem zároveň. Kromě inspirace z přednášek a diskuzí nabízíme i dva typy konzultačních bloků. Můžete přijít na podnikatelské konzultace zaměřené na vaše projekty, startupy a otázky kolem podnikání obecně. A pak máme jako speciální hostku naši klientku s projektem Zeptej se architektky, u které můžete probrat témata spojená s bydlením a architekturou.

Odnést by si návštěvníci měli především odvahu svoje věci ukázat, začít o nich mluvit, hledat pro ně místo na trhu a třeba se i propojit s lidmi, kteří jim s tím pomůžou.

KUMST aktuálně prochází i určitou obměnou, můžete k tomu říct víc? Proč byla potřeba?

BÁRA: Když KUMST vznikal, vstupoval na poměrně citlivé pomezí mezi uměním a byznysem — a tomu odpovídal i tehdejší narativ a vizuální styl. Za tu dobu jsme ale vyrostli a změnila se i komunita kolem nás. Začali nás vyhledávat i pokročilá studia a větší firmy a my jsme se z pěkného dvorku v centru města posunuli do role profesionálního business & design inkubátoru, kde firmy rostou i za hranice Česka.

To všechno je možné díky obrovskému zázemí expertů a know-how, které máme díky Inovačnímu centru JIC, a taky díky odvaze lidí kolem nás posouvat hranice toho, co se tu dá dělat.

Instituce podobného typu je pro rozvoj zdejšího designu bezpochyby zásadní, proč jich vlastně není v České republice víc? 

BÁRA: Myslím, že důvodů je víc a dohromady tvoří kontext, který není úplně jednoduché jen tak okopírovat. V první řadě tu máme unikátní kombinaci dlouhodobé podpory ze strany města a kraje, ale i odvahy místních univerzit a podnikatelské komunity investovat do kreativního prostředí. Zároveň je třeba si uvědomit, že KUMST i JIC fungují spíš jako dobře řízená firma než jako klasická veřejná instituce — máme jasnou strategii, umíme se rychle rozhodovat a přitáhnout špičkové lidi. To není všude samozřejmé a vyžaduje to důvěru a trpělivost všech partnerů kolem.

A nakonec je tu i něco, co se těžko měří — atmosféra, energie, zapálení lidí, kteří u toho od začátku byli a kteří uměli přesvědčit další, že má smysl něco takového budovat. Myslím, že tohle se postupně může objevit i jinde, ale není to hotové přes noc.

Diskuze s architektkami Janicou Sipul a Kristýnou Sirovou v KUMSTu

Kam byste rádi, aby se KUMST vydal v následujících 10 let? Co je jeho další meta?

BÁRA: Deset let je dlouhý horizont, ale přesně na takové sny a směry má smysl si čas udělat. Rádi bychom, aby KUMST byl i nadále místem, které umí klientům nejen poradit, ale skutečně o ně dlouhodobě pečovat — aby každý, kdo k nám přijde, cítil, že tu má prostor růst podle svých vlastních pravidel a zároveň se může opřít o naši expertizu, síť a zkušenosti.

Vidím KUMST jako platformu, která propojuje lidi, značky a obory napříč Evropou, a pomáhá je dostat na globální úroveň. Chceme předávat svoje know-how dalším inkubátorům a centrům, nejen v Česku, ale i jinde, a inspirovat tím, jak se dá tvořit profesionálně, ale s lidským rozměrem a odvahou.

KUMST je opravdu one of a kind. Vznikl pod záštitou JIC jako jediné systematicky podporované místo pro kreativní průmysl v Česku

Velkou příležitostí, na kterou se teď soustředíme, je i náš herní inkubátor Gamebaze. V českém kontextu je to unikátní projekt zaměřený na podporu podnikání v oblasti vývoje her — oboru, který má obrovský mezinárodní potenciál a ve kterém už teď Brno i česká scéna zaznamenávají úspěchy. Věříme, že právě díky Gamebaze se podaří vychovat další silné týmy a projekty, které obstojí i na globálním trhu.

A doufám, že za deset let už nebude KUMST jen v Brně — že nás bude vidět na veletrzích, festivalech, v showroomových spolupracích a strategických partnerstvích po celé Evropě. Ne proto, abychom byli „ti velcí“, ale proto, aby lidé věděli, že tady u nás se dá vyrůst v něco, co má přesah a kvalitu.

Článek vznikl v rámci placené spolupráce.