Cestovní pas nám může dát povolení překračovat hranice všeho druhu – zeměpisné, ale i kulturní, jazykové, ekonomické či právní – a vydávat se za čímsi, co je doma nedosažitelné. V grafické rovině cestovní pas ukazuje a současně zakládá představy o charakteru našeho „doma“, o povaze národní identity, kulturním sebepojetí a sdílených hodnotách.
MgA. Richard Jaroš a MgA. Zuzana Lednická, Grafický design a vizuální komunikace
Proč jste vybrali jako klauzurní téma zpracování pasů?
Zuzana Lednická a Richard Jaroš: Nabídka na spolupráci s UMPRUM přišla přímo od Státní tiskárny cenin. Je to skvělé i když velmi komplikované téma, protože se dotýká mnoha oblastí, které s grafickým designem přímo nesouvisí, ale pro obsahové řešení jsou důležitá. Proto jsme následně oslovili Katedru teorie a dějin umění a společně s profesorkou Milenou Bártlovou a Pavlou Pauknerovou připravili cyklus přednášek týkajících se témat, kterých se cestovní pas dotýká. Našimi hosty byli kromě již zmíněných dam také sociolog Martin Buchtík, novinář věnující se české historii Martin Groman a geolog a spisovatel Václav Cílek. Od tématu Národní a Státní identity jsme se přes českou historii dostali až k české krajině.
S Ondřejem Hyršlem z STC jsme zase probrali praktickou část výroby pasů a jejich ochranných prvků. Zároveň jsme navštívili i švýcarské studio Retinaa, které před dvěma lety vytvořilo švýcarský pas - v současnosti asi nejprogresivnější. Následně jsme se pokusili nahradit to „nic“ na stránkách stávajících pasů „něčím“ co může promlouvat, spojovat a srozumitelně reflektovat vztah a příslušnost ke státu z různých úhlů pohledu. V aktuální době, kdy je společnost fragmentizovaná a shoda na čemkoliv je skoro nemožná, je to velmi složitý úkol. Proto je také většina pasů apolitická, a vztahují se spíše k území, než k české historii, natož k osobnostem, což bývá časté řešení.
Co vás na studenstkých řešení nejvice překvapilo, co myslíte, že se opravdu povedlo?
ZUZANA a RICHARD: Díky teoretické přípravě se většina studentů věnovala tématu krajiny, kultury nebo hledalo charakteristické vlastnosti a zvyky. V návrzích tak můžete najít turistické značky, historické cesty, hraniční patníky, jeskyně, rostlinné endemity, houby, ale také hudbu, literaturu a vědecké objevy. Český humor a smysl pro ironii například výborně využila Anežka Hájková, která ilustrovala krajinu české hymny a obydlila je postavičkami z českých pohádek a večerníčků. Fenoménu houbaření a symboliky mycelia jako propojeného spolupracujího funkčního organismu se věnovala Adéla Preislerová. Několik studentů ale obrazně překročilo hranice země a hledali i jiná řešení.
Nečekaným motivem pasu se tak staly východy slunce měřené během roku z nejdéle fungující české meterologické stanice Klementina v návrhu Vladyslava Afanasieva, Ondřej Mazanec se zase věnoval posunu času skrze časová pásma, a pas díky tomu dostal i praktickou funkci, a Matyáš Vedral do pasu radikálně otiskl plné znění Listiny základních práv a svobod. Součástí klauzur byly také razítka imaginárních zemí, kam by studenti chtěli odcestovat. (můj favorit je Arakis) Díky vstřícnosti STC jsme si mohli vytisknout společný ateliérový pas se zastoupením všech návrhů včetně ochranných prvků v UV barvách. Tento výstup včetně vygenerovaného AI zástupce GDVK, který se stal i motivem klauzur nám udělal asi největší radost.
Pokud by šlo hlasovat o podobě českých pasů, volil byste změnu a případně jakou?
ZUZANA a RICHARD: Změnili bychom úplně všechno. :) Proto doufáme, že tato studie odstartuje společenskou diskuzi a poslouží k budoucí změně, která je nutná.
JULIE ALŽBĚTA PRAVCOVÁ
V procesu hledání české národní hrdosti jsem narážela na jednu kontroverzi za druhou a z tohoto důvodu jsem se rozhodla pokračovat v procesu na základě geografie, na které se lidský faktor podepsal minimálně. Na mapě jsem se však rozhodla pohybovat vertikálně. Hlavním motivem tohoto vertikálního cestování po našem území se stalo 14 veřejně přístupných jeskyní. Pro získání plánů a výškopisů jeskyní jsem se spojila se správou jeskyní České republiky českou geologickou službou. Každá dvojstrana prezentuje jednu jeskyni, tzn. její půdorys, horizont, reliéf povrchu nad jeskyní a hodnotu nadmořské výšky, hloubky, souřadnice, název a schéma umístění na mapě, kterou jsem nahradila symbol státního znaku.
Co pro vás při zpracování návrhu pasů bylo nejsložitější?
JULIE: Nejvíce pro mne bylo tězké se při zpracování vyhnout kontroverzím, jako jsou historické nebo narativní souvislosti, proto jsem se rozhodla pracovat s geografickými daty.
Na jaký prvek, detail, řešení které jste zvolila jste nejvíc hrdá?
JULIE: Nejvíce jsem hrdá na zpracování prostorových prvků – reliéfy povrchu.
Jak se vám líbí podoba současných pasů ČR. Jste pro to je změnit nebo zachovat?
JULIE: Současná podoba pasu má jednu velkou nevýhodu, je až moc abstraktní. Prvky, které se v něm objevují, nedostatečně podněcují sentiment vůči národní/státní hrdosti, což je např. v kanadském či belgickém pasu dobře vyjádřeno skrze prvky národního dědictví.
ANEŽKA HÁJKOVÁ
Jako hlavní motivy dvoustran jsem ztvárnila krajiny volně ilustrující českou hymnu (voda hučí po lučinách, bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ). Ilustracemi prokvétají české svérázové vzory, které zároveň slouží jako zjemnění kresby a odkazují na tradiční giloše. Pod UV světlem se v krajinách objevují kreslené pohádkové postavy – pocta autorům české ilustrované a animované tvorby. Lev na obálce vychází z návrhu Jiřího Loudy, ale svou formou se přibližuje pohádkovým postavám, protože si vypůjčuje tvarosloví Pejska a Kočičky Josefa Čapka.
Co pro vás při zpracování návrhu pasů bylo nejsložitější?
ANEŽKA: Myslím, že pro všechny to byla podobná výzva: vybrat téma, které důstojně reprezentuje Českou republiku, je plně inkluzivní a zároveň vizuálně atraktivní. Další výzvou bylo vzájemně se neopakovat – nakonec se nám ale díky dostatku času na rešerši a skvěle organizovaným přednáškám s odborníky podařilo vytvořit 16 zcela odlišných návrhů. V mém pasu se například objevila poměrně nečekaná kombinace referencí – česká hymna, svérázové vzory a kreslené pohádkové postavy.
Jak se vám líbí podoba současných pasů ČR. Jste pro to je změnit nebo zachovat?
ANEŽKA: Po důkladné rešerši, během které jsem měla v ruce nespočet inspirativních pasů z různých zemí, se mi jen potvrdilo, že ten český je, co se zajímavosti a originality týče, na bodě mrazu. Například všechny stránky pro víza jsou úplně stejné, což nejen působí monotónně, ale také usnadňuje práci padělatelům. Byla bych velmi ráda, kdyby se Česká republika odvážila k sebevědomějšímu a vizuálně i tematicky výraznějšímu designu.
Emma Folprechtová
V návrhu designu cestovního pasu se zaměřuji na státní hrdost a význam naší země ve světovém měřítku. Česká republika má bohatou historii, mnoho tradic, památek i umění, ale také velké úspěchy v oblasti zdravotnictví a původních technologií – a právě ty ve svém návrhu zpracovávám. Vizuálně se více soustředím na objekty než na jejich vynálezce a vycházím z klasického ceninového designu. První vrstvu dvoustrany tvoří rastr ze stylizovaných lineárních motivů a druhou více realistický a prokreslený objekt s gradientem, připomínající rytiny na bankovkách. Celý doklad propojuje informativní časová osa a malý státní znak.
Co pro vás při zpracování návrhu pasů bylo nejsložitější?
EMMA: Nejnáročnější pro mne byla asi technická část tvorby, protože jsem ručně kreslila složité objekty, které mají připomínat rytiny na bankovkách. Nebylo lehké najít jednotný vizuální jazyk, který sjednotí jak technické vynálezy, tak medicínské objevy.
Na jaký prvek, detail, řešení které jste zvolila jste nejvíc hrdá?
EMMA: Mým cílem bylo vytvořit seriózní návrh, který obstojí u široké veřejnosti a dokáže prezentovat světové úspěchy naší země. Snažila jsem se do pasu dostat prvky národní identity a hrdosti, protože si myslím, že ačkoli jsme země malá, jsme země významná.
Kristián Toman
V návrhu cestovního pasu jsem se zaměřil na téma svobody, která je jedním z nejvýraznějších motivů v české literatuře. Náš pas nám umožňuje vycestovat skoro do jakékoliv země na světě. Je pro mě významným symbolem svobody pohybu za naše hranice, která v minulosti nebyla samozřejmostí. Do návrhu jsem proto zahrnul literární díla zabývající se tématem svobody. Jako vizuální inspiraci jsem zvolil práci s písmem a formátem knihy. Protože je svoboda abstraktní pojem, který každý vnímá jinak, rozhodl jsem se motivy co nejvíce zjednodušit. Používám úryvky z literárních děl, které převádím do kompozic inspirovaných abstraktní typografií, čímž propojuji vizuální stránku s významem.
Na jaký prvek, detail, řešení které jste zvolil jste nejvíc hrdý?
KRISTIÁN: Jelikož jsem se v návrhu věnoval tématu literatury, bylo pro mě složité najít konkrétní formu přenosu literárních děl do formátu pasu. Nakonec jsem zvolil metodu převodu díla do mikrotextu v pozadí stránek, což bylo potřeba technicky odladit.
Jak se vám líbí podoba současných pasů ČR. Jste pro to je změnit nebo zachovat?
KRISTIÁN: Současný pas by si určitě zasloužil refresh. Jeho podoba je z roku 2006, z grafického hlediska je to velmi formální řešení, které není nijak vázáno na národní tématiku. Bezpečnostní prvky jsou zastaralé. Myslím, že bychom se měli inspirovat v zahraničí, například švýcarským nebo belgickým pasem. Ostatně i to byla velká součást naší společné rešerše v ateliéru a myslím, že se povedlo vybrat široký výběr témat, které by mohly dát inspiraci pro novou podobu pasu.
Terezie Puršlová
Návrh českého cestovního pasu jsem zpracovala formou ilustrací, inspirovaných českou krajinou. Přemýšlela jsem nad dvěma otázkami: „Kdy cítím největší spjatost s domovem?“ a „Čím trávím nejvíce času při cestování?“ Obě pro mě mají stejnou odpověď: pohled na ubíhající horizont. Proto jsem jej zvolila jako hlavní motiv své práce, navržený tak, aby na sebe navazoval, jako jeden dlouhý pruh ilustrující pohyb naší krajinou. Pro podtržení cestovní tematiky a nutnosti bezpečnostních prvků, jsem vytvořila vlastní rastr inspirovaný hvězdou kompasu, který se barevně mění a prolíná, tvořící tak různé tóny, které dohromady skládají celek měnícího se horizontu, demonstrujícího povahu naší přírody.
Co pro vás při zpracování návrhu pasů bylo nejsložitější?
TEREZIE: Nejsložitější pro mne asi bylo zvolit správné téma, které bude zastřešovat vizuální zpracování pasu. Chtěla jsem se vyhnout klasickým řešením a nevázat motiv nutně na lidské úspěchy a výtvory, ale spíš se vztáhnout k povaze naší krajiny, která ve mě nejvíc evokuje pocit sounáležitosti s naší zemí.
Jak se vám líbí podoba současných pasů ČR. Jste pro to je změnit nebo zachovat?
TEREZIE: Je pro mne těžké nahlédnout na současnou podobu pasu “novýma očima”, vzhledem k tomu, že mě tato konkrétní podoba dokladu provázela celý život, ale přiznám se, že by mě možná potěšilo méně formální a více současné řešení.
Natálie Malá
Návrh pasu čerpá inspiraci z české flóry, konkrétně z endemických druhů rostlin našeho území. Každá stránka pasu představuje jeden konkrétní endemit doplněný o jeho životní cyklus a zeměpisnou polohu, které zdůrazňují jeho botanickou a kulturní hodnotu. Pod UV světlem se odhalí mapa s detailním místem výskytu druhu a jeho frekvencí růstu. Tento koncept má za cíl nejen podtrhnout identitu České republiky, ale také zvýšit povědomí o ochraně místní flóry.
Co pro vás při zpracování návrhu pasů bylo nejsložitější?
NATÁLIE: Přijít na téma, které vystihuje českou hrdost a vzdává hold naší zemi, aniž by se lidé ohledně výběru tématu pohádali. Už od začátku jsem věděla, že chci jít nekonfliktní cestou, kdy se mohu oprostit od svých osobních preferencí a vkusu. Nechtěla jsem se pouštět do výrazně politického tématu nebo do výběru konkrétních osobností či historických událostí, jelikož je nemožné, aby se 10 milionů lidí shodlo na mém názoru. Vybrala jsem proto naši flóru, která tu prostě je a bude, to mi snad nikdo odepřít nemůže.
Na jaký prvek, detail, řešení které jste zvolila jste nejvíc hrdá?
NATÁLIE: Já jsem hrdá na celý svůj pas, kdy má člověk možnost něco takového realizovat? Ale kdybych přece jen měla zmínit nějaký prvek, tak to budou detaily, které se skrývají v UV vrstvě. Pod UV světlem se totiž v pozadí rozsvítí 3D mapa výskytu daného druhu s konkrétními body míst. Zároveň se obrys rostliny vyplní, tudíž jsou vidět její detaily i s reálnou barevností, skoro to působí, jako by skutečně vykvetla před očima.
Jak se vám líbí podoba současných pasů ČR. Jste pro to je změnit nebo zachovat?
NATÁLIE: Jsem neskutečně šťastná, že tato zakázka přišla od samotné Státní tiskárny cenin, jelikož je vidět, že oni sami se současnou podobou spokojení úplně nejsou. Zcela upřímně jsem se nikdy před tímto úkolem nepozastavila nad tím, jak náš pas vlastně vypadá. Když jsem ho tedy po dlouhé době opět otevřela, nepřišlo mi nic vyloženě špatně, nicméně po delším zkoumání pasů jiných zemí jsem názor rychle změnila. Každá stránka stejná bez jakéhokoliv náznaku reprezentace naší republiky už tak lákavě nevypadala. Neříkám, že to, co máme nyní je grafický přešlap, jen jsme opět o pár kroků pozadu.
