Jejich slavnou minulost připomínají zápisy v kronikách, obrazy na stěnách a zachované artefakty, které vyprávějí o časech rozkvětu. Některé z těchto historických budov čelily těžkým zkouškám. Zámky trpěly působením času, ale i necitlivým zacházením během komunistické éry, mnohé z nich se ocitly na pokraji zániku. Díky obnovám však znovu ožívají a nabízejí návštěvníkům možnost obdivovat jejich neopakovatelnou atmosféru a historickou hodnotu.
Červený Zámek v Hradci nad Moravicí
Na území Moravy stojí Zámek Hradec nad Moravicí. Jedná se o jeden z nejrozsáhlejších zámeckých komplexů v České republice, který byl v roce 2001 vyhlášen národní kulturní památkou. Jeho součástí je Červený zámek, Bílý zámek, Bílá věž a rozlehlý park.
V letech 2017–2019 proběhla pod vedením architektů z atelier38 první etapa rekonstrukce a památkové obnovy objektu Červený zámek, která řešila staticky ohrožené části objektu, včetně zdiva, kleneb, vyhlídkových prvků a krovů. Součástí prací byla také výměna střešní krytiny, vikýřů a úpravy nádvoří.
Návštěvníky zaujme monumentální pojetí - je ale dobré znát historické události, které toto místo formovaly. Rozšíření zámeckého areálu o komplex koníren, později pojmenovaný Červený zámek, inicioval kníže Karel Maria Lichnovský, který vlastnil zámek v 19. století. Výstavba probíhala podle návrhu vratislavského architekta Alexise Langera, jenž navrhl romantické pseudogotické budovy inspirované severoněmeckými gotickými hrady. Součástí komplexu byla také obytná věž s hostinskými pokoji, konírna, kočárovna, kovárna na nádvoří, sklepy, hodinová věž a hlavní vstupní brána do celého areálu.
Fasáda Červeného zámku je výrazným příkladem romantické pseudogotické architektury kombinující režné zdivo a detaily z červeného pískovce, které podtrhují historický charakter budovy. Bohatá výzdoba fasády zahrnuje uměleckořemeslné prvky jako jsou erbovní a nápisové desky, chrliče, maskarony, rozety, zakončovací články a socha baziliška, jež dodávají stavbě jedinečný vzhled a připomínají její středověkou inspiraci.
Při rekonstrukci byla fasáda důkladně očištěna a poškozené části pečlivě opraveny, přičemž historické zdivo bylo maximálně zachováno. Dominantním prvkem je také komínová hlava a dekorativní výplň zábradlí na východní vyhlídce, která nabízí výhled na okolní krajinu. Působivá rekonstrukce místa získala čestné uznání Stavba Moravskoslezského kraje a byla nominována na Grand prix architektů.
Zámek Mitrowicz
V blízkosti malebné řeky Lužnice se nachází malá obec Koloděje nad Lužnicí, která je domovem zámku Mitrowicz. Historický objekt obklopený přírodou nabízí jedinečnou atmosféru a láká návštěvníky k objevování své bohaté historie. Zámek byl postaven v roce 1565 jako šlechtické sídlo, v roce 1704 jej získal hrabě František Wratislav z Mitrowicz, který mu dal současnou podobu. Ve 40. letech 20. století byl zámek znárodněn a sloužil jako depozitář muzea. V 90. letech byl navrácen dědicům a od roku 2008 jej vlastní společnost Mitrowicz.
Celý areál prošel náročnou desetiletou záchranou, kdy byl převzat v havarijním stavu po povodních, s narušenou statikou a po mnoha letech bez údržby. Náročná rekonstrukce tak zahrnovala odvodnění, restauraci historických detailů, obnovu interiérů a modernizaci s ohledem na původní podobu. Do projektu obnovy bylo zapojeno architektonické studio Labor13, autory návrhu zámecké zahrady jsou zahradní architekti z ateliéru Flera.
Rekonstrukce probíhala s důrazem na zachování původního historického stylu, tvarosloví a tradičních materiálů. Práce byly vedeny v souladu s původním historickým stylem, tvary a tradičními materiály. Klíčovou roli při obnově hrály také rozsáhlé nástěnné malby v reprezentačních prostorách zámku a zámecké kapli. Výsledkem je místo reflektutující autentické architektonické prvky a charakter objektu.
Hlavní budovou areálu je zámek s kaplí, který v prvním patře nabízí návštěvnickou trasu pro veřejnost. Druhé patro, stejně jako správcovská budova, slouží k ubytování hostů, které je možné pouze pro skupiny. Veřejný prostor areálu má přírodní, parkově upravený charakter. Zámek Mitrowicz patří mezi historické objekty, které se neustále vyvíjejí. V současnosti se realizuje další fáze rekonstrukce, tak aby úpravy harmonizovaly s původním vzhledem a přispěly k zachování kulturního dědictví.
Zámek Křinec
Zámek Křinec má za sebou bohatou historii. Tento původně raně barokní zámek byl pravděpodobně postavený podle plánů italského architekta Carla Luraga v polovině 17. století. Ještě dříve na místě zámku stávala pravděpodobně dřevěná tvrz. Jediná zmínka je o ní v textu z konce 16. století, kdy vyhořela a mělo se za to, že byla zbourána. Je však možné, že se části této budovy zachovaly a byly využity při stavbě zámku o 60 let později.
Kolem zámku se v polovině 17. století rozprostíraly francouzské zahrady s vodními kanály, zahradní taneční sál tzv. sala terrena a soubor barokních soch z dílny rodiny Brokoffů. Dodnes se dochovaly pouze sochy čtyři - na železobetonovém mostě přes nedalekou řeku Mrlinu. Na původním místě v parku sochy už bohužel nenajdete.
Zámek je dnes v soukromém vlastnictví rodiny Harapesových, kteří se snaží sídlo opravit a vdechnout mu nový život. Jejich mise není vůbec jednoduchá. Stav objektu výrazně ovlivnily nepříznivé etapy jeho historie. Působilo zde několik různých institucí, s čímž jsou spojené necitlivé stavební úpravy. Fungovala zde místní škola, státní archiv a depozitář, v přízemí zámku se stále nachází pece bývalé pekárny, pokoje v bočních křídlech se využívaly jako byty pro zaměstnance a na nádvoří běžně parkovala technika místního zemědělského družstva.
Místo znovu nabývá své dřívější důstojnosti. Kromě nové střechy se postupně zrekonstruovaly některé původní malby v interiérech, včetně unikátních „modrých salónků“ a dochované manýristické fresky. Nedávno byla obnovena zámecká kaple a dokončena nová fasáda, která vrátila budově její původní eleganci. Prostory bývalé konírny a nádvoří byly přeměněny na ideální místo pro svatby a kulturní akce, vzniklo zde také zámecké apartmá s ubytováním. Autentickou atmosféru historického zámku dotváří prostředí stylové zámecké kavárny.
Zámek Červená Řečice
Zámek Červená Řečice patřil dlouhá léta mezi nejohroženější národní památky České republiky. Jeho osud se nese v podobném duchu jako u mnoha dalších historických míst, která v minulosti čelila dlouhým obdobím nešetrného zacházení během komunistické éry. Po pádu režimu se situace komplikovala nevyřešenými církevními restitucemi a složitými majetkovými vztahy, což dále ztěžovalo jeho obnovu a ochranu. To vše přispělo k jeho zanedbanému stavu.
Zámek vznikl v polovině 16. století přestavbou původního gotického hradu, který připomíná válcová hláska. Tento objekt představuje významný příklad transformace středověkého sídla na reprezentativní zámeckou rezidenci. Jeho vzhled byl především formován renesančními a barokními úpravami, avšak gotická etapa je stále patrná a výrazně přispívá k celkovému historickému rázu budovy. Mezi nejcennější prvky patří zachované typické rysy renesanční architektury, jako jsou sgrafitová výzdoba fasády s figurálními motivy, impozantní renesanční štíty, lunetová římsa a hřebínkové klenby.
Na proměně spolupracovala architektonická kancelář Masák & Partner se specializací na obnovu památek a rekonstrukce historických objektů ve spolupráci s realizační firmou Ekostavby Jabůrek. První etapa obnovy zahrnovala opravu krovů, střech a fasád, rekonstrukci vstupního mostu a modernizaci interiérů, včetně nové expozice a videomappingu mapujícího vývoj zámku. Díky této rekonstrukci je zámek z velké části zachráněn a opět přístupný veřejnosti.
Zachovaly se zbytky vodního příkopu, jehož zdrojem byla kaskáda rybníků, na západě jsou patrné fragmenty opevnění se dvěma baštami. Toto opevnění se výjimečně dochovalo téměř v původním stavu a je v českém kontextu raně novověké architektury ojedinělé.
