Zahrada tří smyslů
Jak citlivě navázat parkem ke klášternímu komplexu? Projektil architekti utvořili jasnou odpověď. Skrze moderní prvky a materiály spolu s úctou k historii vytvořili nadčasový park, který přímo reflektuje tehdejší užití zahrady. Klášterní zahrady jsou součástí komplexu bývalého kapucínského kláštera, který byl založen v 2. polovině 17. století za hradbami tehdejšího královského města Chrudim. V některých částech se podařilo zachovat původní městské hradby. Návrh inspiroval původní vývoj zahrad. „Klášterní zahrady v Chrudimi měly původně tři části: štěpnici, která poskytovala ovoce, s výhledem na siluetu klášterních budov, užitkovou zelinářskou zahradu a rajskou zahradu poskytující koření, léčivé rostliny a květiny pro výzdobu kostela. Naším návrhem navazujeme na toto historické členění a zároveň vytváříme moderní pobytový park s veškerou soudobou vybaveností. Uzavřená klášterní zahrada se tak proměnila v otevřený veřejný prostor a stala se zeleným opozitem/protikladem historického dlážděného náměstí,“ komentují svůj návrh architekti.
Park je kids friendly a nabízí rovnou dvě dětská hřiště a několik druhů sezení, ta jsou navržena pro rozproudění konverzace. Mlatové cestičky nedovolí park projít napřímo a ve spěchu. Naopak je žádoucí si mezi zelenou oázou v centru města odpočinout a pohroužit se do svých myšlenek. Na návrhu pracovali Roman Brychta, Adam Halíř, Petr Lešek, Ondřej Hofmeister, Aleš Steiner, Pavlína Malíková, Enfant Terrible, Lenka Klodová, a Helena Poláková spolu s dalšími specialisty.
Muzeum barokních soch
Klášterní zahrady zastiňuje o něco větší a pro někoho zajímavější dominanta. V bývalém kapucínském klášteře sv. Josefa vytvořil rodák z nedalekého Vysokého Mýta Roman Brychta, který je zároveň zakladatelem Projektil archtekti, Muzeum barokních soch. Vnitřní prostory reflektují život kapucínů – prostý, zasvěcený víře a službě. „Snažíme se tuto upřímnou chudobu – jednoduchost až strohost – vložit do přístupu k řešení nové funkce kostela,“ komentují architekti. Rekonstrukce ošetřuje a ctí původní půdorys. Nové konstrukce – například skleněná příčka, která odděluje exteriér od interiéru – vhodně doplňují stávající stavbu a některé z nich mají i podpůrný charakter. V některých místech muzea se přece jen nechá vyznít historie skrze odkryté zdivo. Nejdůležitější byl pro architekty hlavní prostor kostela. Ten sjednotili jemnou bílou lazurou, a nechali tak vyznít samostatný prostor. „Při řešení instalace galerie vkládáme do vytvoření pocitu návštěvníka ,já v prostoru a sochyʻ oproti ,já se sochami v prostoruʻ. Nesmí být totiž vyvolán dojem lapidária, kde je mnoho předmětů a výraz prostoru je potlačen. Návštěvníkovi je přístupný celý kostel včetně zákristie,“ popisují kýžený pocit z prostoru architekti. Přestože se nejedná o aktuální přestavbu, nadčasové architektonické řešení tomu nedává znát.
Ale co je hlavním údělem kostela? Barokních soch je v celém klášteře přesně dvaatřicet a najdeme mezi nimi sousoší například i od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa. Muzeum si klade za cíl ochraňovat tato východočeská díla před vandalismem či před krádežemi. Genius loci lze zažít i při koncertech vážné hudby nebo při divadelních představeních.
Pivovar Filištín
Na kvalitní vizuální identitu se nedá v Chrudimi dopustit. Samotné město našlo svůj nový jednotný minimalistický styl v roce 2021 a navrhla ho Markéta Steinert, mimo jiné přední grafická designérka vizuálu Letní filmové školy v Uherském Hradišti. Hravé logo má i Chrudimský pivovar Filištín. Speciální druhy piv – třeba dvanáctistupňové Belgické mango nebo tmavý Stout – by mohly překvapit nejednoho pivaře. Kde jinde najít Filištín než ve Filištínské ulici. Pivovar korzuje většinu času po různých festivalech a místních akcích, ale třeba by moderní interiér přitáhl více zákazníků.
Rozhledna Bára
Stavby Martina Rajniše jsou poměrně lehce rozeznatelné. Dřevostavby s vzdušnou konstrukcí leckdy vynikají ještě zajímavými fakty navrch. Jednu takovou lze najít poblíž křemencového lomu nedaleko Chrudimi. Modřínová a dubová konstrukce se potkávají v unikátním trojbokém komolém jehlanu s vnitřním točitým schodištěm. Dřevo se potkává na minimu nutných spojů, ale pevně ho křížem krážem drží ocelová lana. Přírodní materiál dokonce pochází z místních lesů. Po dubových schodech lze vystoupat až do výšky necelých patnácti metrů na vyhlídkovou plošinu. A rozhled je opravdu široký! Celé okolí Pardubic jako na dlani a k tomu při dobré viditelnosti je možné zahlédnout i Krkonoše nebo Orlické hory.
Architektonické památky
Zajímavé stavby najdeme i přímo ve městě. Blízko Resslova náměstí stojí Mydlářovský dům, který má za sebou bohatou historii. Uvnitř nalezneme neméně zajímavé muzeum. To je zasvěcené fenoménu loutkářství v českých zemích. V interiéru se nezapomeňte pozorně rozhlížet. První patro domu zdobí reliéfy postav, které personifikují válku, mír, lásku, zbožnost a opatrnost. Stavba nese své pojmenování po Matěji Mydlářovi. Dům přestavěl v 16. století, inspirován svými cestami po Itálii, dle tehdy moderního renesančního slohu. Proto lodžie nesené právě toskánskými sloupy, které dávají průčelí domu nezaměnitelný výraz. Z ulice Soukenická se opět nabízí trochu jiný pohled. Arkády spolu s věžemi plně zapadají do svého okolí. K domu se mimo jiné pojí legenda o katu Janu Mydláři autora Josefa Svátka.
V obci Kočí se zastavte u kostela sv. Bartoloměje. Ten vyniká svou dřevěnou krytou lávkou, která ústí ve věž opláštěnou stejným materiálem. Přestože stavba působí stroze a přísně, uvnitř lodi kostela najdeme překvapivý strop dekorovaný květy tulipánů, zvonků, růží a jiřin.
A little tip: Přijedete-li do Chrudimi v ranních hodinách, zastavte se v Barista Café na pořádnou anglickou snídani! Pokud spěcháte navštívit jeden z našich tipů, pak vás mile může překvapit pečená ovesná kaše do ruky. Interiéry jsou poněkud starší, naštěstí nemají na kvalitu menu žádný vliv.
