Kláro, nosíte šperky? Stávají se pro Vás každodenním talismanem, nebo něčím co by se mělo stát výjimečnou situací až rituálem? Navazuji na trend posledních let, kdy na klauzurách čím dál častěji vidíme spíše experimenty, než nositelné šperky pro každý den.
KLÁRA: Nosím šperky, ale velmi zřídka. Většinou jde o minimalistické, jemné kousky. Ráda nosím především nositelné šperky, proto mám i takové kolekce. Většinu mé tvorby však tvoří experimentální umělecký šperk, který není určen pro každodenní nošení, ale spíše pro módní přehlídky, do galerií, pro sběratele nebo pro lidi, kteří chtějí zaujmout něčím výraznějším při speciální příležitosti. Takovéto experimentální šperky vnímám spíše jako malé sochy, které neplní jen funkci ozdoby, ale umožňují mi říci více, lépe vyjádřit a ztvárnit myšlenku než běžný šperk. Ještě bych možná doplnila, že právě moje nositelné kolekce šperků často vznikají z těchto experimentálních uměleckých.
GEOMETRIE A EXPERIMENT
Vaše šperky působí přísně, až možná trochu geometricky. Vznikají ale také na půdě pokusu a experimentu?
KLÁRA: Celá moje tvorba je geometrická – mám ráda přesnost, vyvážené proporce a čisté tvary. Myslím si, že do jisté míry je to i odraz mé povahy – jsem člověk, který má rád pořádek a vše naplánované. U každého autora je krásné sledovat, jak se jeho osobnost promítá do tvorby; někdo inklinuje více k volnějším, organičtějším formám, jiný zase k geometrickým. Každý šperk, který vytvořím, však přesto vzniká díky experimentu. Zkouším různé kombinace technologií a materiálů, často je to poměrně zdlouhavý proces, než na něco přijdu, ale právě skrze tyto pokusy často objevuji nové možnosti a teprve poté jim dávám finální formu.
Materiály kombinujete i ve svých objektech. Jsou cíleným výsledkem, nebo vzniknou až na cestě za šperkem?
KLÁRA: Je to vzájemná kombinace, ale většinou začínám u šperku, i proto, že je finančně méně náročný na realizaci. Ráda si nejdříve vyzkouším materiály, různé varianty a kombinace v malém měřítku, abych viděla, zda to funguje, a pokud ano, posunu to dál a zrealizuji i ve větší míře.
NEPODCENIT SE
Dnešní volné umění je těžká disciplína, a ještě mnohem těžší obor v mezích uplatnění než šperk. Bylo by pro vás volné umění jediná cesta? Víte, jak by ste nacenila své skleněné objekty?
KLÁRA: Volné umění mě velmi baví, ale otázkou je, zda se jím dokážu i uživit. Ráda bych se mu věnovala, ale zatím to nechávám otevřené a uvidím, jak se to bude vyvíjet. Určitě to však pro mě není jediná cesta – chtěla bych se nadále věnovat i šperku a designu. V budoucnu bych je chtěla i nadále vzájemně propojovat. Ráda bych se takto věnovala více oborům, je to pak pestřejší a nenaplňovalo by mě zaměřit se jen na jeden, takže takto by to bylo ideální, ale uvidíme, zda se to podaří. Momentálně bych se více chtěla zaměřit na design a produktový design, něco, co je více využitelné pro lidi a uživí mě, a přitom se věnovat i volnému umění.
Nacenění mých prací je pro mě stále výzvou. Nemám s tím ještě dostatečné zkušenosti. Zohledňuji techniku, čas strávený při výrobě i náročnost samotného objektu. Člověk často neví, s kým se má v tomto porovnávat. Já se vždy trochu obávám, abych to s cenou nepřehnala, ale zároveň nechci podcenit hodnotu práce a času, který do děl vkládám.
Často vycházíte pro tvorbu svých šperků z fyzikálních jevů jako je odraz světla, nebo kinetismus. Zapojujete vždy nějaký tento aspekt? Jakým způsobem ho citujete?
KLÁRA: Ráda pracuji s fyzikálními jevy, protože chci, aby má díla diváka něčím překvapila nebo zaujala a aby v nich bylo něco skrytého, co na první pohled není vidět. Většinou tyto aspekty vždy zapojuji. Nejčastěji pracuji s optikou, s níž mě baví experimentovat, zkoumat ji a hledat nové způsoby, jak ji využít v mé tvorbě. Pohyb či kinetika mi zase umožňuje, aby se divák nebo nositel do díla zapojil – ať už tím, že šperk reaguje na dotek, nebo že se vizuálně mění při pohybu. Takto tyto prvky vkládám do šperků i do objektů, aby s nimi bylo možné interagovat.
Dle jakých atribut se rozhodujete, zdali Vaše práce překlopíte z vizualizací do realizace? Hraje zde významnou roli i ekonomický aspekt?
KLÁRA: Jednoznačně největší roli hraje ekonomický aspekt. U větších a složitějších objektů je to často finančně velmi náročné, i proto, že část práce je někdy nutné zadat jiným, například svařování, což výrazně zvyšuje náklady. Také materiálové náklady jsou vyšší. Naopak šperk si dokážu vytvořit sama, takže je to mnohem levnější. Proto většinou začínám menším šperkem, jak jsem již zmiňovala, kde si vše ověřím a také odezva od klientů či kritiky mi potvrdí, zda to mám posunout do většího měřítka. Mnohé z mých nápadů zatím existují jen ve vizualizacích právě z finančních důvodů a momentálně ještě nemám takový odbyt a umění mě neživí natolik, abych si mohla dovolit realizovat všechny své projekty.
VÍRA V DESIGN
Vaše práce Monstrance a liturgický řád se inspiruje architekturou, která v barokním umění hrála zásadní roli během spojení člověka s Bohem. Jaká konkrétně vás inspirovala?
KLÁRA: Monstranci a liturgické nádoby jsem navrhovala ještě během studia na VŠVU a zadáním bylo návrhy přizpůsobit současnosti. Inspirovala jsem se moderní architekturou, konkrétně současnými kostely a kaplemi. Barokní monstrance přetrvávají dodnes, a proto mým cílem bylo vytvořit moderní interpretaci, která by odrážela současnou dobu a zapadala do moderní sakrální architektury. V mém návrhu jsou základním motivem elipsy, které mají církevní symboliku. Inspirovaly mě také průniky a perforace materiálů architektury, jimiž proniká světlo. Bylo pro mě důležité, aby liturgické předměty byly současné, ale zároveň si zachovaly funkci a symboliku tradičního liturgického náčiní.
Pocházíte ze Slovenska. Vnímáte, že Češi jsou v této otázce více ateisté? Má to vliv na váš původ?
KLÁRA: Upřímně, nad tímto jsem se nikdy nezamýšlela. Sama nejsem věřící a do té doby jsem se s touto témou nesetkala, takže k liturgickým předmětům jsem přistupovala především jako k zadání během studia. Musela jsem si k tomu nastudovat potřebné souvislosti, kontext i symboliku, ale vůbec nevnímám, že by mě v tomto směru nějak ovlivňoval můj původ. Brala jsem to prostě jako zadání, novou zkušenost a výzvu.
Minulý rok jste se stala jednou z vítězek Czech Design Award. Vítězům tentýž rok náležela i výstava. Co připravujete pro aktuální ročník?
KLÁRA: Pro aktuální ročník jsem připravila kolekci Images of Light, kde navazuji na téma, které jsem loni prezentovala prostřednictvím šperků, na kterých se obraz promítal a měnil podle prostředí a pohybu nositele. Tentokrát jsem tento princip posunula do větších rozměrů a vznikla kolekce objektů určených do interiérů. Objekty zachycují a promítají obrazy z okolí a reagují na změny v prostředí a na změny světla v prostoru. Kolekci doplňuje také světelný objekt, který obraz světla sám vytváří a tvoří plastickou kruhovou kompozici. Zde jsem opět zkoumala, jak se dá s optikou a světlem dále pracovat.
TLAK NA TO BÝT LEPŠÍ
I z osobní zkušenosti vnímám, že bývá na designéry kladen velký tlak, co předvedou dále. Jak pracujete se stresem předvést „něco nového, lepšího“ a neustále se vyvíjet tím správným směrem? Stagnace v tvorbě se u nás příliš neodpouští.
KLÁRA: Už během školy jsem cítila, že musím neustále přijít s něčím novým a lepším, stále se posouvat a překvapit. To se nezměnilo a tento pocit mám i teď, a ano, občas cítím tlak, ale myslím, že to tak má každý umělec, a právě to nás posouvá dál. Zvlášť dnes, kdy je doba velmi rychlá a lidé chtějí neustále něco nového, je to opravdu náročné. Pro mě je to zatím motivující a mám spoustu nápadů, které bych chtěla realizovat, jen některé vyžadují čas a prostředky, takže pracuji postupně podle možností.
Ceny se vám daří sbírat i na zahraniční poli. Polsko už dávno není nepolíbenou zemí designu, ale dlouhodobě se mu tam daří. Byla jste dvakrát oceněna na prestižní Jewellery Festival Silver. Rovněž jste se umístila mezi 48 vybranými oceněnými mezi Libenský award. Jaké konkrétní dopady mají ocenění na vaší práci?
KLÁRA: Ocenění mě hlavně motivují pokračovat v tvorbě a nezastavit se. Zároveň se o mně a o mé práci dozvědělo více lidí, což je skvělé, a postupně se tak rozšiřuje povědomí o tom, co dělám. Jiný konkrétní dopad zatím necítím, ale tyto první reakce mi dodaly energii do další tvorby.
Ocenění mě hlavně motivují pokračovat v tvorbě a nezastavit se. Zároveň se o mně a o mé práci dozvědělo více lidí, což je skvělé, a postupně se tak rozšiřuje povědomí o tom, co dělám. Jiný konkrétní dopad zatím necítím, ale tyto první reakce mi dodaly energii do další tvorby.
KLÁRA: Zatím jsem těsně po škole a stále se jen rozjíždím, takže si nemyslím, že bych mohla porovnávat českou a slovenskou šperkařskou scénu na základě vlastní zkušenosti. Mohla bych se spíše vyjádřit jen podle toho, co jsem slyšela od ostatních, ale myslím, že se k tomu budu moci lépe vyjádřit až později, až sama získám více zkušeností. Mohu se ale vyjádřit z vlastní zkušenosti k tomu, že na Slovensku je výrazně slabší propagace a podpora výtvarného umění, a právě proto jsem také uvažovala o přestěhování do Česka, ale uvidím, jak se věci časem vyvinou.
O vaše šperky byl zájem i mezi sběrateli v Americe. O jaký kousek šlo a podařilo se jej nakonec odeslat?
KLÁRA: Bylo to ještě během studia na VŠVU, kdy náš profesor Karel Weisslechner zprostředkoval setkání se sběrateli šperků z USA, kteří přijeli dokonce i na Slovensko. Měla jsem štěstí, že je moje šperky zaujaly. Koupili si ode mě konkrétně brož a náušnice.
Minulý rok jste ukončila VŠVU v Bratislavě, co teď čeká Kláru Valuškovou?
KLÁRA: Momentálně se hlavně soustředím na přípravu nových výstav a na vlastní rozvoj a propagaci. Kromě CZDW budu na podzim součástí kolektivní výstavy Design bez hranic v Budapešti a zároveň jsem zapojena do projektu Flowers for Slovakia – Beyond Glass ve spolupráci s českou firmou Lasvit. V tomto projektu se podílí několik vybraných designérů ze Slovenska a Česka a společná kolekce bude následně vystavena v říjnu na Designbloku v Praze.
Cítíte se býti dostatečně připravena na profesní dráhu šperkařky?
KLÁRA: Na střední škole jsem získala technické znalosti a na vysoké škole se naučila ke tvorbě přistupovat konceptuálněji, ale skutečný život a praxe jsou úplně jiné.
Klára Valušková
Klára se věnuje tvorbě autorských šperků, designu a volnému umění. Je absolventkou Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě. Její tvorbu charakterizuje geometrie, iluze a práce se světlem, které společně vytvářejí vizuální hru mezi objekty a prostorem. Primárně pracuje s nerezovou ocelí, materiálem, který vyniká pevností a elegantní čistotou. Často ji kombinuje s dalšími materiály, především optickými, jako jsou sklo nebo akryl, čímž její práce získávají prostorovou a světelnou dynamiku.
