Od 30. května do 28. října 2024 je v Kunsthalle Praha k vidění Exposures Lucie Moholy (1894–1989). Výstava pokrývá celou její profesní dráhu od druhé dekády po sedmdesátá léta 20. století.
Jde o první projekt, který uvádí její nejznámější fotografie pořízené na vlivné škole designu Bauhaus či v Londýně společně s její prací informační vědkyně v Turecku a působením v centru curyšské umělecké scény. Návštěvnice a návštěvníci uvidí také instalace současného českého umělce Jana Tichého. Ty reagují na dosud nenalezená díla z odkazu Moholy, která se ztratila při jejím útěku před nacistickým režimem.
O životě v Bauhausu
Od poloviny dvacátých let fotografovala Lucia Moholy své vrstevnice a kolegy na Bauhausu ve Výmaru a později i na novém kampusu školy v Desavě. V této praxi pokračovala i po přesunu do Berlína začátkem třicátých let, kde vyučovala na Itten-Schule a byla v kontaktu s lidmi z dalších radikálně pedagogických institucí, zejména Lohelandu a Schwarzerdenu. Tato unikátní sbírka portrétů, jež je na výstavě k vidění, vypráví vizuální příběh osobní a profesní komunity Lucie Moholy, v meziválečném období tvořené převážně ženami. K významným portrétovaným osobnostem patří Florence Henri, Otti Berger, Clara Zetkin a další.
Z Berlína musela Moholy uprchnout kvůli sílícímu fašismu v roce 1933. Při spěšném odchodu s sebou nemohla vzít své skleněné fotografické negativy, které byly příliš těžké a křehké. Zanechala tak stovky z nich v rukou Waltera Gropia a Lászloa Moholy-Nagye. Tyto negativy byly nesmírně cenné nejen pro Moholy jako ztělesnění její životní práce, ale také pro ty, jejichž díla na nich zdokumentovala. Vedle Bauhausu se další část výstavy zabývá obdobím, které Moholy strávila v Londýně ve svém portrétním ateliéru.
Po vybombardování jejího ateliéru v Londýně našla uplatnění v tehdy vznikajícím odvětví mikrofilmu využívaném v informační vědě. Málokdo ví, že vymyslela také zařízení na promítání textu, díky němuž by si mohli zranění vojáci číst vleže. Na výstavě je tento návrh reprezentovaný interaktivní instalací Jana Tichého.
Nepřiznané autorství a ztracená díla
Lucia Moholy neúnavně sledovala odcizení svých fotografií bez uvedení autorství, a to i v tak významných publikacích, jako byl katalog výstavy v MoMA. Díky dopisové kampani zjistila, že si je odvezl Walter Gropius z Německa do USA na konci třicátých let a nadále je využíval k budování odkazu Bauhausu v zahraničí.
V osmdesátých letech poprvé hovoří o odcizených negativech. Dle katalogového seznamu jich není stále nalezeno okolo tři sta třiceti. Na téma chybějících děl navazuje v několika dílech současný český umělec Jan Tichy, který vyučuje na katedře fotografie na School of the Art Institute of Chicago. Vystavené instalace reagují na život a profesní dráhu Lucie Moholy. Reflektují vztah fotografie k uchovávání kultury, status fotografie jakožto umění a podřadnou roli žen na Bauhausu.
Nepromeškejte jednodenní akci, kterou Kunsthalle pořádá! Téma bude zaměřené na život a dílo Lucie Moholy. Autorkami konceptu jsou Hana Buddeus a Meghan Forbes. Sympozium nazvané Různé perspektivy pro Lucii Moholy: Fotografie, gender a místo v kontextu 20. století se koná 30. května 2024 a prozkoumá témata jako fungování fotomechanické reprodukce, gender a sexualita nebo individuální dopady geopolitické dynamiky během života této umělkyně.
