Projekt „Ruce vzhůru – protéza se superschopnostmi“ je pro děti, kterým bioinženýrská pomůcka navrací schopnost sebevědomí, vlastní jistoty a šance na běžný život. A navíc se za ni mezi svými vrstevníky opravdu nemusí stydět. Protéza je navržena speciálně pro děti s vrozenými vadami nebo pro ty, kterým končetina chybí. Inkluzivního designu je pořád ve světě designu pramálo, proto nás těší, že cenu v kategoriích Product & Industrial, Media Award a Speciální cenu Martiny Dlabajové si ze Zlin Design Weeku odnesl designér Marek Kuźmiński.
Jak jste přišel s návrhem na protetiku Hands Up? Motivovala vás nějaká osobní zkušenost?
MAREK: Nápad na tento projekt přišel přirozeně. Před více než dvěma lety přivítala moje sestřenice na svět dítě s vadami horních končetin. Kromě počátečních obav rodičů a rodiny dítěte o budoucnost novorozence, stejně jako o to, jak se přizpůsobit této nové situaci, jsem začal právě rozhovorem s rodiči. Chtěl jsem pochopit jejich obavy, soucítit s nimi a podpořit je i jejich dítě. Poznatky z našeho rozhovoru ve mně zanechaly hluboké obavy o problémy, kterým může čelit jejich dítě i ostatní děti, stejně jako jejich rodiče a rodiny. Překážky, s nimiž se setkávají v rámci sociologického a zdravotnického systému, mohou být zdrcující a je obtížné se v nich orientovat. V těchto oblastech je rozhodně třeba mnohé zlepšit. Rojí se spoustu otázek: Kde začít? Co bychom měli udělat a jak bychom to měli udělat? Kde můžeme najít správnou pomoc? Jak můžeme být v této situaci dobrými rodiči? Jak bude vypadat budoucnost našeho dítěte? Bohužel mnoho z těchto otázek může zůstat nezodpovězeno.
Řekl jste, že vás motivovala zdravotní situace ve vaší rodině. Měl jste možnost vyzkoušet prototyp na dítěti své sestřenice?
MAREK: Dítě mé sestřenice je v jiné věkové skupině, než pro kterou jsem výzkum a projekt dělal. Mou cílovou skupinou byli předškoláci a děti v prvních ročnících školy. V tom případě jsou potřeby dětí jiné než potřeby batolete mé sestřenice :). Určitě budu v budoucnu pracovat s dítětem, abych vyvinul něco pro specifické požadavky nejen dítěte, ale i rodičů, protože jsou opravdu dobrými pozorovateli.
Jak došlo k tomu, že jste začal spolupracovat s firmou AutoMedPrint, která pomocí 3D tisku vytváří ortézy a protézy?
MAREK: Nejprve jsem chtěl pochopit situaci ostatních rodičů a dětí a to, jak společnost vnímá děti a lidi s vadami končetin nebo jiným postižením. Pátral jsem ve vědeckých článcích a výzkumech, na webových stránkách, Instagramu a ve skupinách na Facebooku. S pomocí své sestřenice jsem objevil úžasnou skupinu "W Naszych Rękach" [CZ. "V našich rukou"], kde jsem našel rodiče a děti, kteří mi rádi pomohli a souhlasili s rozhovorem. Díky těmto rozhovorům jsem si uvědomil, že můj původní nápad vytvořit systém podpory pro rodiče a rodiny těchto dětí bude muset počkat. Děti potřebovaly bezprostřednější pozornost. Toto uvědomění mě vedlo k hledání společností a charitativních organizací, které by mohly pomoci.
Napsal jsem e-mail, ve kterém jsem vysvětlil svůj výzkum a myšlenku projektu Filipu Górskému, tvůrci myšlenky a vedoucímu společnosti AutoMedPrint na Technické univerzitě v polské Poznani. Skvělý tým tří mladých bioinženýrek (Julia Sidło, Paulina Biniaszewska, Weronika Czerniejewska) spolu s Filipem Górskim, kteří již pracovali na 3D tištěných protézách, souhlasili, že mi pomohou a budou se svým projektem součástí mého projektu. Jejich zapojení formovalo projekt do podoby, v jaké vypadá a funguje, a také mi pomohli pochopit více technickou stránku procesu výroby protézy.
Jednou by Hands Up mohla být jako plnohodnotná pomůcka v nemocnicích. Jak se v současné době díváte na situaci ve zdravotnictví v Polsku? Nedostatečné vybavení nemocnic, nedostatek lékařů (což je vlastně aktuální problém i v ČR) nebo například zákaz potratů?
MAREK: V Polsku už systém zdravotní péče neznám, protože tam už více než 5 let nežiji, pouze jsem si dělal rešerše týkající se mé případové studie.
Určitě tam v některých věcech dochází ke zlepšení, ale v některých ne. Neznám přesné údaje o celém systému atd. Domnívám se, že tento systém potřebuje větší péči a správné odměňování lidí, kteří v něm pracují, aby nemuseli odcházet ze země za „lepším životem“ a aby byli za práci, kterou dělají, náležitě oceněni. Co se týče potratů, je to další téma na dobrý článek do časopisu nebo/i případovou studii pro designéry. Miliony žen protestovaly a bojovaly za svá lidská práva, ale nebyly vyslyšeny. Změna by měla přijít nejprve od konverzace, kde si lidé navzájem naslouchají.
Pociťujete rozdíl, že pocházíte z východní Evropy, pokud jde o zdravotní péči? Provedl jste v tomto ohledu nějaký průzkum?
MAREK: Na základě Skandinávie vím, že je mnohem snazší získat protézu nebo podporu. V Polsku musíte vědět, kde hledat řešení, nejlepší znalosti jsou kolem facebookových skupin pro rodiče, kde můžete vždy položit otázku a někdo se rychle ozve a snaží se vám pomoci.
Také vím, že už se kolem vrozených amputací končetin nebo odlišností končetin děje více, také díky otevřeným rodičům vůči lékařskému výzkumu, konferencím nebo podpůrným skupinám vytvořeným rodinami a pro rodiny. Také na univerzitách se více zaměřují na univerzální design, což mě velmi hřeje u srdce. Východní / střední Evropa potřebuje ještě trochu zlepšit (z historických důvodů, druhé světové války nebo předchozího politického systému). To se již děje a je zde obrovská naděje, protože lidé jsou silní a motivovaní ke změně, již tyto země vyvinuly neuvěřitelné řešení mnoha dnešních problémů.
Podíleli se nějakým způsobem na vývoji protézy i ti nejmenší?
MAREK: Celý proces probíhal prostřednictvím skupiny "W Naszych Rękach", o které jsem se již zmínil. Pozval jsem rodiče a děti k účasti na workshopech, které se konaly ve Varšavě a v Katovicích (Zvláštní poděkování patří Slezskému muzeu v Katovicích a Národní galerii umění Zachęta ve Varšavě za podporu projektu a poskytnutí prostor k uspořádání workshopů). Někteří účastníci přijeli až ze vzdálenosti 300 kilometrů, aby se mohli zúčastnit. Po skončení workshopů byly vybrány dvě děti - jedno z každého workshopu. Rozhodování bylo obtížné vzhledem k časovému omezení, možnostem a dalším faktorům. Nakonec jsme mohli vybrat pouze dva malé respondenty.
S těmito dvěma dětmi jsem absolvoval několik videohovorů (protože žiji a studuji v Dánsku), abych je lépe poznal a vytvořil prototyp dle jejich návrhů (vytvořených během workshopů), které odrážely jejich vize a zahrnovaly dostupné technologie. Často jsem také komunikoval s jejich rodiči. Některé superschopnosti, které si představovali, byly krásné, ale náročné na převedení do designu, jako například teleportace - neexistoval způsob, jak tuto schopnost přidat do finálního designu (smích). Děti také dvakrát navštívily AutoMedPrint, jednou kvůli 3D skenování a jednou kvůli testování / fittingu, kde jsem se snažil udělat co nejvíce poznámek o tom, co by se mělo v konečném výsledku zlepšit.
Vítězství v soutěži se pojilo i s finanční odměnou. Nebývá to vždy pravidlem i když se jedná o renomované soutěže na poli designu. Byl jste překvapený? Využijete výhru k dalšímu testování?
MAREK: Byl jsem mile překvapen, že jsem vyhrál všechny ceny; upřímně řečeno, nečekal jsem, že se to stane. Jsem opravdu rád, že byl projekt viděn, a cítím se poctěn. Myšlenka projektu může rezonovat světem a přitáhnout na problém dostatečnou pozornost.
Výroba ve větším měřítku si vyžádá více času a peněz, aby se projekt rozvinul do sériové produkce. Rád bych spolupracoval s lidmi, kteří mají zájem pomoci s dalším vývojem a výrobou těchto superschopností (protéza nese název . Než se tak stane, potřebuji nový počítač, takže do něj pravděpodobně investuji část peněz z výhry. Určitě nějaké peníze půjdou na prototypovací materiály, abych mohl na projektu více pracovat a něco vylepšit - zatím celý projekt vnímám teprve ve fázi konceptu.
Kromě toho budu letos na podzim pokračovat ve výzkumu díky cestovnímu grantu od nadace Bevica Foundation který jsem získal loni v říjnu. Mým cílem je objevovat nové možnosti nejen z hlediska bioinženýrství, ale také z hlediska zkoumání různých podpůrných systémů a kultur.
Výrobek je opravdu propracovaný do nejmenších detailů, a to i včetně obalu, co v něm najdeme?
MAREK: Hlavní myšlenkou projektu "HandsUp" bylo vytvořit komplexní zážitek, který zahrnuje práci s vlastním sebevědomím. Dětem přináší hravost a poskytuje jim něco skvělého, co také pomohly vytvořit. Kromě toho musela "protéza se superschopnostmi" vypadat "cool" a zároveň být funkční a splňovat potřeby dětí. Krabice obsahuje na míru navrženou protézu se superschopnostmi, skrytý vzkaz od inženýrů/designérů pro dítě-majitele a zároveň hlavního designéra protézy, nástavce a náhradní díly s možností vytvoření nových barevných variant, když chce dítě více experimentovat a na míru si svou protézu personalizovat.
Přemýšlel jste o ceně produktu? Je cena výrobku něco, co je pro vás obtížné vytvořit?
MAREK: Ano, přemýšlel. Provedl jsem nějaké výpočty a samozřejmě bych rád, aby se cena protézy pohybovala na hraně maximálně 200-300 eur. (V porovnání s jinými možnostmi je to opravdu přijatelná cena.) Moje původní představa byla, že by tato protéza měla stát přibližně tolik peněz jako kvalitní boty. Nakonec by některé děti mohly tyto protézy používat v každodenním životě, stejně často jako používají boty. Některé děti by však protézy nemusely používat často - jsou to přece jen děti a rychle rostou, mění své zájmy a koníčky a poznávají samy sebe a to, co by chtěly mít nebo potřebovaly.
To jsou však pouze mé výpočty. Je tu ještě mnoho dalších procesů a lidí, které bude třeba zapojit. Bude zapotřebí podpora z vládních či nevládních fondů. Každé dítě nebo dospělý by měl mít mnohem snazší přístup k takovým pomůckám, jako jsou protézy. Cílem tohoto projektu je také upozornit na tuto problematiku ve společnosti. Jako sociální designér se dotýkám více témat než jen produktu jako takového. Zajímá mě řešení situace, ale také budování empatie a společenského povědomí. Pokud si to uvědomí více lidí, pak je více možností, jak dosáhnout změny k lepšímu.
Myslíte si, že byste se přiklonil k podobnému návrhu, i kdyby se problém ve vaší rodině nevyskytoval? Nechtěl byste se vydat úplně jiným směrem?
MAREK: Těžké odpovědět, protože nevím, co by bylo. V době rozhodování, jaké téma zvolit pro magisterský výzkum a projekt, jsem měl několik dalších nápadů, například pokračovat v mém předchozím projektu kolem opětovného využití kávového odpadu. Nicméně případ práce na inkluzivitě a na různých schopnostech mi dával větší smysl, zejména v návaznosti na cestu mého magisterského vzdělání - sociální design.
MAREK: Během projektu jsem propojil lidi, představil vizi zlepšení a více si popovídal o situaci těchto dětí a rodičů. Doufám, že díky Zlin Design Weeku a ocenění si více lidí vybuduje správnou empatii, nikoliv lítost vůči dětem s vrozenými odlišnostmi končetin a lidem s různým postižením. Doufám, že už se mi to trochu podařilo, že o tomto problému ví více lidí, že se změní jejich vnímání lidí s postižením. Změna se blíží.
Co na to porota?
Letošních 608 přihlášených designérů hodnotila mezinárodní porota a mezi nimi i studio Bűro Famos. Berlínské studio založili Hanna Litwin a Romin Heide. Již přes deset let vytvářejí produkty pro různé evropské značky jako jsou Norman Copenhagen, TON, Bolia atd. Jejich produkty jsou tvarově jednoduché, ale rafinované. Jak hodnotí vítěze?
Jaké parametry jste použili pro hodnocení? Co bylo měřítkem úspěchu?
BÜRO FAMOS:
1. Jaký je celkový dojem? (Designová realizace celého podání: výrobek, grafika, obrázky, texty)
2. Hledáme promyšlená řešení spojená s vhodným estetickým provedením výrobku
3. Přemýšlí projekt dál nebo outside of the box?
Jak by měl dobrý produkt vypadat?
BÜRO FAMOS: Hledáme komplexní přístup, nápad na produkt, který vás přinutí se usmát. Dobrý výrobek musí být navíc založen na správných rozhodnutích v procesu navrhování, přičemž je třeba vzít v úvahu všechny důležité oblasti, jako je použití, dopad, životnost a následný život výrobku.
Opravdu vyhrál the Best in Design?
BÜRO FAMOS: Těžká otázka. Co je "the best"?
Mezi přihlášenými návrhy vítězný návrh splňoval všechna kritéria a po vyslechnutí závěrečného kola prezentací se na něm všichni členové poroty jednoznačně shodli, takže ano.
Jste s vítězným produktem spokojeni?
BÜRO FAMOS: Ano, Marek pracoval na nápadu, který ho osobně zajímal. K jeho projektu chceme dodat, že vás opravdu osloví na mnoha úrovních. Od identifikace potřeby přes hluboký kontakt a skutečnou práci s cílovou skupinou, v jeho případě s dětmi, až po výsledek: funkční, proveditelnou a zároveň esteticky skvělou realizaci návrhu.
