PŘEDPLATNÉ ČASOPISU
Nové proměny bydlení ↗
20240924 KATARZYNA KOZYRA foto Roman Polasek JPG 18

Česká republika zásadně zaspala. S ředitelem GVUO v Ostravě Jiřím Jůzou nejen o tom, proč zde poslední samostatná galerijní budova vznikla před 100 lety

Před rokem jsme s ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) Jiřím Jůzou probíhali témata spojená s touto významnou institucí. Nedávno jsme si dali „opáčko“, při němž jsme bilancovali.

Nosným tématem našeho minulého rozhovoru byla například historická budova galerie, která bude přespříští rok slavit 100 let od svého otevření. V souvislosti s ní nejde nezmínit připravovaná přístavba, kterou pro výstavní účely navrhl architekt Josef Pleskot. Jak nadále probíhají přípravy stavby? A jaký osud stihl galerijní kavárnu, která minulé léto hledala svého provozovatele? S Jiřím Jůzou jsme se samozřejmě dotkli také programových bodů galerie – aktuální výstava kontroverzní polské umělkyně, slovenského technologického experimentátora i tamní konceptualistky rozhodně stojí za příjemný podzimní výlet do slezské metropole, která, ač částečně stále odklízí škody po ničivých povodních, neztratila nic ze svého industrálního lesku.

Bílý stín Josefa Pleskota

Jelikož jsem měla tu čest vést s vámi rozhovor skoro přesně před rokem, rovnou navážu - ústředním tématem byla budova GVUO, která je architektonicky významná, ale svou výstavní kapacitou nedostačuje potřebám galerie. V jakém stavu je nyní návrh na přístavbu galerie od architekta Josefa Pleskota?

JIŘÍ: De facto jsme ve stejném stavu jako minulý rok. Užili jsme si ovšem i optimistického stádia, protože se v Moravskoslezském kraji podařilo vyřešit urgentní problém v oblasti kultury, kterým je vědecká knihovna, tzv. Černá kostka. Projekt je hotový, zhotovitel je vysoutěžený a brzy by se mělo poklepat na základní kámen. Samozřejmě kraj má kolem toho nějaké starosti, ale pro nás to byl hlavní „problém“, který bránil v rozvoji naší galerie, respektive té přístavby. Jakmile bude stavba knihovny spuštěná, bylo nám přislíbeno, že se kraj bude zabývat také přístavbou Domu umění. Současnou situaci naší galerie rád přirovnávám k příměru sedmičlenné rodiny žijící v bytě 1+1. Tak si myslím dovede každý představit, jak málo prostoru máme.

Přístavba ostravské galerie umění, tzv. Bílý stín, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér Přístavba ostravské galerie umění, tzv. Bílý stín, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér
Přístavba ostravské galerie umění, tzv. Bílý stín, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér

Jaké kroky v tomto ohledu podnikáte v galerii?

JIŘÍ: My určitě nespíme, při svých dovolenkových cestách obhlížíme nejrůznější vzory a zamýšlíme se, jak tu přístavbu uchopit z hlediska programu. Návrh od pana architekta Pleskota je stále ve hře a je platný i v rámci dispozic a kapacit. Je tak nadčasový a nesmírně inteligentní, že v tomto směru není potřeba nic měnit ani po letech. Přístavbu galerie jsme si přáli ke stoletému výročí jejího založení, které bude v roce 2026. Do té doby se určitě nic nestihne postavit, nicméně doufáme, že budeme moci alespoň poklepat na základní kámen.

Historická budova GVUO slouží galerii již téměř 100 let. Foto: Roman Polášek Historická budova GVUO slouží galerii již téměř 100 let. Foto: Roman Polášek
Historická budova GVUO slouží galerii již téměř 100 let. Foto: Roman Polášek

Jaké zahraniční příklady vás při cestách nejvíce zaujaly, respektive jaké vám připadají nejvíce adekvátní právě pro ostravský kontext?

JIŘÍ: Už na začátku jsme stáli před několika modely, jak k tomu přistoupit. Jedním z nich je spektakulární budova, kde architektura zásadním způsobem dominuje. Příkladem je Guggenheim muzeum v Bilbau nebo Židovské muzeum v Berlíně. Na druhé straně spektra pak stojí příklady utilitárních staveb. My jsme navíc v těsné blízkosti kulturní památky, kterou naše galerie je, na to je také potřeba brát zřetel. Naší snahou bylo skloubit obojí a myslím, že se to podařilo. Je navržen takový, řekněme městský palác, který Dům umění sice převyšuje, ale zároveň mu vytváří dobrou siluetu. Zadání samozřejmě nebylo jen vizuální, bylo potřeba splnit nároky vnitřního provozu, depozitářů a návštěvnického standardu. Jsem přesvědčený, že díky architektovi Pleskotovi se to podařilo.

Jsme samozřejmě na malém území, kde nelze postavit instituci s desetitisíci metry čtverečních výstavní plochy. Ale i malé stavby mohou být zajímavé, a jsou. Nedávno jsem byl v Mnichově a musím přiznat, že jsem se zastyděl.

Kvůli čemu?

JIŘÍ: Když jsem viděl, jaké budovy pro výtvarné umění tam stihli za posledních dvacet let postavit, tak jsem jen zíral. Samozřejmě, že Mnichov je významně větší město než Ostrava, a ještě významněji bohatší, ale i přesto je to úctyhodné. Je na tom vidět, že podobné činnosti dávají smysl nejenom městu, ale také lokální spolkové vládě.

Architektem přístavby galerie je Josef Pleskot, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér Architektem přístavby galerie je Josef Pleskot, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér
Architektem přístavby galerie je Josef Pleskot, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér

Držím vám palce, aby vše vyšlo a budova Bílého stínu se skutečně postavila. Byla by to po sto letech první stavba, která by na našem území vznikla čistě za galerijním účelem.  

JIŘÍ: My jsme si drželi dlouhá léta palce s Plzní, kde také čekali na galerijní budovu. Nejde o to, kdo bude první, ale o to, aby se ten precedent stal. V Plzni se jim to bohužel úplně zhroutilo. V současné době tam namísto nové budovy připravují rekonstrukci lázní, což je vždy poměrně problematické. Tak teď držíme palce Českým Budějovicím, kde se řeší projekt novostavby Alšovy Jihočeské galerie u příležitosti jejich výhry v kandidatuře na Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Věříme, že ukážou zbytku republiky, že to není jen náš problém, ale že se jedná o obecný problém, kterým Česká republika zásadně zaspala.

Káva, knihy a experimentální prostor pro mladé umělce

Samotná historická budova galerie se signifikantní cihelnou fasádou v duchu modernismu slouží galerii od roku 1926 až dodnes. V minulých letech proběhlo několik zásadních rekonstrukcí – stihli jste již vyčistit i fasádu, nebo na návrat svého lesku stále čeká?

JIŘÍ: Rekonstruovali jsme sklep a střechu, takže dům je shora i zespodu v pořádku. Uvnitř je plně klimatizovaný a kvalitně osvětlený, tudíž splňuje veškeré výstavní standardy. Co nás ještě čeká, je obvodový plášť, který jsme měli v plánu sanovat. Protože se ale jedná o památku, která by si do jisté míry měla zachovat jakýsi pocit historicity, a protože je čištění fasády ekonomicky nákladným procesem, prozatím jsme tento krok odložili.

Součástí provozu galerie je i prostor pro kavárnu, který, jestli si to pamatuji správně, se vám nedařilo zaplnit. Změnilo se něco, nebo stále hledáte vhodného provozovatele?

JIŘÍ: Ano, podařilo se nám to. Opět se ale vrátím k metafoře bytu 1+1. V rámci tak malých prostor, které má kavárna k dispozici, nelze ulovit mnoho zajíců. Uživit kavárnu otevřenou šest dní v týdnu minimálně po osmi hodinách denně proto v takových podmínkách není možné, proto nás současný provozovatel po roce opouští a my již nebudeme hledat nového. Má to i další aspekty – protože je dům kulturní památkou, nemůžete uvnitř dělat přílišné intervence, navíc naše výstavní plochy nejsou tak velké, aby návštěvníka vyčerpaly natolik, že mu nezbude nic jiného než si tu kávu dát. Navíc se nacházíme v centru města, takže všude okolo je množství jiných kaváren. I vzhledem k tomu, že provoz Domu umění bude příští rok na pololetí přerušen, jsme si řekli, že hledat nového provozovatele nedává v tuto chvíli smysl.

Výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek Výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek
Výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek

Co bude s tím prostorem teď?

JIŘÍ: Rozhodli jsme se ho transformovat na book-shop a muzejní shop. Chceme jít cestou, kterou si můžeme zajistit v rámci vlastních sil a personálu. Můžeme ho pak rozvíjet po vzoru některých knihkupectví a udělat tam mikro nabídku občerstvení – kávy a dortíků. Ale to uvidíme. Chceme se teď zabývat interiérem přízemí jako celku, vydefinovat si jeho nové funkce a udělat menší soutěž na návrh komplexního řešení. S tím souvisí i problematika jednoho přízemního prostoru, který se historicky nazýval přednáškový sál. Od otevření v roce 1926 se tam konaly přednášky a další společenské akce, v současnosti sloužil jako multifunkční výstavní místnost. Měli jsme vizi prostoru, který by se zabýval kreativitou, dětskou hernou a tak podobně. Velmi nerozvážně jsem tam nadefinoval příliš mnoho funkcí, navíc jsme díky tomu přišli o 130 m² výstavní plochy, která nám hodně chybí. Takže z dvoupokojového bytu se stal byt jednopokojový.

Pohled do výstavy Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek

Jaké máte s bývalým přednáškovým sálem plány nyní?

JIŘÍ: Chtěli bychom tam pořádat velmi krátké, až punkové a „low-costové“ intervence mladých umělců a studentů napojených na ostravskou Fakultu umění. Díky novým studijním programům se navíc nabízí významné spojení se studijním programem Produkce v kulturních a kreativních odvětvích. Chceme ten prostor dát k dispozici mladým lidem, kteří mnoho možností, jak se prezentovat, nemají. Nám to na druhou stranu přinese nový život do instituce, navíc se tam mimo krátkodobých výstav mohou dít i různé workshopy s mladými umělci.

V jaké jste fázi? Vyjednáváte již nějakým způsobem s Fakultou umění?

JIŘÍ: My o tomto projektu mluvíme již dlouhodobě. Mnozí z nás se aktivně účastní výuky, v podstatě u nás dlouhá léta probíhají studentské prezentace, ale ty by se právě mohly rozšířit také o výstavní formu a různé eventy. Možností je řada a jsem přesvědčen, že to Domu umění i širšímu ostravskému okolí velmi pomůže. Pro studenty je to důležitá zkušenost – ne to, že vystavují v Domě umění, ale právě to, že svá díla pověsí na velké bílé stěny. Konfrontace s tím prostředím může být někdy bolestivá, ale je velmi přínosná. A v Ostravě takových prostor, kde si studenti mohou hrát a experimentovat, zase tolik není. Velice dobře nám to může fungovat se zapojením oboru produkční činnosti, který fakulta také nabízí.

O jakém oboru mluvíte?

JIŘÍ: Je to magisterské studium produkce v kreativních odvětvích, které se týká nejenom výtvarného umění, ale také hudby. Takže se v tom prostoru mohou dít i nejrůznější hudební záležitosti.

Pohled do výstavy Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek

Pařížská knižní tvorba Toyen

Na jaře v galerii proběhla významná výstava knižní tvorby Toyen. Jak byste ji vyhodnotil?

JIŘÍ: Výstava měla přes deset tisíc návštěvníků. Z tohoto pohledu jsme nesmírně spokojení, protože byla poměrně komorní. Ačkoliv se nedala srovnávat s výstavou Toyen ve Valdštejnské jízdárně, představila její úžasnou knižní tvorbu, která není tak známá jako malířská. Nechci ji ale příliš chválit, protože jsem byl v té výstavě i osobně, řekněme spolukurátorsky zapojen. Byl jsem ale velmi spokojen s instalací, která byla dynamická a vizuálně zajímavá. Ono totiž není jednoduché vystavovat knihy, kterými nemůžete listovat, protože jsou zabalené ve škatulkách a chráněné jako zlato. Ony jsou pravým zlatem, jelikož poukazují na významné období Toyen a jsem velmi rád, že nám jejich akvizice obohatila sbírkový fond. Umožňuje nám to ho mezinárodně kontextualizovat. K výstavě vznikla úžasná kniha Roberta V. Nováka, která byla součástí instalace. Lidé jí mohli listovat a vidět to, co nemohli vidět v ostatních knihách.

Rád na výstavu vzpomínám. Ještě k ní teď vznikne vzpomínkový film ve spolupráci s Janou Chytilovou, které se podařilo zachytit emoci výstavy. Rozhodně tedy bude na co vzpomínat. Ty knihy byly předtím vystaveny také v Ludwig Museum Koblenz, kde jsme dostali velmi dobrou zpětnou vazbu. Ještě s tím budeme mít práci, jelikož ty knihy chceme digitalizovat.

Výstava knižní tvorby Toyen. Foto: Roman Polášek Výstava knižní tvorby Toyen. Foto: Roman Polášek
Výstava knižní tvorby Toyen. Foto: Roman Polášek

Když jsme se k tomu dostali, tak se rovnou zeptám, protože je to téma, které je pro mnoho tuzemských galerií docela palčivé. Jak jste na tom s digitalizací sbírkových fondů?

JIŘÍ: Není to až tak závratné číslo, ale myslím, že na tom nejsme špatně. Od roku 2017 máme velkoformátový skener pro digitalizaci obrazového materiálu, který je doteď největší v republice. V rámci Národního plánu obnovy jsme také dovybavili digitalizační pracoviště o další plošný skener vhodný pro digitalizaci papírového materiálu, současně jsme pořídili také knižní digitalizační skener, takže v tomto směru jsme velice dobře vybaveni. Od roku 2017 probíhá digitalizace vlastně nanovo, protože to, co bylo předtím digitalizováno s pomocí fotoaparátů, není v té nejvyšší kvalitě. Obrazový materiál máme digitalizovaný z osmdesáti procent, u plastiky musíme ještě něco dokončit. Nicméně základ našich sbírek tvoří papírový materiál, který nám významným způsobem snižuje celkové procento digitalizované části sbírky. Narážíme zde na personální možnosti, protože digitalizační proces je v tomto ohledu poměrně náročný.

V letošním roce na internetu zprovozníme publikační materiál, který bude mít vyšší úroveň než ten stávající. Postupujeme spíše pomalu než radikálně, digitalizaci totiž nemůže provádět jen tak někdo, musí to být kvalifikovaná osoba, a ty jsou vytěžovány i přípravou výstav a dalšími činnostmi. Každopádně postupujeme a jsem rád, že jsme pro budoucnost technologicky dobře vybaveni.

Nejnáročnější na digitalizaci je papírový fond galerie (pohled do výstavy knižní tvorby Toyen). Foto: Roman Polášek Nejnáročnější na digitalizaci je papírový fond galerie (pohled do výstavy knižní tvorby Toyen). Foto: Roman Polášek
Nejnáročnější na digitalizaci je papírový fond galerie (pohled do výstavy knižní tvorby Toyen). Foto: Roman Polášek

Slezský konceptualismus a baroko

Jaké výstavy jsou u vás v galerii aktuálně k vidění?

JIŘÍ: Aktuálně probíhá výstava Marka Kvetana, která navazuje na „slovenskou linii“ poukazující na významnou historickou spolupráci Ostravy se Slovenskem. Kvetan přivezl nový projekt využívající post-konceptuálních pozic. Jeho výstava se jmenuje Nádoby dočasnosti a využívá nových technologií, jako je generativní 3D modelování a 3D tisk. Jedná se o site-specific instalaci série přebujelých a masivních barokizujících váz.

Site-specific instalace slovenského umělce Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek Site-specific instalace slovenského umělce Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek
Site-specific instalace slovenského umělce Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek

JIŘÍ: Současně vystavujeme také místní autorku Dášu Lasotovou, která vychází z konceptualismu osmdesátých let. Dostala se k tomuto proudu v Třinci, kde žila v okruhu Jana Wojnara a Karla Adamuse, a začala ho rozvíjet ve spolupráci se svým manželem a konceptualistou Milanem Lasotou. Naše galerie se společně s Jiřím Valochem zasloužila o znovuobjevení právě tématu „slezského konceptu“. Lasotová přináší na rozdíl od svých mužských kolegů do konceptualismu velkou míru citlivosti, intimity a zejména vtipu. Vyjadřuje se k rodinným vazbám a rodinné historii s humorným, ale zároveň intelektuálním přístupem.

Pohled do výstavy konceptuální umělkyně Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy konceptuální umělkyně Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy konceptuální umělkyně Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek

Kdo v sobě spatřuje Ježíše?

Vystavujete nějaké další zahraniční tvůrce?

JIŘÍ: Ano a nyní zejména kromě Marka Kvetana je skvělou výstavou podzimu prezentace polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Umělkyně založila nadaci, která koncentruje práci opomíjených žen polského umění, jakou byla například Ursula Broll. Broll působila v rámci katovického surrealistického hnutí a později odešla do Podkrkonoší, kde tvořila ezoterické věci, mandaly a podobně. Samotnou výstavu Katarzyny Kozyry můžeme označit na takovou mikro retrospektivu, jelikož se zde v reinstalaci objevují i její starší díla, například slavné Mužské lázně nebo instalace Olympie. Jeden z jejích mnohaletých cyklů s názvem Hledám Ježíše zahrnuje sérii videí zobrazujících lidi, kteří trpí jeruzalémským syndromem. Je to multimediálně a instalačně velmi náročný projekt, ale jsme rádi, že Katarzyna Kozyra přijala naši nabídku a jako hvězda současného umění se rozhodla svou práci vystavit právě u nás. Její výstava je proto náš podzimní highlight, v mnoha ohledech i velmi kontroverzní.

„Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu," popisuje svůj pohled na výstavu Katarzyny Kozyry ředitel GVUO Jiří Jůza. „Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu," popisuje svůj pohled na výstavu Katarzyny Kozyry ředitel GVUO Jiří Jůza.
„Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu," popisuje svůj pohled na výstavu Katarzyny Kozyry ředitel GVUO Jiří Jůza.
Foto: Martin Straka
Díla umělkyně Kozyry mohou působit kontroverzně. Foto: Roman Polášek Díla umělkyně Kozyry mohou působit kontroverzně. Foto: Roman Polášek
Díla umělkyně Kozyry mohou působit kontroverzně. Foto: Roman Polášek

V jakém smyslu je výstava podle vás kontroverzní?

JIŘÍ: Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu. To vyžaduje koncentrované a časově náročnější vnímání než například závěsný obraz, socha nebo objekt. Videa pracují s výraznou, křičící vizualitou, která je však prostředkem k hlubšímu vzkazu, otázkám identity a humanity. Většina návštěvníků tolik potřebný čas jednotlivým videím nevěnuje a odnáší si jen vizuální zkratku. Ale to je celá naše současnost.

V roce 2026 vás čeká stoleté výročí otevření Galerie výtvarného umění v Ostravě. Probíhají u vás již nějaké přípravy?

JIŘÍ: Ano, již nyní se na tento rok připravujeme – plánujeme celoroční program, který bude de facto zaměřený hlavně na prezentaci sbírek. Prošli jsme obdobím rozkvětu, budování, válek, komunistické totality a obdobím devadesátých let až do současnosti a mnohých aspektech vlastně osud galerie kopíruje příběh celé Ostravy, takže se určitě máme na co těšit.

Pohled do výstavy Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek
Rubriky:
Štítky:

Další z rubriky

Název studia je odvozen od slova beseda, které evokuje dle autorů přátelské rozhovory, zábavu, tanec a prostor.
Číst článek
04. 12. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Toužila vymyslet zákusek, který ještě neexistuje. Studio Besiidka osciluje mezi jídlem a designem, dává toto spojení smysl?

Jídlo a design? Trend, který je v poslední době čím dál tím víc populární. Studio Besiidka z Brna, které tvoří Nikola Chromečková a David Hotárek, patří mezi ty, kteří tyto dvě ingredience umí smíchat víc než dobře!

Design & umění Rozhovory
První půlkulatiny podcastu jsme oslavili s hostem Ondřejem Zitou.
Číst článek
02. 12. 2024
Redakce
Doba čtení 3 min

Židle UM od Jiřího Pelcla je budoucí ikona designu, sedět se na ní ale nedá, přiznává zakladatel značky Master & Master Ondřej Zita

„K židli Um vždy s nadsázkou dodávám, že je to budoucí ikona designu. Stejně jako její slavné předchůdkyně je přísná a nedá se na ní moc sedět,“ vypráví výrobce českého nábytku Ondřej Zita. Nevadí ale, že není pohodlná? A co znamená demokratický design?

Design & umění Podcast
Spolupráce a konzultace s odborníky na psychologii a osobní bezpečnost a účast v Technologické inkubaci CzechInvestu a akcelerátoru PrusaLab, dala vzniknout „chytré“ kabelce IRMA.
Číst článek
25. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Kabelka, která zabrání znásilnění. Klára Šmakalová se bála o malou dceru, vymyslela proto módní doplněk, který umí ženám v nebezpečné situaci zachránit život

Násilí na ženách není bohužel žádná chiméra. I v objektivně bezpečných městech jako je Praha, se dívky a ženy na řadě míst necítí bezpečně. Vyřešit nebo alespoň zmírnit tento problém se rozhodla Klára Šmakalová. Výsledkem je rafinovaná kabelka Irma. Co vše na pohled jednoduchá taška umí?

Design & umění Rozhovory
Meat Design se poprvé přesouvá do nové lokace! Opouští bývalé Vítkovické železárny a přesouvá se do Boutique Business Inkubátoru Ostravica.
Číst článek
22. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Byla jsem smířená s tím, že Meat Design nezachráním. Karolína Skórková už 9 let buduje v Ostravě festival na podporu lokálních značek, jaké jsou největší překážky?

Karolína Skórková není designérka, přesto je hlavně její zásluha, že se slovo "design" v Ostravě stalo běžnou součástí slovníčku místních obyvatel. Meat Design Ostrava funguje s přestávkami už 9 let. Co ji vedlo k nápadu festival založit? A kdo ji nejvíc podporuje?

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
Tereza letos vystavovala sérii Počátek i na prestižním veletrhu Salone dle Mobile, pod záštitou značky TON.
Číst článek
20. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Myslím, že volné umění o moc nepřišlo, když jsem se raději věnovala dceři. Tereza Talichová upřímně o tom, jaké je to rozjet značku ve 40 a zda cítí generační propast

Tereza Talichová je neuvěřitelně milá, skromná a talentovaná. Její značka Tititi se zrodila z touhy po svobodě, ale dala si načas. Dnes s ní sbírá zasloužené úspěchy.

Design & umění Rozhovory
.
Číst článek
18. 11. 2024
Tereza Urban
Doba čtení 5 min

Designéři bez diplomu. Co mi chybělo v řemesle nebo technice, jsem vyplnila vášní. Je dnes potřeba mít formální vzdělání, aby člověk uspěl v prostředí designu?

Formální vzdělání se v mnoha oblastech považuje za základní kámen úspěšné kariéry. Je tomu tak i v oboru, kde titul z prestižní školy a studium v ateliéru významného designéra bývá alespoň kvalitním odrazovým můstkem na cestě k úspěchu?

Design & umění Názory & polemika
Na festivalu najdete například i hravé textilní výrobky od značky Vigvam
Číst článek
09. 11. 2024
Redakce
Doba čtení 4 min

Česká hračka zažívá těžší období. Největší překážka je stagnace trhu. Ptáme se českých tvůrců, v jaké kondici je obor, ve kterém podnikají

Tvůrců, kteří se věnují výrobě a prodeji hraček, znatelně přibývá. Vidět je to i na pravidelném festivalu mini, kde se současní tvůrci prezentují. V jaké kondici ale momentálně obor opravdu je?

Design & umění Názory & polemika
Ilustrátorka Marie Urbánková
Číst článek
07. 11. 2024
Redakce
Doba čtení 4 min

Na Ledové království jsem krátká! Marie Urbánková ilustraci nestudovala, přesto dnes patří mezi přední autorky tvorby pro nejmenší děti

Tvorba pro děti má svá specifika. Ne každý rukopis, který zvolí dospělý ilustrátor, nadchne i ty nejmenší. Jak přistupuje k tvorbě talentovaná tvůrkyně Marie Urbánková, autorka řady knížek nebo vizuálu pro Festival Mini?

Design & umění Rozhovory
Díky preciznímu zpracování vestavěných trub a velké pozornosti, kterou Bosh věnuje každičkému detailu, ladí všechny pečicí trouby naprosto dokonale.
Číst článek
06. 11. 2024
Redakce
Doba čtení 3 min

Maso jako z oblíbené restaurace. Trouby Bosch nabízejí funkce, díky kterým se jídlo uvařené doma vyrovná i haute cuisine

Chcete připravit maso nebo rybu tak, jak to dělají ve vaší oblíbené restauraci? Nebo sníte o tom, že upečete ten nejlepší chléb, který kupujete v pekařství odvedle? S novými funkcemi trouby Bosch toho snadno dosáhnete.

Design & umění
Roman Mareš a Max Koreis u své nepřehlédnutelné instalace
Číst článek
04. 11. 2024
Jana Brandtlová
Doba čtení 3 min

I obyčejné tepláky mohou mít kvalitní design. Řetězec Kaufland se rozhodl spojit se studenty UMPRUM a vytvořil kolekci volnočasového oblečení pro své zaměstnance

Řetězec Kaufland nezapomíná na své zaměstnance. Ke svému výročí si nadělil kolekci oblečení ve spolupráci se studenty UMPRUM a spolu s ateliérem dvoutakt představili během letošního Designbloku impozantní instalaci v Superstudiu Muzea hlavního města Prahy.

Design & umění
Lightworks
IKEA
Kare design
Prospanek.cz
Gadesign

AKCE A UDÁLOSTI

From: Umprumshop To: You. Letošní ročník Umprumshopu se nese neostýchavě ve vánoční atmosféře. Doražte do Mikulandské, pořiďte designové dárky a poslechněte si přednášku "Unwrapping experiences" s absolventy. Vernisáž již 4. prosince!

Od 4. do 8. prosince, každý den od 11 do 20 hod.
Zobrazit detail →

NEWSLETTER

Výstaviště Praha - imerzivní divadlo a gastronomie

Nejnovější články

Název studia je odvozen od slova beseda, které evokuje dle autorů přátelské rozhovory, zábavu, tanec a prostor.
Číst článek
04. 12. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Toužila vymyslet zákusek, který ještě neexistuje. Studio Besiidka osciluje mezi jídlem a designem, dává toto spojení smysl?

Jídlo a design? Trend, který je v poslední době čím dál tím víc populární. Studio Besiidka z Brna, které tvoří Nikola Chromečková a David Hotárek, patří mezi ty, kteří tyto dvě ingredience umí smíchat víc než dobře!

Design & umění Rozhovory
První půlkulatiny podcastu jsme oslavili s hostem Ondřejem Zitou.
Číst článek
02. 12. 2024
Redakce
Doba čtení 3 min

Židle UM od Jiřího Pelcla je budoucí ikona designu, sedět se na ní ale nedá, přiznává zakladatel značky Master & Master Ondřej Zita

„K židli Um vždy s nadsázkou dodávám, že je to budoucí ikona designu. Stejně jako její slavné předchůdkyně je přísná a nedá se na ní moc sedět,“ vypráví výrobce českého nábytku Ondřej Zita. Nevadí ale, že není pohodlná? A co znamená demokratický design?

Design & umění Podcast
Autentická zimní fotka na koupališti v Brně Zábrdovicích.
Číst článek
29. 11. 2024
Nikol Galé
Doba čtení 5 min

Žádná holá fakta a nudný průvodce. V Brně pořádají Autentické prohlídky pro milovníky lokálních příběhů i bizarností

„Chceme ukázat město z různých úhlů pohledu, optikou běžných lidí a s citem pro lokální témata,“ říká ředitelka TIC Brno.

Rozhovory Design guide
Rukopisy, archiválie, výtvarná díla i knihy doplněné o díla současných audiovizuálních umělců – stálá expozice Muzea literatury umístěná v deseti sálech reprezentuje českou literaturu od národního obrození až do roku 1989.
Číst článek
27. 11. 2024
Ondřej Balada
Doba čtení 3 min

Propojení odbornosti a kreativity na výbornou. Nedávno otevřené Muzeum Literatury dokázalo obstát, výsledkem je ambiciózní a moderní prostor, který nenudí

Požadavky na muzejní instituce se v průběhu času mění a v jistém smyslu i zpřísňují. Jako návštěvníci se obvykle chceme něco dozvědět, ale zároveň nechceme být zahlcení informacemi. Chceme kulturní zážitek a obohacení, ale současně se u toho i bavit.

Názory & polemika Design guide
Spolupráce a konzultace s odborníky na psychologii a osobní bezpečnost a účast v Technologické inkubaci CzechInvestu a akcelerátoru PrusaLab, dala vzniknout „chytré“ kabelce IRMA.
Číst článek
25. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Kabelka, která zabrání znásilnění. Klára Šmakalová se bála o malou dceru, vymyslela proto módní doplněk, který umí ženám v nebezpečné situaci zachránit život

Násilí na ženách není bohužel žádná chiméra. I v objektivně bezpečných městech jako je Praha, se dívky a ženy na řadě míst necítí bezpečně. Vyřešit nebo alespoň zmírnit tento problém se rozhodla Klára Šmakalová. Výsledkem je rafinovaná kabelka Irma. Co vše na pohled jednoduchá taška umí?

Design & umění Rozhovory
Meat Design se poprvé přesouvá do nové lokace! Opouští bývalé Vítkovické železárny a přesouvá se do Boutique Business Inkubátoru Ostravica.
Číst článek
22. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Byla jsem smířená s tím, že Meat Design nezachráním. Karolína Skórková už 9 let buduje v Ostravě festival na podporu lokálních značek, jaké jsou největší překážky?

Karolína Skórková není designérka, přesto je hlavně její zásluha, že se slovo "design" v Ostravě stalo běžnou součástí slovníčku místních obyvatel. Meat Design Ostrava funguje s přestávkami už 9 let. Co ji vedlo k nápadu festival založit? A kdo ji nejvíc podporuje?

Design & umění Názory & polemika Rozhovory
Tereza letos vystavovala sérii Počátek i na prestižním veletrhu Salone dle Mobile, pod záštitou značky TON.
Číst článek
20. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Myslím, že volné umění o moc nepřišlo, když jsem se raději věnovala dceři. Tereza Talichová upřímně o tom, jaké je to rozjet značku ve 40 a zda cítí generační propast

Tereza Talichová je neuvěřitelně milá, skromná a talentovaná. Její značka Tititi se zrodila z touhy po svobodě, ale dala si načas. Dnes s ní sbírá zasloužené úspěchy.

Design & umění Rozhovory
.
Číst článek
18. 11. 2024
Tereza Urban
Doba čtení 5 min

Designéři bez diplomu. Co mi chybělo v řemesle nebo technice, jsem vyplnila vášní. Je dnes potřeba mít formální vzdělání, aby člověk uspěl v prostředí designu?

Formální vzdělání se v mnoha oblastech považuje za základní kámen úspěšné kariéry. Je tomu tak i v oboru, kde titul z prestižní školy a studium v ateliéru významného designéra bývá alespoň kvalitním odrazovým můstkem na cestě k úspěchu?

Design & umění Názory & polemika
Lejaan
Číst článek
15. 11. 2024
Eliška Vrbová
Doba čtení 4 min

Z Instagramu přímo do ložnice. Je to jako spát v hotelové posteli, shodují se influencerky a designérka, které vyzkoušely povlečení české značky Lejaan

Když si ho pořídily, zamilovaly se. Domovy producentky Natálie Majvaldové, designérky Adély Mitrengové a budoucí psycholožky Jany Albrechtové jsou osobité, jedno ale mají společné - postele povlečené do české značky Lejaan. Proč je povlečení nadchlo, jak o něj pečují a čím utvářejí svůj domov?

Interiér & architektura
Vesnický ráz se nezapře ani v interiéru.
Číst článek
13. 11. 2024
Veronika Pařízková
Doba čtení 3 min

Vrátili se z Ameriky a zachránili zchátralý statek. Původní západočeská usedlost Darmyšl se díky péči manželů Ivanových proměnila ve výstavní bydlení

Podobné místo byste v Česku hledali stěží. Má atmosféru Toskánska, moderní vybavení hodné Švýcarska a eklekticky vybavený interiér, jak to umí ve Francii. Statek Darmyšl přitom najdete ve vesničce kousek od kláštera v Kladrubech.

Interiér & architektura Design guide