Natálko, vaše diplomová práce řeší oděvy pro ženy po ablaci prsu. Jak jste k podobnému tématu přišla?
NATÁLIE: Asi před více než rokem nás v Ateliéru módní tvorby na UMPRUM navštívila Barbara Pella z platformy AMA WEAR, kterou tenkrát čerstvě založila s účelem sdružování lidí s jedním prsem a s touhou částečně pokrýt poptávku po oděvech navržených pro ně. Její osobní zkušenost ji vedla k touze propojit designéry a designérky z různých kultur a koutů světa a nabídnout tak širokou škálu jinak téměř neexistujících typů oděvů pro tuto cílovou skupinu.
Návrhy jste konzultovala se ženami, které musely odstranění prsu podstoupit. Jak jste je hledala? Bylo to složité?
NATÁLIE: Barbara mi byla v tomto procesu velmi nápomocná a navázala spolupráci jak s individuálními ženami, tak s platformou Bellisky, která propojuje ženy po prodělání rakoviny prsu a zprostředkovává jim různé zajímavé nabídky a aktivity.
Jak probíhal proces konzultací? Necítila jste zpočátku obavy a stud?
NATÁLIE: Celý proces tvorby kolekce pro mě byl obrovskou školou vzhledem k tomu, o jak citlivé osobní téma se jedná. Zpočátku jsem měla často strach se k tématu vyjadřovat (obzvlášť také proto, že jsem si sama tímto procesem neprošla), cítila jsem někdy, jako kdyby můj designérský názor nebyl dostatečně validní. Sebevědomí mi však dodaly osobní zkoušky s modelkami s jedním prsem, které mi poskytly nejen přímou a upřímnou zpětnou vazbu, ale velmi často také nadšení a podporu, které mi dodaly pocit, že se ubírám správným směrem.
Názory jste sbírala prostřednictvím dotazníku. Bylo v odpovědích něco, co vás vyloženě překvapilo?
NATÁLIE: Byla tam spousta zajímavých momentů, hodně se mě dotkly odpovědi na otázky, které se týkaly pocitu ze svého vlastního těla. Některé z nich velmi silným způsobem popisovaly lásku k němu a pocit absolutního sebepřijetí, ale objevily se i takové, které se soustředily na nedostatky. Nemusely se ani dotýkat asymetrie v oblasti hrudníku, ale také dalších jevů souvisejících s rakovinou a její léčbou, které lidem bez této zkušenosti (jako například mně) často nemusí dojít. Jedná se třeba o příbytek na váze, ztrátu vlasů či jizvy po operaci a další tělesné deformace.
Dělala jste si rešerše, zda nějaká značka u nás či v zahraničí nabízí podobný sortiment?
NATÁLIE: Rešerše jsem si dělala jak ohledně zahraničí, tak i Čech. Existují některé značky, které se věnují navrhování spodního prádla či plavek pro osoby s jedním prsem nebo třeba také výrobě různorodých prsních epitéz. Nepovedlo se mi však dohledat ani jedinou značku, která by se soustředila na denní oděvy pro tuto cílovou skupinu, což dokládají i odpovědi z dotazníku, které situaci popisují úplně stejně.
Kolik modelů přesně vzniklo a bude nyní možné je koupit?
NATÁLIE: Vzniklo devět modelů, jejichž střihy bude možné zdarma stáhnout na stránkách AMA WEAR během následujících měsíců. Je potřeba je nyní ještě otestovat při běžném nošení a poté budou postupně přidávány na web. Protože je AMA WEAR nezisková organizace, střihy budou volně dostupné a uživatelé/lky si je budou moci zhotovit sami doma nebo u švadleny či krejčího.
Chcete se podobnému tématu věnovat i do budoucna?
NATÁLIE: Ano, v tomto tématu vidím velký potenciál, a i když se chci věnovat svému vlastnímu podnikání, chci v této spolupráci nadále pokračovat. Sice jsem sama rakovinou prsu neprošla, ale rakovina je nemoc, kvůli které jsem ztratila již několik rodinných členů/členek a prevenci (stejně jako otevřenou a živou společenskou diskusi) považuji za velmi důležitou věc, která může zachraňovat lidské životy. Proto se chci chopit této příležitosti k ní přispět.
Zasáhla vás podobná zkušenost i osobně třeba v tom, že víc dbáte na prevenci nebo k ní víc nabádáte blízkou rodinu?
NATÁLIE: Určitě jsem se toho mnoho dozvěděla a tato spolupráce mě motivovala se více zajímat o své vlastní tělo, více ho poslouchat a vážit si ho. Také na něj více dávat pozor, chodit na preventivní prohlídky k lékařům a nezanedbávat péči o zdraví. A to se samozřejmě týká i mých blízkých. Vedlo mě to k hlubšímu uvědomění toho, jak vzácný je čas s lidmi, které máme rádi, že není na světě nic důležitějšího a že je třeba vážit si každého momentu.
FOTO: Miriam Pružincová, Thu Huong Truong
