PŘEDPLAŤTE SI NÁŠ ČASOPIS ↗
20240924 KATARZYNA KOZYRA foto Roman Polasek JPG 18

Česká republika zásadně zaspala. S ředitelem GVUO v Ostravě Jiřím Jůzou nejen o tom, proč zde poslední samostatná galerijní budova vznikla před 100 lety

Před rokem jsme s ředitelem Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO) Jiřím Jůzou probíhali témata spojená s touto významnou institucí. Nedávno jsme si dali „opáčko“, při němž jsme bilancovali.

Nosným tématem našeho minulého rozhovoru byla například historická budova galerie, která bude přespříští rok slavit 100 let od svého otevření. V souvislosti s ní nejde nezmínit připravovaná přístavba, kterou pro výstavní účely navrhl architekt Josef Pleskot. Jak nadále probíhají přípravy stavby? A jaký osud stihl galerijní kavárnu, která minulé léto hledala svého provozovatele? S Jiřím Jůzou jsme se samozřejmě dotkli také programových bodů galerie – aktuální výstava kontroverzní polské umělkyně, slovenského technologického experimentátora i tamní konceptualistky rozhodně stojí za příjemný podzimní výlet do slezské metropole, která, ač částečně stále odklízí škody po ničivých povodních, neztratila nic ze svého industrálního lesku.

Bílý stín Josefa Pleskota

Jelikož jsem měla tu čest vést s vámi rozhovor skoro přesně před rokem, rovnou navážu - ústředním tématem byla budova GVUO, která je architektonicky významná, ale svou výstavní kapacitou nedostačuje potřebám galerie. V jakém stavu je nyní návrh na přístavbu galerie od architekta Josefa Pleskota?

JIŘÍ: De facto jsme ve stejném stavu jako minulý rok. Užili jsme si ovšem i optimistického stádia, protože se v Moravskoslezském kraji podařilo vyřešit urgentní problém v oblasti kultury, kterým je vědecká knihovna, tzv. Černá kostka. Projekt je hotový, zhotovitel je vysoutěžený a brzy by se mělo poklepat na základní kámen. Samozřejmě kraj má kolem toho nějaké starosti, ale pro nás to byl hlavní „problém“, který bránil v rozvoji naší galerie, respektive té přístavby. Jakmile bude stavba knihovny spuštěná, bylo nám přislíbeno, že se kraj bude zabývat také přístavbou Domu umění. Současnou situaci naší galerie rád přirovnávám k příměru sedmičlenné rodiny žijící v bytě 1+1. Tak si myslím dovede každý představit, jak málo prostoru máme.

Přístavba ostravské galerie umění, tzv. Bílý stín, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér Přístavba ostravské galerie umění, tzv. Bílý stín, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér
Přístavba ostravské galerie umění, tzv. Bílý stín, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér

Jaké kroky v tomto ohledu podnikáte v galerii?

JIŘÍ: My určitě nespíme, při svých dovolenkových cestách obhlížíme nejrůznější vzory a zamýšlíme se, jak tu přístavbu uchopit z hlediska programu. Návrh od pana architekta Pleskota je stále ve hře a je platný i v rámci dispozic a kapacit. Je tak nadčasový a nesmírně inteligentní, že v tomto směru není potřeba nic měnit ani po letech. Přístavbu galerie jsme si přáli ke stoletému výročí jejího založení, které bude v roce 2026. Do té doby se určitě nic nestihne postavit, nicméně doufáme, že budeme moci alespoň poklepat na základní kámen.

Historická budova GVUO slouží galerii již téměř 100 let. Foto: Roman Polášek Historická budova GVUO slouží galerii již téměř 100 let. Foto: Roman Polášek
Historická budova GVUO slouží galerii již téměř 100 let. Foto: Roman Polášek

Jaké zahraniční příklady vás při cestách nejvíce zaujaly, respektive jaké vám připadají nejvíce adekvátní právě pro ostravský kontext?

JIŘÍ: Už na začátku jsme stáli před několika modely, jak k tomu přistoupit. Jedním z nich je spektakulární budova, kde architektura zásadním způsobem dominuje. Příkladem je Guggenheim muzeum v Bilbau nebo Židovské muzeum v Berlíně. Na druhé straně spektra pak stojí příklady utilitárních staveb. My jsme navíc v těsné blízkosti kulturní památky, kterou naše galerie je, na to je také potřeba brát zřetel. Naší snahou bylo skloubit obojí a myslím, že se to podařilo. Je navržen takový, řekněme městský palác, který Dům umění sice převyšuje, ale zároveň mu vytváří dobrou siluetu. Zadání samozřejmě nebylo jen vizuální, bylo potřeba splnit nároky vnitřního provozu, depozitářů a návštěvnického standardu. Jsem přesvědčený, že díky architektovi Pleskotovi se to podařilo.

Jsme samozřejmě na malém území, kde nelze postavit instituci s desetitisíci metry čtverečních výstavní plochy. Ale i malé stavby mohou být zajímavé, a jsou. Nedávno jsem byl v Mnichově a musím přiznat, že jsem se zastyděl.

Kvůli čemu?

JIŘÍ: Když jsem viděl, jaké budovy pro výtvarné umění tam stihli za posledních dvacet let postavit, tak jsem jen zíral. Samozřejmě, že Mnichov je významně větší město než Ostrava, a ještě významněji bohatší, ale i přesto je to úctyhodné. Je na tom vidět, že podobné činnosti dávají smysl nejenom městu, ale také lokální spolkové vládě.

Architektem přístavby galerie je Josef Pleskot, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér Architektem přístavby galerie je Josef Pleskot, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér
Architektem přístavby galerie je Josef Pleskot, vizualizace Josef Pleskot – AP Ateliér

Držím vám palce, aby vše vyšlo a budova Bílého stínu se skutečně postavila. Byla by to po sto letech první stavba, která by na našem území vznikla čistě za galerijním účelem.  

JIŘÍ: My jsme si drželi dlouhá léta palce s Plzní, kde také čekali na galerijní budovu. Nejde o to, kdo bude první, ale o to, aby se ten precedent stal. V Plzni se jim to bohužel úplně zhroutilo. V současné době tam namísto nové budovy připravují rekonstrukci lázní, což je vždy poměrně problematické. Tak teď držíme palce Českým Budějovicím, kde se řeší projekt novostavby Alšovy Jihočeské galerie u příležitosti jejich výhry v kandidatuře na Evropské hlavní město kultury pro rok 2028. Věříme, že ukážou zbytku republiky, že to není jen náš problém, ale že se jedná o obecný problém, kterým Česká republika zásadně zaspala.

Káva, knihy a experimentální prostor pro mladé umělce

Samotná historická budova galerie se signifikantní cihelnou fasádou v duchu modernismu slouží galerii od roku 1926 až dodnes. V minulých letech proběhlo několik zásadních rekonstrukcí – stihli jste již vyčistit i fasádu, nebo na návrat svého lesku stále čeká?

JIŘÍ: Rekonstruovali jsme sklep a střechu, takže dům je shora i zespodu v pořádku. Uvnitř je plně klimatizovaný a kvalitně osvětlený, tudíž splňuje veškeré výstavní standardy. Co nás ještě čeká, je obvodový plášť, který jsme měli v plánu sanovat. Protože se ale jedná o památku, která by si do jisté míry měla zachovat jakýsi pocit historicity, a protože je čištění fasády ekonomicky nákladným procesem, prozatím jsme tento krok odložili.

Součástí provozu galerie je i prostor pro kavárnu, který, jestli si to pamatuji správně, se vám nedařilo zaplnit. Změnilo se něco, nebo stále hledáte vhodného provozovatele?

JIŘÍ: Ano, podařilo se nám to. Opět se ale vrátím k metafoře bytu 1+1. V rámci tak malých prostor, které má kavárna k dispozici, nelze ulovit mnoho zajíců. Uživit kavárnu otevřenou šest dní v týdnu minimálně po osmi hodinách denně proto v takových podmínkách není možné, proto nás současný provozovatel po roce opouští a my již nebudeme hledat nového. Má to i další aspekty – protože je dům kulturní památkou, nemůžete uvnitř dělat přílišné intervence, navíc naše výstavní plochy nejsou tak velké, aby návštěvníka vyčerpaly natolik, že mu nezbude nic jiného než si tu kávu dát. Navíc se nacházíme v centru města, takže všude okolo je množství jiných kaváren. I vzhledem k tomu, že provoz Domu umění bude příští rok na pololetí přerušen, jsme si řekli, že hledat nového provozovatele nedává v tuto chvíli smysl.

Výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek Výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek
Výstava polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek

Co bude s tím prostorem teď?

JIŘÍ: Rozhodli jsme se ho transformovat na book-shop a muzejní shop. Chceme jít cestou, kterou si můžeme zajistit v rámci vlastních sil a personálu. Můžeme ho pak rozvíjet po vzoru některých knihkupectví a udělat tam mikro nabídku občerstvení – kávy a dortíků. Ale to uvidíme. Chceme se teď zabývat interiérem přízemí jako celku, vydefinovat si jeho nové funkce a udělat menší soutěž na návrh komplexního řešení. S tím souvisí i problematika jednoho přízemního prostoru, který se historicky nazýval přednáškový sál. Od otevření v roce 1926 se tam konaly přednášky a další společenské akce, v současnosti sloužil jako multifunkční výstavní místnost. Měli jsme vizi prostoru, který by se zabýval kreativitou, dětskou hernou a tak podobně. Velmi nerozvážně jsem tam nadefinoval příliš mnoho funkcí, navíc jsme díky tomu přišli o 130 m² výstavní plochy, která nám hodně chybí. Takže z dvoupokojového bytu se stal byt jednopokojový.

Pohled do výstavy Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek

Jaké máte s bývalým přednáškovým sálem plány nyní?

JIŘÍ: Chtěli bychom tam pořádat velmi krátké, až punkové a „low-costové“ intervence mladých umělců a studentů napojených na ostravskou Fakultu umění. Díky novým studijním programům se navíc nabízí významné spojení se studijním programem Produkce v kulturních a kreativních odvětvích. Chceme ten prostor dát k dispozici mladým lidem, kteří mnoho možností, jak se prezentovat, nemají. Nám to na druhou stranu přinese nový život do instituce, navíc se tam mimo krátkodobých výstav mohou dít i různé workshopy s mladými umělci.

V jaké jste fázi? Vyjednáváte již nějakým způsobem s Fakultou umění?

JIŘÍ: My o tomto projektu mluvíme již dlouhodobě. Mnozí z nás se aktivně účastní výuky, v podstatě u nás dlouhá léta probíhají studentské prezentace, ale ty by se právě mohly rozšířit také o výstavní formu a různé eventy. Možností je řada a jsem přesvědčen, že to Domu umění i širšímu ostravskému okolí velmi pomůže. Pro studenty je to důležitá zkušenost – ne to, že vystavují v Domě umění, ale právě to, že svá díla pověsí na velké bílé stěny. Konfrontace s tím prostředím může být někdy bolestivá, ale je velmi přínosná. A v Ostravě takových prostor, kde si studenti mohou hrát a experimentovat, zase tolik není. Velice dobře nám to může fungovat se zapojením oboru produkční činnosti, který fakulta také nabízí.

O jakém oboru mluvíte?

JIŘÍ: Je to magisterské studium produkce v kreativních odvětvích, které se týká nejenom výtvarného umění, ale také hudby. Takže se v tom prostoru mohou dít i nejrůznější hudební záležitosti.

Pohled do výstavy Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek

Pařížská knižní tvorba Toyen

Na jaře v galerii proběhla významná výstava knižní tvorby Toyen. Jak byste ji vyhodnotil?

JIŘÍ: Výstava měla přes deset tisíc návštěvníků. Z tohoto pohledu jsme nesmírně spokojení, protože byla poměrně komorní. Ačkoliv se nedala srovnávat s výstavou Toyen ve Valdštejnské jízdárně, představila její úžasnou knižní tvorbu, která není tak známá jako malířská. Nechci ji ale příliš chválit, protože jsem byl v té výstavě i osobně, řekněme spolukurátorsky zapojen. Byl jsem ale velmi spokojen s instalací, která byla dynamická a vizuálně zajímavá. Ono totiž není jednoduché vystavovat knihy, kterými nemůžete listovat, protože jsou zabalené ve škatulkách a chráněné jako zlato. Ony jsou pravým zlatem, jelikož poukazují na významné období Toyen a jsem velmi rád, že nám jejich akvizice obohatila sbírkový fond. Umožňuje nám to ho mezinárodně kontextualizovat. K výstavě vznikla úžasná kniha Roberta V. Nováka, která byla součástí instalace. Lidé jí mohli listovat a vidět to, co nemohli vidět v ostatních knihách.

Rád na výstavu vzpomínám. Ještě k ní teď vznikne vzpomínkový film ve spolupráci s Janou Chytilovou, které se podařilo zachytit emoci výstavy. Rozhodně tedy bude na co vzpomínat. Ty knihy byly předtím vystaveny také v Ludwig Museum Koblenz, kde jsme dostali velmi dobrou zpětnou vazbu. Ještě s tím budeme mít práci, jelikož ty knihy chceme digitalizovat.

Výstava knižní tvorby Toyen. Foto: Roman Polášek Výstava knižní tvorby Toyen. Foto: Roman Polášek
Výstava knižní tvorby Toyen. Foto: Roman Polášek

Když jsme se k tomu dostali, tak se rovnou zeptám, protože je to téma, které je pro mnoho tuzemských galerií docela palčivé. Jak jste na tom s digitalizací sbírkových fondů?

JIŘÍ: Není to až tak závratné číslo, ale myslím, že na tom nejsme špatně. Od roku 2017 máme velkoformátový skener pro digitalizaci obrazového materiálu, který je doteď největší v republice. V rámci Národního plánu obnovy jsme také dovybavili digitalizační pracoviště o další plošný skener vhodný pro digitalizaci papírového materiálu, současně jsme pořídili také knižní digitalizační skener, takže v tomto směru jsme velice dobře vybaveni. Od roku 2017 probíhá digitalizace vlastně nanovo, protože to, co bylo předtím digitalizováno s pomocí fotoaparátů, není v té nejvyšší kvalitě. Obrazový materiál máme digitalizovaný z osmdesáti procent, u plastiky musíme ještě něco dokončit. Nicméně základ našich sbírek tvoří papírový materiál, který nám významným způsobem snižuje celkové procento digitalizované části sbírky. Narážíme zde na personální možnosti, protože digitalizační proces je v tomto ohledu poměrně náročný.

V letošním roce na internetu zprovozníme publikační materiál, který bude mít vyšší úroveň než ten stávající. Postupujeme spíše pomalu než radikálně, digitalizaci totiž nemůže provádět jen tak někdo, musí to být kvalifikovaná osoba, a ty jsou vytěžovány i přípravou výstav a dalšími činnostmi. Každopádně postupujeme a jsem rád, že jsme pro budoucnost technologicky dobře vybaveni.

Nejnáročnější na digitalizaci je papírový fond galerie (pohled do výstavy knižní tvorby Toyen). Foto: Roman Polášek Nejnáročnější na digitalizaci je papírový fond galerie (pohled do výstavy knižní tvorby Toyen). Foto: Roman Polášek
Nejnáročnější na digitalizaci je papírový fond galerie (pohled do výstavy knižní tvorby Toyen). Foto: Roman Polášek

Slezský konceptualismus a baroko

Jaké výstavy jsou u vás v galerii aktuálně k vidění?

JIŘÍ: Aktuálně probíhá výstava Marka Kvetana, která navazuje na „slovenskou linii“ poukazující na významnou historickou spolupráci Ostravy se Slovenskem. Kvetan přivezl nový projekt využívající post-konceptuálních pozic. Jeho výstava se jmenuje Nádoby dočasnosti a využívá nových technologií, jako je generativní 3D modelování a 3D tisk. Jedná se o site-specific instalaci série přebujelých a masivních barokizujících váz.

Site-specific instalace slovenského umělce Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek Site-specific instalace slovenského umělce Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek
Site-specific instalace slovenského umělce Marka Kvetana. Foto: Roman Polášek

JIŘÍ: Současně vystavujeme také místní autorku Dášu Lasotovou, která vychází z konceptualismu osmdesátých let. Dostala se k tomuto proudu v Třinci, kde žila v okruhu Jana Wojnara a Karla Adamuse, a začala ho rozvíjet ve spolupráci se svým manželem a konceptualistou Milanem Lasotou. Naše galerie se společně s Jiřím Valochem zasloužila o znovuobjevení právě tématu „slezského konceptu“. Lasotová přináší na rozdíl od svých mužských kolegů do konceptualismu velkou míru citlivosti, intimity a zejména vtipu. Vyjadřuje se k rodinným vazbám a rodinné historii s humorným, ale zároveň intelektuálním přístupem.

Pohled do výstavy konceptuální umělkyně Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy konceptuální umělkyně Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy konceptuální umělkyně Dáši Lasotové. Foto: Roman Polášek

Kdo v sobě spatřuje Ježíše?

Vystavujete nějaké další zahraniční tvůrce?

JIŘÍ: Ano a nyní zejména kromě Marka Kvetana je skvělou výstavou podzimu prezentace polské umělkyně Katarzyny Kozyry. Umělkyně založila nadaci, která koncentruje práci opomíjených žen polského umění, jakou byla například Ursula Broll. Broll působila v rámci katovického surrealistického hnutí a později odešla do Podkrkonoší, kde tvořila ezoterické věci, mandaly a podobně. Samotnou výstavu Katarzyny Kozyry můžeme označit na takovou mikro retrospektivu, jelikož se zde v reinstalaci objevují i její starší díla, například slavné Mužské lázně nebo instalace Olympie. Jeden z jejích mnohaletých cyklů s názvem Hledám Ježíše zahrnuje sérii videí zobrazujících lidi, kteří trpí jeruzalémským syndromem. Je to multimediálně a instalačně velmi náročný projekt, ale jsme rádi, že Katarzyna Kozyra přijala naši nabídku a jako hvězda současného umění se rozhodla svou práci vystavit právě u nás. Její výstava je proto náš podzimní highlight, v mnoha ohledech i velmi kontroverzní.

„Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu," popisuje svůj pohled na výstavu Katarzyny Kozyry ředitel GVUO Jiří Jůza. „Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu," popisuje svůj pohled na výstavu Katarzyny Kozyry ředitel GVUO Jiří Jůza.
„Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu," popisuje svůj pohled na výstavu Katarzyny Kozyry ředitel GVUO Jiří Jůza.
Foto: Martin Straka
Díla umělkyně Kozyry mohou působit kontroverzně. Foto: Roman Polášek Díla umělkyně Kozyry mohou působit kontroverzně. Foto: Roman Polášek
Díla umělkyně Kozyry mohou působit kontroverzně. Foto: Roman Polášek

V jakém smyslu je výstava podle vás kontroverzní?

JIŘÍ: Potenciál kontroverze spatřuji v charakteru výstavy, která je postavena zejména na videu, respektive pohyblivém obrazu. To vyžaduje koncentrované a časově náročnější vnímání než například závěsný obraz, socha nebo objekt. Videa pracují s výraznou, křičící vizualitou, která je však prostředkem k hlubšímu vzkazu, otázkám identity a humanity. Většina návštěvníků tolik potřebný čas jednotlivým videím nevěnuje a odnáší si jen vizuální zkratku. Ale to je celá naše současnost.

V roce 2026 vás čeká stoleté výročí otevření Galerie výtvarného umění v Ostravě. Probíhají u vás již nějaké přípravy?

JIŘÍ: Ano, již nyní se na tento rok připravujeme – plánujeme celoroční program, který bude de facto zaměřený hlavně na prezentaci sbírek. Prošli jsme obdobím rozkvětu, budování, válek, komunistické totality a obdobím devadesátých let až do současnosti a mnohých aspektech vlastně osud galerie kopíruje příběh celé Ostravy, takže se určitě máme na co těšit.

Pohled do výstavy Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek Pohled do výstavy Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek
Pohled do výstavy Katarzyny Kozyry. Foto: Roman Polášek
Rubriky:
Štítky:

Další z rubriky

Zleva: Adam Štěch, Eva Slunečková, Jan Press
Číst článek
07. 02. 2025
Redakce Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Rok 2024 v Designu. Jaký byl? Co se povedlo? A co vůbec? Ptáme se odborníků, kurátorů a novinářů

Loňský rok byl v mezinárodním měřítku všechno, jen ne poklidný. Turbulence a zvraty se týkají umění, politiky i bezpečí. Jak rok 2024 ovlivnil design? Zeptali jsme 5 odborníků.

Design & umění
Soutěž ocení mladé designéry nejen finanční odměnou!
Číst článek
05. 02. 2025
Redakce
Doba čtení 3 min

Velká jména designu. Zlin Design Week letos v porotě přivítá respektované osobnosti. Kdo bude hodnotit práce v soutěži Best in Design?

Michael Dolejš ze studia Najbrt, uznávaný sklář Lukáš Novák a další velká jména designu se letos stanou součástí poroty mezinárodní soutěže Best in Design. Ta probíhá v rámci festivalu Zlin Design Week, který pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Akce a události Design & umění
F 2
Číst článek
31. 01. 2025
Veronika Pařízková Redakce
Doba čtení 3 min

Člověk si v galerii nemá připadat hloupě. Hranice ale překračovat chceme, v umění je třeba riskovat, říká šéfkurátorka Oblastní galerie Liberec, do které se daří lákat čím dál tím víc návštěvníků

„Na publiku se musí pracovat a není to ze dne na den,“ říká v podcastu Tea Záchová, kurátorka Oblastní galerie v Liberci. Ta sídlí v rekonstruovaných prostorech bývalých lázní a daří se jí lákat na sofistikovaný program, ale i atraktivní doprovodné aktivity.

Design & umění Podcast
V roce 2023 získala Kamila v soutěži Národní cena za studentský design za svůj návrh schránky ocenění Dobrý design.
Číst článek
29. 01. 2025
Tereza Patzenhauerová
Doba čtení 3 min

Nemyslím si, že by „vločky” potřebovaly zacházení v rukavičkách, reaguje designérka Kamila Dvořáková na kritiku mladé generace. Její práce se věnují duševnímu zdraví, sexismu i rovnoprávnosti

Zapůsobila na porotu Národní ceny za studentský design. Její tvorbu jste mohli spatřit na Designbloku pod značkou Klimchi. Nebojí se experimentovat, kombinuje hravost a barvy, ale nevyhýbá se ani vážným tématům – seznamte se s Kamilou Dvořákovou!

Design & umění Rozhovory
Zakladatelka značky ROOOM Katarína Chlápek
Číst článek
22. 01. 2025
Veronika Pařízková
Doba čtení 5 min

Opustila práci v korporátu, aby začala vyrábět lokální dekorace do bytu. Nejtěžší věc byla najít odvahu a ukázat lidem svou práci, přiznává zakladatelka Rooom

Povlaky na polštáře, závěsy, ale i vonné svíčky. To vše najdete v obchodě Rooom, který založila Katarína Chlápek. Toužila prodávat dekorace do bytu, které budou unikátní. Nadčasové grafické potisky, ale i kvalita zpracování a materiálu dokazují, že se jí to podařilo.

Design & umění
Karolína Jeřábková a oceněná Kapsle
Číst článek
21. 01. 2025
Veronika Pařízková
Doba čtení 4 min

Výhry mají na moji práci v Česku téměř nulový dopad. Karolína Jeřábková zabodovala na Red Dot Design Award s cestovním produktem z porcelánu na výrobu filtrované kávy, jak vnímá podobné soutěže pro designéry?

Už v roce 2019 navrhla cestovní nástroj na výrobu filtrované kávy. Nejdřív bez většího ohlasu. Nyní s prototypem ale Karolína Jeřábková začala sbírat úspěchy.

Design & umění Rozhovory
Ivo Jedlička, autor performance Cooking the Craft
Číst článek
15. 01. 2025
Ondřej Balada
Doba čtení 6 min

Všichni pracují tak nějak na jistotu a tvoří hezké věci. Chybí tu různorodější přístup, myslí si Ivo Jedlička, jehož série nádobí sklízí nadšené ohlasy

Studoval design, známý je ale zejména svým překračováním oborů směrem k řemeslu a zakázkové výrobě. Proč ho zajímá práce na malých sériích? Jaké bylo spolupracovat s předními šéfkuchaři? A čím se dnes může designér nejlépe uživit?

Design & umění Rozhovory
Tereza Cvrčková a její zásobník, který lze zavěsit za dveře
Číst článek
10. 01. 2025
Redakce
Doba čtení 3 min

Studenti ČVUT v boji s menstruační chudobou. Mladí designéři navrhli vkusné a funkční zásobníky na vložky, které lze snadno umístit na veřejné toalety

Téma menstruační chudoby bylo léta neviditelné. V poslední době začíná ve společnosti ale stále víc rezonovat. A řešit ho přicházejí i mladí designéři. V rámci školního workshopu se studenti Fakulty architektury pokusili navrhnout vkusné a funkční zásobníky na vložky a tampóny. Povedly se?

Design & umění
Designové ikony
Číst článek
08. 01. 2025
Kateřina Hubertová
Doba čtení 4 min

Pět ikon českého designu, které může mít doma každý. Vybíráme produkty, jenž odolaly času i změnám režimu a staly se nesmrtelné

Zavírací nožík Rybička, kolo Favorit, Botasky, židle TON či křesla od Jindřicha Halabaly najdeme v českých domácnostech po desetiletí a mnohdy se staly synonymem výrobku svého druhu. Kde se vzaly tyto designové ikony, z nichž některou nejspíš máte taky doma?

Design & umění
Pátým hostem našeho podcastu je módní designérka Anna Tran
Číst článek
02. 01. 2025
Redakce
Doba čtení 3 min

Připadala jsem si slabá. V módním odvětví jsem se necítila vždy dobře, přiznává návrhářka Anna Tran. Jaká jsou úskalí studia na UMPRUM? A kde získala zpět sebevědomí?

„Jako módní designérka mám potřebu si neustále obhajovat svou práci,“ říká v podcastu designérka Anna Tran, jejíž kabelky se staly vyhledávaným módním doplňkem. Jak reflektuje své studium na UMPRUM? Co pro ni bylo obtížné?

Design & umění Podcast
Cover KD1 25
Mangoshake.cz

AKCE A UDÁLOSTI

Jediné výhradně české ocenění v oblasti interiérového designu určené pro české profesionální interiérové architekty a interiérové designéry. Czech Interior Award brzy uzavře své přihlášky!

DEADLINE: 20. února
Zobrazit detail →

NEWSLETTER

Nejnovější články

Milena Bartlová je historička umění, která se už přes třicet let věnuje středověkému umění, muzeologii a otázkám národní identity. V posledních letech se zaměřuje hlavně na to, jak se dějiny umění jako obor vyvíjely a jakými metodami pracují.
Číst článek
12. 02. 2025
Sabina Ježková
Doba čtení 6 min

Velká moc s sebou nese i velkou zodpovědnost. S teoretičkou Milenou Bartlovou o smyslu národní identity, našem vztahu k historii designu i nepovedené rekonstrukci Máje

Jak spolu souvisí dějiny umělecké teorie, otázky identity a společenská odpovědnost umělců? Co nám může minulost říct o současnosti a budoucnosti umělecké tvorby? A proč je důležité připomínat širší společenský rozměr umění? I o tom hovoří historička umění Milena Bartlová v následujícím rozhovoru.

Rozhovory
Lenka náhled
Číst článek
10. 02. 2025
Michaela Irová
Doba čtení 4 min

Určitě bych nenazývala architekturou všechno, co se dnes staví. Lenka Míková před 10 lety opustila úspěšný ateliér a rozhodla se založit vlastní studio, které dnes patří mezi lokální elitu

S architektkou Lenkou Míkovou jsme se potkaly na pražské Akademii výtvarných umění. Bavily jsme se o tom, proč její kroky na začátku kariéry nezamířily právě sem, ale na techničtější Fakultu architektury ČVUT. Probraly jsme první roky a zkušenosti až po založení vlastního ateliéru a mnohem víc...

Interiér & architektura
Magniflex
Číst článek
07. 02. 2025
Redakce
Doba čtení 2 min

V boji proti spánkové deprivaci. Jak vybrat matraci na manželskou postel a nastolit harmonii v ložnici?

Dokonalý spánek má zásadní vliv nejen na naše zdraví, ale i na kvalitu partnerského života. A právě matrace Armonia Memoform Dual 12 od Magniflexu je ideálním spojením luxusu, pohodlí a funkčnosti, která podporuje soulad v ložnici i ve vztahu.

Interiér & architektura
Zleva: Adam Štěch, Eva Slunečková, Jan Press
Číst článek
07. 02. 2025
Redakce Veronika Pařízková
Doba čtení 6 min

Rok 2024 v Designu. Jaký byl? Co se povedlo? A co vůbec? Ptáme se odborníků, kurátorů a novinářů

Loňský rok byl v mezinárodním měřítku všechno, jen ne poklidný. Turbulence a zvraty se týkají umění, politiky i bezpečí. Jak rok 2024 ovlivnil design? Zeptali jsme 5 odborníků.

Design & umění
Soutěž ocení mladé designéry nejen finanční odměnou!
Číst článek
05. 02. 2025
Redakce
Doba čtení 3 min

Velká jména designu. Zlin Design Week letos v porotě přivítá respektované osobnosti. Kdo bude hodnotit práce v soutěži Best in Design?

Michael Dolejš ze studia Najbrt, uznávaný sklář Lukáš Novák a další velká jména designu se letos stanou součástí poroty mezinárodní soutěže Best in Design. Ta probíhá v rámci festivalu Zlin Design Week, který pořádá Fakulta multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Akce a události Design & umění
Anetalozkova
Číst článek
03. 02. 2025
Eliška Vrbová
Doba čtení 2 min

Fibromyalgie jí změnila život. Aneta Ložková strávila tři roky zjišťováním, jakou nemocí vlastně trpí, dnes o ní chce návrhářka šířit povědomí

Pracovala u Zuzany Kubíčkové a tvořila i vlastní kolekce. Když Aneta Ložková začala cítit neobvyklé bolesti v zádech a postupně v celém těle, opakovaně chodila za lékaři na psychiatrii, neurologii a další oddělení. Až nakonec zjistila, že se jedná o často přehlížené onemocnění s názvem fibromyalgie.

Rozhovory
F 2
Číst článek
31. 01. 2025
Veronika Pařízková Redakce
Doba čtení 3 min

Člověk si v galerii nemá připadat hloupě. Hranice ale překračovat chceme, v umění je třeba riskovat, říká šéfkurátorka Oblastní galerie Liberec, do které se daří lákat čím dál tím víc návštěvníků

„Na publiku se musí pracovat a není to ze dne na den,“ říká v podcastu Tea Záchová, kurátorka Oblastní galerie v Liberci. Ta sídlí v rekonstruovaných prostorech bývalých lázní a daří se jí lákat na sofistikovaný program, ale i atraktivní doprovodné aktivity.

Design & umění Podcast
V roce 2023 získala Kamila v soutěži Národní cena za studentský design za svůj návrh schránky ocenění Dobrý design.
Číst článek
29. 01. 2025
Tereza Patzenhauerová
Doba čtení 3 min

Nemyslím si, že by „vločky” potřebovaly zacházení v rukavičkách, reaguje designérka Kamila Dvořáková na kritiku mladé generace. Její práce se věnují duševnímu zdraví, sexismu i rovnoprávnosti

Zapůsobila na porotu Národní ceny za studentský design. Její tvorbu jste mohli spatřit na Designbloku pod značkou Klimchi. Nebojí se experimentovat, kombinuje hravost a barvy, ale nevyhýbá se ani vážným tématům – seznamte se s Kamilou Dvořákovou!

Design & umění Rozhovory
Modré salonky zámku Křinec po rekonstrukci.
Číst článek
27. 01. 2025
Klára Rokosová
Doba čtení 6 min

Rekonstrukce s modrou krví. Hrady a zámky napříč republikou se těší z citlivých renovací, které stojí za návštěvu?

Historické zámky jsou svědky minulých epoch, zachycují krásu starobylých stavebních stylů a vyprávějí příběhy někdejších majitelů. Díky rekonstrukcím se jejich atmosféra znovu oživuje a návštěvníci tak mají jedinečnou příležitost nahlédnout do historie a objevovat kouzlo těchto míst.

Interiér & architektura Design guide
S hotelem je samozřejmě spojené i wellness a velkorysý bazén
Číst článek
24. 01. 2025
Veronika Pařízková
Doba čtení 3 min

Ve jménu eklekticismu. Na jihu Rakouska stojí hotel Falkensteiner, který jde příkladem, jak přistoupit k renovaci nevyhovujících starých budov

Doba je rychlá a nároky na relaxaci se bryskně mění. Co ale s objekty, které před lety dobře sloužily jako hotely, ale dnes už jsou démodé? Recept našla společnost Falkensteiner, která místo stavby zbrusu nových budov rekonstruuje ty staré. A výsledek stojí za pozornost!

Design guide