Báro, zeptám se možná úplně jako neznalec, ale co je to bastarda?
BÁRA: Bastarda je gotické písmo, které vzniklo ve 14. století a je zajímavé tím, že patří mezi první písma používaná pro tisk. Existují jak rukopisné, tak i tiskové verze bastardy, a právě tímto rozlišením jsem se v diplomové práci hodně zabývala. Součástí mého výzkumu bylo také srovnání, jak se bastarda využívala v tisku pro různé národní jazyky.
Celý název vaší diplomové práce, se kterou jste zvítězila, je: Staročeská bastarda, její rekonstrukce a soudobé řešení. V první části se věnujete představení Kroniky Trojánské, která byla právě bastardou v plzeňské tiskárně už v 15. století vytištěna. Jak jste na toto téma narazila?
BÁRA: Ano, přesně tak. K tomuto tématu jsem se dostala při konzultacích, kdy jsme spolu s vedoucími ateliéru hledali směr mé diplomové práce. Pan profesor Rostislav Vaněk mi tehdy navrhl toto téma, které měl delší dobu v záloze. Zároveň mi přišlo zajímavé, že téma souvisí s Plzní, kde jsem strávila pět let studiem na Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara a kde byla Kronika Trojánská vytištěna v nejstarší české tiskárně.
Hlavním podstatou práce byla v zásadě aktualizace gotického písma, je to tak? Jak jste k řešení přistoupila? Musela jste si nastudovat i jiná gotická písma?
BÁRA: Hlavním výstupem mé práce je současné autorské písmo, které vychází z historického gotického písma, ale zároveň ho aktualizuje pro dnešní dobu. Klíčovou částí bylo také zrekonstruovat a digitalizovat konkrétní písmo, kterým je Staročeská bastarda z Kroniky Trojánské, ze které autorské písmo nepřímo vychází. Kromě tohoto konkrétního písma jsem ale samozřejmě studovala i další gotická písma a hlavně různé druhy bastard, abych lépe pochopila jejich kresbu a vývoj.
Bylo složité dostat se k podobným historickým pramenům? Kde jste písma studovala?
BÁRA: Ano i ne. K historickým pramenům se dá dostat například přes online archiv Národní knihovny, který vřele doporučuji. Bylo fascinující procházet si stránku po stránce různé inkunábule. Nicméně jsem se v těchto online archivech často setkávala s nižší kvalitou skenů – ty jsou sice skvělé pro teoretické studium, ale pro typografický rozbor nemají dostatečné rozlišení. Když jsem se snažila zvětšit detaily liter, často byly příliš rozpixelované.
Pro hlubší studium jsem čerpala především z knihy Krásné písmo ve vývoji latinky od Františka Muziky. Ten zde mistrně popisuje vývoj písma a navíc nabízí velmi kvalitní obrazový doprovod, což bylo pro mou práci klíčové.
V 15.století uměl číst jen zlomek obyvatel, odráželo se to nějakým způsobem v písmu? A naopak, je vaše aktualizace nějakým způsobem zjednodušená, aby číst písmo zvládl každý?
BÁRA: Aby moje nové autorské písmo vyhovovalo dnešním čtenářům, zjednodušila jsem ho a upravila. I když jsem detailně nezkoumala, jak gramotnost v 15. století ovlivňovala podobu písma, bastarda byla tehdy oblíbená hlavně díky své čitelnosti. Při tvorbě jsem také musela staročeské výrazy "překládat" do moderní češtiny, což mělo vliv na podobu písma. Například písmeno „s“ jsem úplně přepracovala a u dalších znaků jsem provedla menší i výraznější úpravy.
"Perfektní téma, maximální nasazení autorky", tak na Facebooku jásala vaše vedoucí atelieru Kristina Fišerová. Máte dojem, že jste v tom nasazení musela být ještě intenzivnější, než vaši spolužáci?
BÁRA: Myslím, že nasazení a přístup k práci hodně závisí na tom, jaké téma si člověk vybere. Moje diplomová práce byla opravdu náročná a od začátku mi bylo jasné, že budu muset vložit maximum úsilí, aby byl výsledek takový, jaký jsem si představovala. Nerada bych ale srovnávala své nasazení s ostatními, každý měl jiné téma a každá práce vyžaduje něco jiného. Bylo skvělé, že jsme si se spolužáky navzájem pomáhali, konzultovali svoje práce a řešili spolu technické i praktické otázky, což bylo hodně přínosné.
Musím taky velmi poděkovat vedoucím mého ateliéru, profesorce Kristině Fišerové a profesoru Rostislavu Vaňkovi, kteří mi práci vedli a vložili do ní hodně své energie při někdy nekonečných konzultacích. Bez nich bych celou práci asi nedotáhla.
Šlo od počátku vše hladce? Dostala jste se v průběhu práce i do slepých uliček?
BÁRA: Určitě ne, při tvorbě jsem několikrát narazila na technické problémy. Ze začátku mě zaseklo to, že jsem nemohla sehnat kvalitní podklady. Dále jsem také hodně zápasila s nastavením metriky nebo parametrů písma.
Můžeme na Bastardu narazit v Plzni někde stále? Případně v jakých jiných dochovaných knihách ji můžeme vidět?
BÁRA: Jestli můžeme přímo ve městě Plzni na bastardu narazit, si nejsem jistá. Staročeskou bastardou je ale vysázeno mnoho dochovaných knih, které najdete například v archivu Národní knihovny nebo v Památníku národního písemnictví. Z plzeňské tiskárny, kde vznikla Kronika Trojánská, se dochovaly také tisky jako Statuta provincialia, Agenda Pragensis, Missale Pragense, Nový zákon se signetem, Dlabačův Nový zákon nebo Pasionál (Knihy o životech svatých). Tyto knihy jsou rovněž vysázeny staročeskými bastardami.
Ve své diplomové práci jsem některé z těchto tisků porovnávala a ukázalo se, že i když vycházejí ze stejného základu, jsou v mnoha ohledech odlišné. Kromě toho existuje řada dalších dochovaných tisků z pozdějších českých tiskáren, které také používaly bastardu.
Měla jste vy sama k historii blízko? Baví vás středověk?
BÁRA: Velkou fanynkou středověku jsem nikdy nebyla, ale historii mám ráda, hlavně díky studiu dějin umění. Při práci na tomto projektu jsem si opět uvědomila, že čím víc se člověk o nějakém tématu dozvídá, tím víc ho začne bavit a zároveň si uvědomí, kolik toho ještě neví. Badatelská práce v oblasti prvotisků mě opravdu nadchla a dala mi skvělý základ, na kterém bych mohla stavět v budoucích projektech nebo výzkumu.
Jaký teď bude další osud vaší práce?
BÁRA: To je zatím ve hvězdách! Momentálně si potřebuji od bastardy trochu odpočinout, protože jsem nedávno dokončila školu a teď pracuji jako grafická designérka v kreativní agentuře Henceforth. Soustředím se teď hlavně na svou práci v oboru. Každopádně, pokud by měl někdo zájem o písmo, ráda ho bezúplatně poskytnu, byla bych moc ráda, kdyby se rozšířilo a používalo.
Práce také bude vystavena v rámci výstavy Nový (z)boží! pořádané DesignCabinetem, v Clam – Gallasově paláci od 5. 12. do 26. 12., kam moc ráda naše čtenáře zvu.
Co se týče knihy, mám s ní určitě větší plány. Nerada bych, aby skončila v šuplíku, ale myslím, že všechno chce svůj čas. Ráda bych ji v budoucnu vydala, nebo alespoň zviditelnila téma, kterému jsem se věnovala, protože mi přijde opravdu zajímavé.
Barbora připravila i online verzi své Bastardy, kterou si můžete prohlédnout i v pohodlí svého domova.
Kompletní výsledky Národní ceny za studentský design:
GRAND A JUNIOR
Poroty nominovaly v několikakolovém anonymním hodnocení k ocenění 59 prací. Národní cenu za studentský design 2024 *GRAND vybojovala Barbora Kramná z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, Národní cenu za studentský design 2024 *JUNIOR Kristýna Šťastová z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze.
Excelentní studentský design 2024 si odnesli Kristýna Marková, Filip Trubač, Josef Bér, Polina Khatsenka, Daria Lemesheva, Anna Vašičková, Hana Kubrichtová, Filip Sajler a David Stejskal z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Magdalena Konečná, Žofia Fodorová a Klára Daniová z UMPRUM.
Dobrý studentský design 2024 získali Marek Matouš, Lukáš Demovič, Adrián Gubrica a Gabriela Štěpáníková z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně, Ina Dubava a Hynek Král z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem, Filip Šenkeřík, Vojtěch Liebl, Dominik Tyl a Matouš Kos z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni, Hana Kubrichtová, Anna Vašičková, David Stejskal a Filip Sajler z UMPRUM a Julia Fukiet z Akademie Sztuk Pięknych w Warszawie.
Zvláštní ceny ve formě finančních odměn udělují v soutěži děkani a rektoři vzdělávacích institucí, profesionální sdružení, muzea a odborné časopisy. Cenu Design Exit udělila děkanka Fakulty umění a designu UJEP Haně Kubrichtové, Anně Vašičkové, Davidovi Stejskalovi a Filipu Sajlerovi z UMPRUM a FUD UJEP.
Děkan Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara si vybral práci Hany Bernardové z Vyšší odborné školy grafické a Střední průmyslové školy grafické v Praze, Kotone Utsunomiye z VŠUP a Darie Lemeshevy z Fakulty umění a designu UJEP.
Ředitel Uměleckoprůmyslového musea v Praze ocenil práci Barbory Kramné z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni,
Václav Kotva z téže školy obdržel ocenění Albatros Média.
Asociace užité grafiky a grafického designu si vybrala práci Matouše Kose z Fakultydesignu a umění Ladislava Sutnara,
Nadace českého výtvarného umění ocenila práci Matúše Ivaniče.
Brněnské studio ATAK Design si vybralo práci Václava Kotvy z Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni.
Design Cabinet CZ ocenil dvě práce z Fakulty multimediálních komunikací UTB ve Zlíně - Terezy Kliglové a Adriána Gubrici.
Grafické studio Lemon Design zaujala práce Barbory Tomové z Fakulty umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.
Cenu veřejnosti *GRAND získal knihu Přečti si mě Hynek Král z FUD UJEP, Cenu veřejnosti *JUNIOR Soňa Škorpilová z Střední uměleckoprůmyslové školy hudebních nástrojů a nábytků Hradec Králové za hmatovou knihu pro nevidomé děti.
Toužila vymyslet zákusek, který ještě neexistuje. Studio Besiidka osciluje mezi jídlem a designem, dává toto spojení smysl?
Jídlo a design? Trend, který je v poslední době čím dál tím víc populární. Studio Besiidka z Brna, které tvoří Nikola Chromečková a David Hotárek, patří mezi ty, kteří tyto dvě ingredience umí smíchat víc než dobře!
