Kde nejvíce chybí design?
Nemocničnímu tématu se věnujete delší dobu. V předchozích letech jste navrhla Modular station for nurses. Která je řešená i po grafické stránce. Nebo Furniture suporting senior with excercising at home. Je to směr, kterým chcete jít i nadále?
AGNIESZKA: Ano. Moc se mi líbí téma zdravotnických pomůcek a obecně výrobků, které pomáhají lidem se speciálními potřebami. Mám opravdu pocit, že to jsou výrobky, které někomu opravdu, ale opravdu pomáhají. A není to výrobek na poličce, ale výrobek, který pomáhá s každodenními úkony. Ty všechny často nejsou tak viditelné nebo zmiňované v běžných rozhovorech. Vnímám, že je to design, kterému není příliš věnovaná pozornost.
Přijde vám úroveň v nemocnicích, ať už co se týče značení, či pomůcek dostačující? V čem vidíte největší nedostatky?
AGNIESZKA: Myslím, že nemocnice odvádějí skvělou práci jako organizace a lidé, kteří v nich pracují, zrovna tak. Myslím si, že problém je s penězi a investováním do takových produktů. Mám ale pocit, že situace s trhem se zlepšuje. Mnoho firem se, myslím, stále více zaměřuje na nemocniční nábytek. A máme teď tolik skvělých technologií prosakujících do zdravotnických přístrojů, zejména s umělou inteligencí. Mám pocit, že právě teď je AI to obrovské téma, téma, které je v této oblasti opravdu užitečné.
Určitě zde chybí dobrý grafický design. Pokud jste v nemocnici, bývá situace velmi naléhavá. Lidé jsou občas opravdu vystresovaní. A je důležité, aby měli jasné informace, kam mají jít, kde mohou najít pomoc. Přesahuje to také k nějakým formulářům, tiskopisům nebo k věcem, které musíte vyplnit. Bývají často nejasné a matoucí. Takže to je také, myslím, důležité téma. Bylo by skvělé, kdyby orientační systém byl propojený a jednotný i s tiskovinami nemocnice.
Byla by pro vás zajímavá zakázka pracovat na grafickém obsahu pro nemocnice? Jako je značení, podoba administrativy, nebo vizuální identity?
AGNIESZKA: Zajímavé by to bylo, ale teď se zaměřuji spíš na průmysl. Vystudovala jsem a teď pracuji jako průmyslový designér v Cyrulik design, ve studiu v Krakově. A projekt, který jste zmínila, modulární sesterna, byl studentský projekt. Pracovala jsem na něm se svou kamarádkou a grafickou designérkou Paulinou Zdybał pod vedením Krzysztofa Hamigy, MA, a Klaudie Kasprzakové, MA, ve spolupráci s firmou Formed, výrobcem zdravotnického vybavení. Společnost Formed se následně rozhodla zařadit nábytek do svého sortimentu a v současné době pracuje na jeho výrobě. Jedním z cílů bylo upozornit na to, že je třeba se věnovat grafickému designu i v tomto odvětví. Tyto produkty by měly být navrhovány komplexně jako jeden systém.
Prázdné místo na trhu
Jak vypadají současné pomůcky pro porodní sestry? A co vám na nich vadilo?
AGNIESZKA: Navrhování předcházela rešerše rozdělená na několik částí. Prozkoumala jsem tašky pro porodní asistentky a zdravotní sestry. Jiný výzkum se týkal vah, na kterých se novorozenec váží. A hledala jsem je jako samostatné výrobky, protože takto je to dostupné na trhu. Musela jsem většinou hledat na zahraničním trhu, protože v Polsku nejsou takto dostupné. Jednotlivé prvky byly vždy určené pro lékaře, zdravotní sestry, ale ne pro porodní asistentky. Inovace je také v navržení jednotné sady. Váhu si porodní asistentka může pořídit s obalem, ale když jde na návštěvu k pacientce, veškeré vybavení musí vozit s sebou. Tedy tašku na pomůcky zvlášť a tašku na váhu separé, přestože se do ní váha téměř nevejde, bývá rozměrově prostorná. Říkala jsem si, že by bylo skvělé, kdyby porodní asistentka mohla mít jen jednu věc, kterou by mohla nosit, a nemusela se starat o to, co všechno musí brát s sebou.
Je v Polsku běžné, že porodní asistentky navštěvují své klienty doma? V Česku mi to přijde spíše jako vzácnost.
AGNIESZKA: V Polsku se nejedná pouze o domácí porod. Můžete rodit i v nemocnici. Ale vždy k vám domů přijdou porodní asistentky. Systém je financován vládou. Asistentka dorazí na 4 až 6 návštěv, aby poskytla vzdělání v péči o novorozence.
Co všechno je součástí balíčku? Kolik je to samostatných produktů?
AGNIESZKA: V mém projektu je první z nich brašna, která je určena k přenášení všech nástrojů a také váhy. Váhu jsem také navrhla tak, aby byla o něco menší a pohodlnější a aby se také vešla do brašny. Třetí bude vozík. Celá sestava může být pěkně těžká, někdy může vážit víc šest kilo. Takže pokud porodní asistentka jde ke klientovi pěšky nebo jede autobusem, tak může použít vozík. Posledním komponentem bude aplikace, která je nyní v testovacím módu, zatím je to jen signál, že je aplikace potřeba. Nabídne například digitální verzi Edinburské škály poporodní deprese. Dotazník je na kontrolu toho, jak se matka cítí. Aktuálně v praxi je to tak, že matka musí dotazník vyplnit ručně a předat ho porodní asistentce, ta vyhodnotí psychickou pohodu pacientky po porodu, případně navrhne setkání s psychologem.
Aplikaci pomůže se spoustou problémů
Aplikací, které sledují duševní zdraví je minimálně v Česku už pár. V čem se liší ta vaše? Případně v jaké je fázi? Ptám se, protože pro matku to může být nová, ale zároveň trochu strašidelná situace. Jak jí v tom má aplikace pomoci?
AGNIESZKA: Aplikace je odpovědí na mnoho problémů. Za prvé je to opěrný pilíř pro porodní asistentky. V podstatě jde o digitalizaci. Musejí nosit všechny informace o pacientech, adresy a zdravotní informace v papírové formě. Pro pacientky je tam sekce, kde si mohou pohodlně naplánovat schůzku s porodní asistentkou, a protože situace je nová a můžou se i bát, informuje je i o tom, jak první schůzka může probíhat. Můžou si zde naplánovat i první schůzky s lékařem pro miminko. Další výhodou je digitalizování dotazníku Edinburské poporodní deprese.
Aplikace je stále v úvodním stádiu. Navrhla jsem koncept včetně designu a komunikovala jsem její funkci se třemi porodními asistentkami. V podstatě je připravená k další fázi.
Projekt vychází z vaší osobní zkušenosti. Vaše maminka je zdravotní sestra. Jak ale konkrétně k myšlence došlo? Iniciovala ji vaše maminka?
AGNIESZKA: Bylo to tak. Vlastně celý ten nápad pochází od mé mámy. Minulý rok mi to myslím řekla. „Ach, měla bych mít lepší tašku, protože ta moje nevypadá profesionálně.“ A měla by být pohodlnější, protože, jak už jsem říkala, měla na váhu samostatné pouzdro. Taky si musí nosit vlastní tašku na pomůcky. Měla pocit, že by to mělo být něco lépe navrženého.
AUTENTICKÉ ZKUŠENOSTI
Celému projektu určitě předcházela široká rešerše, odkud jste čerpala? Zmiňovala jste při vernisáži rozhovory s rodiči. Je něco, co vás během nich překvapilo?
AGNIESZKA: Celé to začalo nápadem navrhnout tašku, ale rozhodla jsem se udělat velmi obšírné rozhovory, především k pochopení, jak se matky cítí v poporodním období, protože jsem z internetu zjistila, že třeba poporodní deprese je pouze malý střípek v moři problémů, kterým čelí v této nové životní roli. Během procesu navrhování jsem provedla celkem 19 rozhovorů: 10 rozhovorů s komunitními porodními asistentkami (ty, které navštěvují rodiny doma v období po porodu), 7 s matkami (jejichž děti byly mladší jednoho roku) a 2 s psychology.
Rozhovory s matkami jsem rozdělila na dvě části. Nejdříve mě zajímala samotná zkušenost být čerstvou matkou. Uvědomila jsem si, že to je nejtěžší, když je to vaše první dítě a jste v téhle situaci nováček. Taky jsem mluvila s psycholožkou. Jedna z nich pracovala v nemocnici. Je první osoba, která mluví s matkami, když je nějaký problém v nemocnici s narozením dítěte. Takže to pro mě bylo opravdu jako otevření očí, kolik situací může být, kupříkladu nešťastná situace potratů a duševní problémy, které to může vyvolat. Druhá část rozhovorů s rodiči byly o návštěvě porodnice, jak se cítí, jak vnímají vlastní připravenost. Říkali, že před první schůzkou byli ve stresu, protože nevěděli, jak se připravit, a je to pochopitelné. S tím by měla pomoci aplikace. Všichni ale byli rádi, že možnost porodních asistentek tu je a že mají příležitost s nimi vést konverzace na opravdu hluboké úrovni.
Narazila jste během design procesu na nějaké překážky?
AGNIESZKA: Měla jsem ze všech stran opravdu dobrou pomoc. S výrobou vah mi pomohl polský výrobce RADWAG, který vyrábí lékařské váhy. Podělili se se mnou o své zkušenosti. Jediný problém byl dobře nastudovat lékařské normy. Ty mi napověděly, jak by měla být váha konstruována, aby správně fungovala. Správný vhled do problematiky jsem samozřejmě dostala i od porodních asistentek.
S dalším polským výrobcem PRO-TEHT jsem spolupracovala na výrobě tašky. Zkušená průmyslová šicí společnost, která se specializuje na zakázkovou výrobu vysoce kvalitních výrobků, jako jsou lékařské brašny a outdoorové batohy. Laskavě souhlasili, že mi pomohou vyrobit prototyp tašky.
Konzultovala jste finální provedení s porodními asistentkami?
AGNIESZKA: Vytvořila jsem dotazník, který mi vyplnilo 137 porodních asistentek, které aktivně provádějí domácí návštěvy. To mi napovědělo, co porodní asistentky opravdu potřebují. Taky jsem si u toho ověřila, s kterými nástroji opravdu pracují. Takže díky těmto poznatkům mám pocit, že jejich zpětná vazba po skončení projektu byla pouze pozitivní.
DESIGN S DOPADEM
Prototyp vypadá velmi dotaženě. Prozradíte, kolik jste do projektu investovala? Máte naceněno, kolik by finální produkt stál? Kupujícím by byly pravděpodobně nemocnice...
AGNIESZKA: Vybírala jsem materiály a technologie, které by byly nákladově nejefektivnější. Pro tašku mám hliníkový kovový rám, který je posuvný, ale nebude stát tolik ve výrobě. Váhy by samozřejmě bylo dražší vyvinout. Ale víceméně se pohybuji v kategorii již existujících produktů na trhu. Myslím, že je velmi těžké najít firmu, která by nyní existovala a byla schopná obsáhnout všechny složky výroby u jednotlivých produktů, a věřím, že bude skvělé vyvinout to jako ne samostatné výrobky, ale celý balíček. Takže možná čekám, až se ozve nějaký start-up z lékařského prostředí, který by chtěl do produktu investovat. :)
Tak či onak je to i dnes pro porodní asistentky, které si náčiní musí pořizovat samy, velká finanční zátěž. Bylo by skvělé, kdyby produkt navržený mnou mohl být financovaný státem jako nezbytnost při vykonávání povolání porodní asistentky.
Co teď následuje? Co by projektu nejvíce pomohlo, aby mohl být sériově vyráběn?
AGNIESZKA: Myslím, že je to již dobře promyšlené, že mám celý systém, takže možná není tak dlouhá cesta k jeho uvedení na trh. Samozřejmě, je za tím stále složitá cesta, protože musíte splnit všechny zákony, všechny požadavky po právní stránce. Takže věřím, že někdo, kdo už má zkušenosti s tím zdravotnickým trhem, by byl skvělý match.
Jsem vděčná, že můj produkt je oceněný několika soutěžemi. Doufám, že se najde někdo, kdo by produkt implementoval do reálného světa, protože by bylo skvělé, kdyby porodní asistentky měly nástroje, které opravdu potřebují.
AGNIESZKA BUJAS
Agnieszka je čerstvou absolventkou Fakulty průmyslového designu Akademie výtvarných umění Jana Matejki v Krakově. Svou diplomovou práci Home Care for the Newborn and Mother During the Postpartum Period vytvořila v Ateliéru ergonomického designu. Produktům pro zdravotnický průmysl se věnuje dlouhodobě. Svým projektům vytváří často vizuální identitu a značení na míru. Ve volných chvílích se věnuje animaci. Během letošního ročníku soutěže Best in Design, jehož vyhlášení proběhlo v rámci Zlin Design Weeku, byla z těch designérů, jejichž jméno po dobu večera zaznělo hned několikrát. Ze Sálu Evy Jiřičné si odnesla ocenění za druhé místo v kategorii Product & industrial design, ocenění médií od editorů předních českých magazínů Media Award, a Martina and Martin Růžička Foundation Special Prize. Mobilní stanice pro porodní asistentky čeká na svého investora, aby mohla pozitivně ovlivnit wellbeing matek během šestinedělí a usnadnit práci porodních asistentek během kontroly a měření miminek.
