„Jurkovičova vila je muzejní prostor, ale zároveň artefakt sám o sobě, který je plný detailů a je jasně definovaný, takže je velmi složité do něj dělat umělecké intervence,“ vysvětluje Michaela Kádnerová, když se setkáváme krátce před zahájením výstavy tvorby designérky Kateřiny Handlové, čerstvé vítězky kategorie Designér roku 2024 cen Czech Grand Design a zároveň umělecké ředitelky sklárny Rückl. „Kateřině moc fandím,“ přiznává kurátorka sbírky designu Moravské galerie v Brně a dodává, že už po uvedení kolekce Heroine, první kolekce Kateřiny Handlové pro Rückl, měla radost, že je v této sklárně autorka, která dokáže přijít s takovým množstvím nápadů, jenž je možné dál rozpracovávat. „Bylo vidět, že je v kolekci obrovské množství energie – kreativní, ale i fyzické. Vnímala jsem absolutní odhodlání a ochotu jít až úplně na konec všeho, aby člověk dosáhl výsledku, který si předsevzal,“ popisuje.
Výstava skla jako cesta k sobě
Zatímco do konce března plnily prostory Jurkovičovy vily fotografie a výtvarné objekty autorek Michaely Karásek Čejkové a Veroniky Velčovské a různým způsobem intervenovaly i do stálé expozice, nyní se v prostředí připomínajícím anglickou cottage vyjímají skleněné vázy, svítidla a zrcadla. „V Jurkovičově vile vystavují autoři, které vnímáme jako aktuální a kteří do vily svojí tvorbou dokážou přinést přidanou hodnotu a reagovat na její atmosféru. Zatímco výstava Vesna 2.0 byla výstavou dvojice autorek, které sice netvoří tvůrčí duo, ale jsou přítelkyněmi a vzájemně jim jejich práce rezonuje, v tom jak s nadsázkou řešit vážná témata, u Kateřiny jde spíš o sledování její vlastní cesty prostřednictvím tvorby,“ vysvětluje Michaela Kádnerová.
„Výstavou jsem chtěla prostřednictvím svých děl dokumentovat vlastní cestu k vnitřnímu míru a svobodě,“ potvrzuje Kateřina Handlová. „Pouť, která mě vede k přijetí mého ženství, vyrovnání se s očekáváními ostatních, s rolemi, jaké mi okolí a osud chystá. Ve vile jsem intenzivně pocítila také atmosféru historie a fakt, že tyto otázky řešily i generace dívek a žen přede mnou i v době Dušana Jurkoviče a ženského vzdělávacího spolku Vesna," popisuje svůj záměr autorka, která se tématu silných žen, ženské emancipace a rovnoprávnosti věnovala už ve zmiňované kolekci Heroine.
„Výstava Záznam mizení je vlastně hodně soukromá a introspektivní,“ vysvětluje dále Michaela. „Kateřina zkoumá sebe, pouští se i do teritorií, která jsou poměrně náročná a pro někoho možná i odrazující. A právě odvaha, přirozenost a určitá razance, s jakou je prezentuje, je myslím skvělá, protože nás učí přijímat některé věci jako fakt, bez uzardění, což je osvobozující. Jestli Vesna 2.0 byla o radosti, o současných ornamentech a o svobodomyslnosti, tak výstava Katky Handlové je hodně o sebezpytu a o tom, že čím víc se člověk obrací k sobě, hledá svá vnitřní témata a poctivě je řeší, tak se dostává až za úroveň sebe sama. Jeho privátní témata se stávají tématy obecnějšími, obecně pochopitelnějšími a směřujícími k zamyšlení.“
Vzkaz pro silné ženy
V kolekci váz Heroine se Kateřina odkazovala k silným ženám, které ji inspirují nejenom svojí tvorbou, ale také přístupem k životu a svojí odvahou či houževnatostí. Podle Michaely designérka podobná témata řeší nejen proto, že je také žena, ale protože je zároveň ženou na vysoké pozici v kariérním žebříčku na místě, které často zaujímají spíše muži. „Vnímá, že je vystavená určitým očekáváním i poptávce – nejen společenské, ale i po mateřství nebo po dalších rolích, které ženám okolnosti a okolí přinášejí. S tím se nějakým způsobem vyrovnává a hledá své hrdinky a sama sebe v nich zrcadlí,“ upřesňuje kurátorka a dodává, že autorčin tvůrčí ponor do sebe má až charakter meditace.
Na kreativní práci potřebuji dostatek času. Žena si musí vybrat, muži mohou dát kariéře opravdu všechno, otevírá složité téma sklářka Kateřina Handlová
Před rokem a půl převzala po Rony Pleslovi kreativní vedení sklárny Rückl a v první kolekci Heroine vzdala hold ženským hrdinkám. S designérkou Kateřinou Handlovou jsme si povídaly i o tom, jakou pozici podle ní mají ženy v současném českém designu.
„Sklo v podání Kateřiny Handlové namnoze překračuje své hranice. Přináší nové motivy, postupy, přidané materiály, staví archetypální tvary nebo funkční objekty do nečekaných vztahových struktur a do designu vtahuje umělecký obsah. Vázy, svítidla a zrcadla zpřítomňují cosi z původní moudrosti, z tradice, k nimž se Kateřina obrací a z nichž se vědomě či nevědomě snaží cosi zachytit jako klíč k porozumění světu i sobě. Z takové zkušenosti, v níž se prolíná ženská citlivost, vztahy a tělesnost, mizení i setrvávání pak může vzejít cenný vzkaz. A ten se nám snaží Kateřina Handlová předat,“ rozvíjí Michaela Kádnerová myšlenku o celém konceptu výstavy. Zmiňuje také, že podobný přístup by nepřekvapil u volného umělce, ale je pozoruhodný u designérky, tedy tvůrkyně návrhů určených pro sériovou výrobu.
Vila versus galerie
Výstava Záznam mizení představuje jak známé a ceněné návrhy váz a svítidel, tak nová autorská díla, která vznikla na základě inspirace atmosférou Jurkovičovy vily přímo pro tuto příležitost. Vzhledem k vystavování svítidel se některé části vily i zatemnily. Objekty jsou k vidění jak v obytných místnostech, tak v hlavní schodišťové hale a v horních Jurkovičových pracovnách, kde se nacházejí dva klasické výstavní sály. Nicméně, jak již Michaela naznačila, vila při realizaci výstav skýtá určitá úskalí.
„Dům je památkově chráněný, takže nikde nesmíme vrtnout, klepnout, nic lepit a tak dále. Je to složité, pracujeme s tím, co můžeme. Dokonce svěšujeme původní lustry a místo nich instalujeme něco jiného. Je to vlastně symbolické – výstava Záznam mizení je dokumentováním něčeho, co odchází, ale znovu to hledáme. Mizení tak intenzivně zpřítomňuje právě to, co již fyzicky přítomno není,“ poodhaluje Michaela detaily ze zákulisí příprav výstavy, kterou je možné navštívit až do konce března příštího roku.
Kurátorka zároveň zdůrazňuje, že výstavy designu jsou pro ni vždycky určitým dobrodružstvím. Přestože Moravská galerie pravidelně a dlouhodobě vystavuje design, Michaela cítí, že je stále třeba obhajovat, proč do galerií patří. „Je to vlastně stále trochu zápas. V galerii vystavujeme současný design, připravujeme nejen skupinové, ale i sólové výstavy. Vystavujeme nejen sběratelský design, ale i ten, který se současně prodává jako komerční produkt. Snažíme se poukázat na jeho umělecké hodnoty a zprostředkovat je. Designéři jsou většinou uvyklí dělat prezentace, ale my v galeriích děláme výstavy. Je to tak myslím výzva jak pro kurátory, tak pro autory – aby společně vytvořili dílo, které má vnitřní obsah, přesah a něco sděluje. O to se snažím pokaždé. Složité cesty mě baví víc než ty jednoduché a poctivá snaha se jimi opakovaně vydávat k cíli mi přijde opravdu cenná. To všechno mi Kateřinina práce ztělesňuje. Pro mě je radost s ní na výstavě spolupracovat a těší mě, že mi dala důvěru k dialogu. Ten je pro mě obohacující.“
ZÁZNAM MIZENÍ
Sklo v podání Kateřiny Handlové namnoze překračuje své hranice. Přináší nové motivy, postupy, přidané materiály, staví archetypální tvary nebo funkční objekty do nečekaných vztahových struktur, vtahuje do designu umělecký obsah. Vázy, svítidla, zrcadla zpřítomňují cosi z původní moudrosti, z tradice, k nimž se Kateřina Handlová obrací, z nichž se vědomě či nevědomě snaží cosi zachytit jako klíč k porozumění světu i sobě. Z takové zkušenosti, v níž se prolíná ženská citlivost, vztahovost a tělesnost, mizení i setrvávání pak může vzejít cenný vzkaz. A ten se nám snaží Kateřina Handlová předat.
Kateřina Handlová již tři roky působí jako kreativní ředitelka sklárny Rückl a v letošním roce získala ocenění Designérka roku cen Czech Grand Design.
